Urol. praxi. 2025;26(4):179
Vážené kolegyně, vážení kolegové, před třinácti lety jsem ve výzkumné laboratoři v Calgary zakresloval oblasti mozku na CT snímcích pro účely, které mi tehdy nebyly zcela jasné. Teprve později jsem si uvědomil, že jsem pomáhal trénovat jeden z prvních systémů umělé inteligence pro diagnostiku cévních mozkových příhod. Dnes tento nástroj používají nemocnice po celém světě. Tato zkušenost mi ukázala, jak rychle se technologie vyvíjejí – co dříve trvalo roky, dnes zvládneme za měsíce. Často slýchám otázku, zda je umělá inteligence v medicíně příležitostí, či hrozbou. Věřím však, že tato otázka již není aktuální. AI je součástí...
Urol. praxi. 2025;26(4):183-187 | DOI: 10.36290/uro.2025.084
Role urodynamického vyšetření je u pacientů s podezřením na neurogenní etiologii dysfunkce močového měchýře nezastupitelná. Mnoho poruch a hlavně situací, které jsou z dlouhodobého hlediska pro pacienty rizikové, nejsme schopni bez urodynamického vyšetření odlišit. Nejpodstatnější je odhalení tzv. vysokotlakého močového měchýře, který není fyziologický a dlouhodobě poškozuje nejen dolní, ale i horní močové cesty, navíc u části pacientů může být zcela klinicky němý.
Urol. praxi. 2025;26(4):188-193 | DOI: 10.36290/uro.2025.085
Infekce močových cest představují jedno z nejčastějších bakteriálních onemocnění, s převahou výskytu u žen. V posledních letech je patrný vzestup antibiotické rezistence, což výrazně ovlivňuje léčbu nejen infekcí urogenitální traktu. Tato skutečnost podtrhuje nezbytnost racionální antibiotické preskripce, včetně využívání úzkospektrých látek s příznivým profilem rezistence. Nitrofurantoin, díky své vysoké koncentraci v moči, nízkému výskytu rezistentních kmenů a minimálnímu vlivu na střevní mikroflóru, zůstává jedním z klíčových antibiotik pro léčbu akutních infekcí dolních cest močových a jejich profylaxi. Tento text podává přehled základních charakteristik...
Urol. praxi. 2025;26(4):196-200 | DOI: 10.36290/uro.2025.086
Přehledový článek nabízí aktuální doporučené postupy v záchytu karcinomu prostaty s přihlédnutím k lokálním specifikům. Zahrnuta jsou témata zahájení diagnostiky, screeningu, využití zobrazovacích metod a indikace a provedení biopsie prostaty. Článek vychází z platných doporučených postupů Evropské urologické asociace.
Urol. praxi. 2025;26(4):201-203 | DOI: 10.36290/uro.2025.087
Tématem článku je řešení těžké inkontinence moči u mužů v případech, kdy selžou konzervativní přístupy. Zaměřuje se na implantaci umělého svěrače močové trubice jako jednu z nejefektivnějších možností, která navzdory své invazivitě přináší pacientům výrazné zlepšení kvality života. V textu jsou rozebrány hlavní příčiny inkontinence, například po operacích prostaty, a objasněn princip fungování tradičních i moderních typů svěračů. Nechybí ani přehled kontraindikací a možných komplikací spojených s implantací. Cílem článku je zdůraznit nutnost pečlivého výběru vhodného pacienta pro tento typ léčby.
Urol. praxi. 2025;26(4):204-208 | DOI: 10.36290/uro.2025.088
Uroteliální karcinom je druhým nejčastějším urologickým nádorovým onemocněním, avšak tumory horních močových cest (UTUC) z jejich počtu představují pouze 5-10 %. Onemocnění postihuje 2× častěji muže než ženy. Rizikovými faktory jsou zejména kouření a vystavení se působení aristolochové kyseliny. Nejčastějším symptomem bývá makroskopická hematurie, která ovšem nemusí být až u 20 % pacientů přítomna. Dle EAU Guidelines (2025) je nutné provést staging dle TNM klasifikace a před plánovanou terapií zohlednit, zda se jedná o nízce rizikové, nebo vysoce rizikové lokalizované onemocnění, či onemocnění primárně metastatické. Jejich terapie je totiž velmi odlišná...
Urol. praxi. 2025;26(4):210-215 | DOI: 10.36290/uro.2025.089
Vývoj karcinomu močového měchýře je ovlivněn kombinací genetických a molekulárních faktorů, které ovlivňují buněčné procesy, jako je růst, dělení a oprava DNA. Tyto faktory mohou hrát roli v iniciaci a progresi nádoru. Mezi klíčové genetické a molekulární faktory spojené s tímto onemocněním patří mutace v tumor supresorových genech (např. TP53, RB1, CDKN2A), onkogenech (např. FGFR3, HRAS, ERBB2, PIK3CA), mikrosatelitní instabilita (MSI), aberantní exprese proteinů (PD-L1), epigenetické změny (např. methylace genu CDKN2A) a chromozomové změny typu ztráty heterozygozity. Ukazuje se, že jednotlivé genetické změny jsou charakteristické...
Urol. praxi. 2025;26(4):226-230 | DOI: 10.36290/uro.2025.092
Chronická onemocnění mohou mít významný dopad na sexuální funkce mužů z několika pohledů. Sexuální dysfunkce mohou být prvním příznakem některých chronických onemocnění. Léčba se liší v závislosti na příčině a může zahrnovat léčbu od změny nebo úpravy životního stylu, přes medikaci nebo operační výkon. Je zřejmé, že je potřeba prospektivně shromažďovat údaje a data týkající se všech aspektů mužského zdraví, včetně protokolů screeningu kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a posouzení dopadu primárních a sekundárních preventivních strategií. Celkově několik studií ukázalo, že úpravy životního stylu včetně fyzické aktivity, zejména aerobního cvičení, hubnutí...
Urol. praxi. 2025;26(4):220-225 | DOI: 10.36290/uro.2025.091
Infekce močových cest představují druhou nejčastější skupinu bakteriálních infekcí v populaci a jejich diagnosticko-terapeutický management vyžaduje pečlivé zvážení řady faktorů. Mezi klíčové determinanty patří lokalizace a závažnost infekce, riziko rekurence či lokální epidemiologické údaje o rezistenci. Antibiotika z různých skupin se liší svým farmakokinetickým a farmakodynamickým profilem, což ovlivňuje jejich potenciál pro manifestaci klinicky významných lékových interakcí, které mohou významně narušit průběh léčby ať už jejím selháním, nebo manifestací toxicity podávaných léčiv. Pro minimalizaci dopadů lékových interakcí je proto nezbytná důkladná...
Urol. praxi. 2025;26(4):217-219 | DOI: 10.36290/uro.2025.090
Akutní cystitida představuje nejčastější formu infekce močových cest (IMC), kterou běžně léčí lékaři všech specializací. Nejnovější doporučené postupy Evropské urologické společnosti představují novou klasifikaci IMC na lokalizované a systémové, čímž nahrazují dřívější dělení na komplikované a nekomplikované IMC. Dále zdůrazňují význam antimikrobiálního stewardshipu a racionální antibiotické léčby s ohledem na její možné nežádoucí účinky, rizika nárůstu bakteriální rezistence či porušení přirozeného mikrobiomu pacienta. Následující text shrnuje aktuální doporučení týkající se léčby a prevence akutní cystitidy u žen.
Urol. praxi. 2025;26(4):231-234 | DOI: 10.36290/uro.2025.093
Cystolitiáza je u žien raritná diagnóza. Jej etiológia je spojená s prítomnosťou cudzorodého materiálu v močovom mechúre – typicky stehu v súvislosti s gynekologickými intervenciami alebo s insuficienciou odtoku moču v dôsledku neurogénnej poruchy, ale tiež pri zmene architektúry panvového dna – cystokéle vyššieho stupňa (1, 2). Kazuistika má za cieľ poukázať na nie často skloňovanú problematiku zanedbaných a migrujúcich vnútromaternicových teliesok (intrauterine device – IUD) z pohľadu urológa. Reflektuje tiež správny multidisciplinárny manažment kritického stavu geriatrickej pacientky na podklade obštrukčnej pyonefrózy funkčne...
Urol. praxi. 2025;26(4):235-238 | DOI: 10.36290/uro.2025.094
Karcinom prostaty představuje celosvětově jednu z nejvýznamnějších malignit v mužské populaci. Jedná se o závažný zdravotní problém, který vyžaduje neustálé inovace v oblasti diagnostiky a léčby. Přesná a efektivní diagnostika, zejména u signifikantních forem karcinomu prostaty, je klíčová nejen pro správné řízení léčby, ale také pro zlepšení kvality života a dlouhodobého přežití pacientů. Tento článek analyzuje naše zkušenosti z programu fúzní biopsie a jejich možné využití v klinické praxi. Naším hlavním cílem v této retrospektivní studii bylo zjistit, zda je nutné provádět systematickou složku fúzních biopsií. Porovnávali jsme záchyty karcinomu...