Urol. praxi, 2011; 12(5): 275
Urol. praxi, 2011; 12(5): 277
Urol. praxi, 2011; 12(5): 282-286
Článek pojednává obecně o patofyziologii a možnostech léčby akutní a chronické bolesti zaměřené na oblast urologie. Chronické bolestivé stavy vyžadují multidisciplinární přístup s využitím dostupných možností farmakoterapie, psychoterapie, invazivních metod a rehabilitace, který je zajištěn spoluprací urologa a algeziologa.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 288-291
Zhruba polovina žen během svého života prodělá alespoň jednu ataku akutní cystitidy. Až u třetiny z nich dojde k recidivě obtíží. Ta může být způsobena perzistencí infekce v důsledku zánětlivého ložiska, nebo reinfekcí jiným bakteriálním kmenem po delším časovém intervalu. U reinfekcí vystačíme s farmakoterapií, standardní metodou volby je dlouhodobá antibiotická profylaxe. Slibné výsledky byly prezentovány při použití Uro-Vaxomu. Důležitá jsou i režimová opatření. V případě perzistující uroinfekce je třeba nalézt a odstranit příčinu obtíží.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 292-294
Radioterapie karcinomu prostaty je doprovázena urinární a gastrointestinální toxicitou. Rozlišujeme dva typy vedlejších účinků – časné (akutní) a pozdní (chronické). V průběhu léčby a těsně po jejím skončení je možno očekávat častější stolice, tenezmy, průjmy, enteroragii, polakisurii, dysurii, akutní močovou retenci a hematurii. Pozdní následky radioterapie vznikající za několik měsíců až let mají obraz postradiační proktitidy a cystitidy, mohou vzniknout striktury rekta a uretry, vředy, perforace střeva, píštěle a obstrukce. Poruchy erekce po zevním ozařování pro karcinom prostaty udává asi 40–50 % pacientů. V prevenci komplikací...
Urol. praxi, 2011; 12(5): 295-297
Cílem práce je podat stručný přehled o nejčastějších urologických komplikacích, které lze očekávat během radioterapie a po radioterapii pro karcinom prostaty. Včetně jejich symptomatické konzervativní léčby a v případě jejího selhání uvést stručný nástin možností chirurgického řešení vážných postaktinických komplikací.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 298-300
Gastrointestinální toxicita je významným faktorem, který limituje eskalaci dávky záření při léčbě karcinomu prostaty. Gastrointestinální toxicita může zhoršovat kvalitu života pacientů po proběhlé kurativní radioterapii. Předkládáme přehled léčby těchto pacientů.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 302-305
Anurie je významný pokles denní diurézy nebo její úplné zastavení. Anurie je obvykle projevem selhání ledvin – akutně vzniklá anurie je projevem akutního selhání ledvin a může být reverzibilní, dlouhodobě či trvale přítomná anurie je projevem chronického selhání ledvin a je irreverzibilní. Jedná se o závažný stav, spojený s významnou morbiditou/mortalitou. Prognóza anurie při akutním selhání ledvin je úzce závislá na vyvolávající příčině, stupni poškození ledvin v době diagnózy a kvalitě poskytnuté léčby.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 307-311
Cílem práce je přehled fyziologických změn ženského organismu v průběhu těhotenství a jejich dopad na kolekci a evakuaci moči. Konečným projevem těchto změn je fyziologická polakisurie. Dále jsou popsány rizikové faktory, které mohou vést, v průběhu těhotenství a porodu, ke vzniku močové inkontinence. Akcentován význam prevence a možnosti terapeutických postupů.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 313-314
Autor prezentuje případ pacienta, u kterého byl prokázan nízce rizikový lokalizovaný karcinom prostaty a byla zcela atypicky zahájena kombinovaná terapie (hormonální léčba s plánovanou kurativní radioterapií). Uvádíme zde možnosti léčby takového pacienta s přihlédnutím k současnému znění doporučení Evropské urologické společnosti.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 315-318
Zhodnotili jsme soubor pacientů po TEP kyčelního kloubu se zaměřením se na urologické komplikace, kterých je 16 %. U mužů je incidence komplikací celkem 21,8 %, 11 mužů ze 124 podstoupilo po implantaci TEP jeden nebo více urologických výkonů. U žen je 11,5 % urologických komplikací. Dvě ženy ze 157 podstoupily další urologické výkony. Všichni pacienti měli po operaci zavedený permanentní močový katétr. Průměrná doba jeho zavedení je 5 dní, u pacientů s komplikacemi 6 dní. Delší doba zavedení katétru zvyšuje riziko výskytu urologických komplikací. Rizikový pacient je muž, starší 65 let s pozitivní urologickou anamnézou a katétrem zavedeným 6...
Urol. praxi, 2011; 12(5): 319-320
Infekce močových cest v dětském věku patří mezi jedny z nejčastějších onemocnění, zaujímají hned druhé místo po infekcích dýchacích cest. V novorozeneckém věku jsou tyto infekce častější u chlapců, ve školním věku převažují děvčata. Jakékoliv onemocnění močových cest znamená i možnost komplikací, a proto je na místě nutnost včasné diagnostiky a následné léčby. Infekce močových cest mohou být samostatnou chorobou, často však provázejí jiná onemocnění. Mohou probíhat lehce a odeznít bez následků, ale mohou vést ke zničení ledvinné tkáně (parenchymu) a závažnému poškození funkce a ledvinnému selhání.
Urol. praxi, 2011; 12(5): 321-322
Evropská léková agentura (EMA) ukončila hodnocení rizika karcinomu močového měchýře ve vztahu k léčbě pioglitazonem. Dostupné údaje ukazují, že toto riziko je mírně zvýšené, nepřevyšuje však přínos léčby u pacientů s diabetes mellitus 2. typu, pokud jim pioglitazon zajišťuje dobrou kompenzaci. Do SPC léčivých přípravků s obsahem pioglitazonu (v ČR je to Actos a Competact) je přidána kontraindikace u pacientů s karcinomem močového měchýře současným nebo anamnestickým a nejasná makroskopická hematurie. Léčení pacienti mají ihned hlásit lékaři, pokud zjistí krev v moči nebo jiné příznaky, podezřelé z možnosti výskytu karcinomu měchýře (bolest...
Urol. praxi, 2011; 12(5): 323-324
Číselník VZP – ZP; Metodika; Verze 810; 1. 7. 2011
Urol. praxi, 2011; 12(5): 325-326