Urol. praxi. 2016;17(4):172-176 | DOI: 10.36290/uro.2016.043
Inkontinence moči představuje pro pacienty závažný zdravotní, psychický a společenský problém. Botulinum toxin je látka,
která blokuje presynaptické uvolnění acetylcholinu. Při aplikaci do detruzoru močového měchýře dochází k jeho reverzibilní
paralýze. Botulinum toxin lze využít k léčbě inkontinence moči způsobené hyperaktivitou detruzoru po selhání konzervativní
terapie. V současné době je nejvíce používán k léčbě neurogenní hyperaktivity detruzoru. Efekt léčby je 6 až 9 měsíců, kontinence
je obnovena až u 80 % pacientů. Léčba má také významný vliv na zlepšení urodynamických parametrů jako je zvětšení
cystometrické kapacity a pokles detruzorového tlaku. Dle dosavadních zkušeností je léčbu možno opakovat při zachování
stejné efektivity. V klinické praxi se také stále více rozšiřuje léčba idiopatické hyperaktivity detruzoru. Po léčbě dochází k poklesu
epizod urgentní inkontinence až o 59 %, poklesu urgencí o 38 % a poklesu frekventního močení o 29 %. Mezi nejčastější
nežádoucí účinky patří hematurie, močová infekce a zvýšení postmikčního rezidua s nutností zahájit intermitentní katetrizaci.
Urinary incontinence in patients constitute a major health, psychological and social problem. Botulinum toxin is a substance
which blocks the presynaptic release of acetylcholine. When applying to the bladder detrusor muscle leads to its reversible paralysis.
Botulinum toxin can be used to treat urinary incontinence due to detrusor overactivity. Currently it is mainlyt used for the
treatment of neurogenic detrusor overactivity. The therapeutical effect lasts 6–9 months, continence is restored in up to 80 % of
patients. Treatment also has a significant impact on the improvement of urodynamic parameters such as increased cystometric
capacity and decrease in detrusor pressure. According to existing experience the treatment may be repeated with same efficiency.
In clinical practice it is also increasing expansit of the treatment of idiopathic detrusor overactivity. After treatment there is
a decrease of episodes of urgent urinary incontinence by up to 59 %, 38 %, decrease of frequency by 29 %. The most common side
effects include hematuria, urinary tract infection and the need for initiation of intermittent self-catheterization due to increased
postmicturition volume.
Zveřejněno: 1. říjen 2016 Zobrazit citaci