Urolog. pro Praxi, 2006; 2: 52-54
Inkontinence moči patří k nejčastějším zdravotním problémům, kterým trpí podle posledních odhadů asi 25 % dospělé ženské populace. Zatímco léčba hyperaktivního měchýře je tradičně doménou farmakoterapie, v léčbě stresové inkontinence hraje medikamentózní terapie jen vedlejší roli. Možnosti klinického využití preparátů s alfa-adrenergním účinkem je limitováno závažnými nežádoucími systémovými účinky. Poslední poznatky z fyziologie a patofyziologie nervového řízení funkce uzávěrového aparátu však naznačují možnosti uplatnění farmakoterapie i v této oblasti.
Urinary incontinence is one of the most common medical conditions with an estimated 25 percent of the adult female population being affected. While overactive bladder is traditionally managed by pharmacotherapy, medication therapy in stress incontinence is of secondary importance. The options to clinically use alpha-adrenergic agents are limited by serious systemic adverse effects. The latest knowledge on physiology and pathophysiology of neural control of the closure apparatus function suggests, however, that pharmacotherapy might even be of use in this area.
Zveřejněno: 1. červenec 2006 Zobrazit citaci