Diabetik v ordinaci urologa

Urolog. pro Praxi, 2009; 10(6): 332-335

Diabetik v ordinaci urologa

MUDr. František Musil Ph.D: Klinika gerontologická a metabolická, Fakultní nemocnice

Diabetes mellitus je skupinou etiopatogeneticky heterogenních onemocnění, jejichž základním rysem je hyperglykemie. U diabetu

1. typu je přítomen absolutní deficit inzulinu způsobený autoimunitním zánětem, který postihuje B-buňky pankreatu. Při dispenzarizaci

diabetika 1. typu se snažíme co nejtěsněji napodobit fyziologickou sekreci inzulinu (bazál–bolus) pomocí intenzifikovaného inzulinového

režimu nebo inzulinové pumpy. U diabetu 2. typu je vedle inzulinové rezistence pravidelně přítomna také porucha sekrece inzulinu

s relativním deficitem inzulinu. Při dispenzarizaci diabetika 2. typu je třeba opakovaně hodnotit vzájemný poměr inzulinové rezistence

a poruchy sekrece inzulinu s maximální snahou o individualizaci léčby. Dispenzarizaci diabetu nelze omezit jen na léčbu symptomatické

hyperglykemie, je nutno pravidelně sledovat a účinně léčit hypertenzi, dyslipidemii, obezitu a ovlivňovat koagulační poruchy.

Klíčová slova: diabetes mellitus, diagnostika, dispenzarizace.

Diabetic patient at a urologist‘s office

Diabetes mellitus is a group of etiopathogenetically heterogeneous conditions with a common main feature of hyperglycemia. In type

1 diabetes, there is an absolute insulin deficiency caused by an autoimmune inflammation which affects pancreatic B-cells. The surveillance

of type 1 diabetes patients involves mimicking the physiological insulin secretion pattern (basal–bolus) using an intensified insulin

regimen or insulin pump. In addition to insulin resistance, type 2 diabetes also involves impaired insulin secretion with a relative insulin

deficiency. The surveillance of type 2 diabetes patients requires repeated assessment of the mutual relation of insulin resistance and

impaired insulin secretion with a maximum effort to individualize therapy. The surveillance of diabetes is not to be restricted to the treatment

of symptomatic hyperglycemia. It is essential to regularly monitor and effectively treat hypertension, dyslipidemia, and obesity,

and to interfere with coagulation disorders.

Keywords: diabetes mellitus, diagnosis, surveillance.

Zveřejněno: 1. leden 2010 Zobrazit citaci

Musil F. Diabetik v ordinaci urologa. Urol. praxi. 2009;10(6):332-335.

Reference

Bartoš V, Pelikánová T. Praktická diabetologie. Praha: Maxdorf, 2000.
Výbor České diabetologické společnosti ČLS JEP. Standardy péče o diabetes mellitus 1 a 2. typu. Diabetologie, metabolizmus, endokrinologie, výživa 2004; 7(1): 6-14.
Výbor České diabetologické společnosti a České nefrologické společnosti ČLS JEP. Standardy péče při diabetické nefropatii. Diabetologie, metabolizmus, endokrinologie, výživa 2004; 7(1): 26-29.
Doporučení České společnosti klinické biochemie a České diabetologické společnosti o změně kalibrace hemoglobinu HbA1C a referenčních mezí. www.cskb.cz
Nathan DM, Buse JB, Davidson MB, Ferrannini E, Holman RR, Sherwin R, Zinman B. Management of hyperglycemia in type 2 diabetes: a consensus algorithm for the initiation and adjustment of therapy: update regarding thiazolidinediones: a consensus statement from the American Diabetes Association and the European Association for the Study of Diabetes. Diabetes Care 2008; 31(1): 173-175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...