Urol. praxi, 2014; 15(3): 115-119
Lokálně pokročilý inoperabilní či metastatický renální karcinom (metastatic renal cell carcinoma, mRCC) patří i přes pokroky v onkologické
léčbě stále mezi nevyléčitelná onemocnění. V současné době máme v České republice sedm účinných preparátů používaných v rámci
paliativní léčby. V rámci první linie paliativní léčby je možné použít sunitinib, pazopanib, temsirolimus a bevacizumab s interferonem α,
v rámci druhé linie pak everolimus, axitinib či sorafenib (v určitých případech i sunitinib). Everolimus je taktéž možno podat i v třetí linii
paliativní cílené léčby. Výběr konkrétního léku do první linie je podmíněn jak výsledky velkých prospektivních randomizovaných studií,
tak i klinickým stavem pacienta a terapeutickým záměrem. Ve druhé a vyšší linii paliativní léčby nejsou doporučené léčebné postupy
jednoznačné, i když máme randomizované prospektivní a retrospektivní studie, jejichž výsledky nám do jisté míry pomáhají v indikaci
cíleného preparátu na „míru pacienta“. Sekvenční léčba mRCC však i v dnešní době patří mezi velmi kontroverzní témata v klinické onkologii.
Advanced or metastatic inoperable renal cell carcinoma (mRCC) remains an incurable disease despite significant advances in systemic
treatment: Currently, there are seven targeted agents available in the Czech Republic. Sunitinib, pazopanib, temsirolimus, or bevacizumab/
interferon-α can be used as first-line therapy, everolimus, axitinib, sorafenib, or (in selected patients) sunitinib can be used in the second
line. Everolimus can also be used for third-line treatment. The choice of a first-line targeted agent is influenced by results of prospective
randomised clinical trials as well as clinical status of the patient and therapeutic intent. Recommendations for second- and third-line
therapy contain many areas of uncertainty although there are some randomised and non-randomised studies that have provided guidance
into optimal treatment selection. Nevertheless, sequential therapy of mRCC remains hotly debated in the oncology community.
Zveřejněno: 1. červenec 2014 Zobrazit citaci