Urol. praxi. 2019;20(3)
Urol. praxi. 2019;20(3):102-107 | DOI: 10.36290/uro.2019.056
Syndrom hyperaktivního močového měchýře (OAB) je časté onemocnění urologické praxe. Jeho léčba je rozsáhlá a zahrnuje jakkonzervativní postup, tak farmakoterapii a po selhání všech přechozích i chirurgickou modalitu léčby. Zásadní pro samotnou léčbuje ale správná diagnostika onemocnění. Mnohdy se za OAB schovají symptomy dolních močových cest při benigní hyperplaziiprostaty (BHP), nebo naopak se OAB schová za iritační a obstrukční příznaky BHP. Hlavní léčbou nadále zůstává léčba medikamentózní,v posledních letech je velice moderní léčba kombinovanými preparáty.
Urol. praxi. 2019;20(3):108-111 | DOI: 10.36290/uro.2019.057
Karcinom močového měchýře patří mezi nejčastější nádorové onemocnění, se kterými se urolog ve své praxi setká. Ať už sejedná o neinvazivní či invazivní nádory močového měchýře, vyžaduje léčba mezioborovou spolupráci. Nejdůležitější částí léčby,která následně ovlivní prognózu je včasná diagnostika a následná důsledná transuretrální resekce tumoru. Proto bychom se mělizaměřit především na důkladnou a precizně provedenou resekci ložisek za použití doplňkových diagnostických metod, v těchtometodách a technikách být znalí, abychom je pak v praxi úspěšně využili.
Urol. praxi. 2019;20(3):112-115 | DOI: 10.36290/uro.2019.058
Účinnost nových imunoterapeutik, zejména checkpoint inhibitorů, je příslibem pro širokou škálu nádorů v uroonkologii. Tentovývoj je nejlépe ilustrován současnou léčbou u pacientů s metastatickým renálním a uroteliálním karcinomem. Pro optimálnídosažení účinnosti těmito terapeutickými intervencemi je zapotřebí vývoj biomarkerů předvídajících léčebnou odpověď.
Urol. praxi. 2019;20(3):116-118 | DOI: 10.36290/uro.2019.059
Samovolný nekontrolovatelný únik moči – močová inkontinence – postihuje v průběhu života až 50 % žen. Nejrizikovější skupinoujsou ženy v období kolem menopauzy a po ní. Postupná ztráta funkce vaječníků má za následek pokles hladiny estrogenů.Estrogenní deficit způsobuje atrofii tkání urogenitálního traktu se všemi důsledky včetně vzniku či zhoršení močové inkontinence.Lokální hormonální substituce estrogenů má prokázaný pozitivní vliv na zvýšení kvality života pacientek i zlepšení jejich obtíží,ať již v monoterapii či v kombinaci s dalšími možnostmi léčby inkontinence.
Urol. praxi. 2019;20(3):119-121 | DOI: 10.36290/uro.2019.060
Volba antibiotik v prostředí narůstající rezistence původců bakteriálních infekcí vyžaduje vysoce zodpovědný přístup. Důvodem je jak dosažení spolehlivého účinku, tak i prevence dalšího šíření rezistence. Nezbytným podkladem pro empirické podání jsou aktuální přehledy rezistence, optimálně pak identifikace a stanovení citlivosti konkrétního patogena pro cílenou léčbu. Výběr vhodných přípravků pro léčbu komunitních infekcí (uroinfekcí) by měl respektovat národní doporučení, terapie nemocničních infekcí pak vycházet z lokálních epidemiologických podmínek. Pro léčbu infekcí vyvolaných multirezistentními mikroorganismy je perspektivních v současné době...
Urol. praxi. 2019;20(3):123-128 | DOI: 10.36290/uro.2019.061
Ačkoli urologové ve své praxi neřeší často (na rozdíl od genetiků a pediatrů) problematiku geneticky podmíněných onemocnění ledvin, přesto se s ní čas od času setkávají. V naprosté většině případů se u těchto chorob jedná o dědičné nemoci s mendelovským typem přenosu, kdy se jedná o defekty jednoho genu (monogenní typ), kdy tyto defekty jsou způsobeny zmutovanou alelou v jediném lokusu. Mezi dědičná onemocnění ledvin, se kterými se jako urologové setkáváme, nebo můžeme setkat, patří zejména cystická onemocnění ledvin a geneticky podmíněné příčiny urolitiázy, dědičné nemoci glomerulů, kam patří např. Alportův syndrom, monogenní formy hypertenze renální...
Urol. praxi. 2019;20(3):129-132 | DOI: 10.36290/uro.2019.062
Poruchy mužské plodnosti mají velmi často genetickou příčinu. Může to být chromozomová vada nebo mutace některého genudůležitého pro spermatogenezi nebo funkci spermií. Vada může postihovat množství spermií, jejich morfologii, pohyblivostnebo schopnost proniknout obaly vajíčka, fúzovat s ním a aktivovat jej. Genetická vada může také vést k zástavě vývoje časnéhoembrya po oplození. Vada postihující mužskou plodnost je potenciálně spojena s výskytem vrozených vad u potomstva, a protoje důležité vyšetřovat muže s poruchou plodnosti geneticky.
Urol. praxi. 2019;20(3):133-135 | DOI: 10.36290/uro.2019.063
Prezentujeme kazuistiku pacienta s bilaterálním multifokálním světlobuněčným renálním karcinomem, kterému byla provedena radikální nefrektomie vlevo a záchovný resekční výkon vpravo. S odstupem 30 měsíců byla zjištěna vzácně se vyskytující metastáza renálního karcinomu (RCC) do močového měchýře, která byla řešena transuretrální resekcí. Následně byl verifikován metastatický proces do plic a mozku.
Urol. praxi. 2019;20(3):136-138
Prezentujeme pětiletou pacientku s několikaměsíční anamnézou recidivujících infekcí dolních močových cest doprovázenýchčastějším močením s hematurií. Na prostém rentgenovém snímku břicha byl v oblasti malé pánve prokázán oválný sytý stín,odpovídající konkrementu močového měchýře. Ultrazvukové vyšetření močového měchýře potvrdilo hyperechogenní útvars mohutným dorzálním akustickým stínem, který odpovídal konkrementu. Cystinový kámen měl rozměry 4,5 × 3,6 cm. Otevřenácystolitotomie byla zvolena za nejlepší a nejbezpečnější chirurgickou léčbu.
Urol. praxi. 2019;20(3):142-143
Urol. praxi. 2019;20(3):139-140
V Olomouci se ve dnech 11.–12. 4. 2019 konal XVII. kongres Medicíny pro praxi v Olomouci. Na kongrese zazněla přednáška takéMUDr. Jiřího Emmera na téma Recidivující (chronické) infekce močových cest. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o problematikučistě urologickou, nicméně recidivující chronické infekce močových cest jsou onemocněním, které je díky svému častémuvýskytu velmi dobře známé i praktickým lékařům. Právě na praktické lékaře se totiž pacienti, resp. pacientky, asi nejčastěji obracejís prosbou o radu a pomoc.