Základní léčba monosymptomatického nočního pomočování desmopresinem nebo enuretickým alarmem má úspěch v neselektované
skupině enuretických dětí v 60–80 %. U pacientů, kteří nereagují na léčbu první linie, musí být pečlivě přehodnocen dosavadní
diagnostický a léčebný postup. Je potřebné vyřešit případnou obstipaci a obstrukci horních dýchacích cest. Pokud ani další zlepšení
režimových opatření s korektním dodržováním základní léčby problémy nevyřeší, je doporučeno využít druhou linii léčby. Nejčastěji
se podává kombinovaná léčba desmopresinem s anticholinergiky. Pokud nadále enuréza přetrvává, tak zahajujeme léčbu tricyklickými
antidepresivy v monoterapii nebo opět lépe v kombinaci s desmopresinem. Při enuréze, která je nadále rezistentní na prováděnou léčbu,
je doporučeno použít všechny dostupné i ne ,,evidence-based“ léčebné metody.
The principal treatment of monosymptomatic nocturnal enuresis with desmopressin or enuretic alarm has a success rate of 60-80% in an
unselected group of enuretic children. In patients not responding to first-line therapy, previous diagnostic and therapeutic management
must be re-evaluated carefully. Possible constipation and upper airway obstruction need to be addressed. When further improvements in
lifestyle measures and proper adherence to the principal treatment fail to solve the problem, second-line therapy is recommended. Combination
therapy with desmopressin and anticholinergics is most commonly administered. If enuresis continues to persist, treatment with
tricyclic antidepressants in monotherapy or, preferably, in combination with desmopressin is initiated. In the case of enuresis which remains
refractory to the treatment delivered, it is recommended to use all available treatment methods, including non-evidence-based ones.
Zveřejněno: 15. únor 2012 Zobrazit citaci