V jarním termínu 24.-27. 3. 2004 se ve Vídni konal XIX. kongres Evropské urologické asociace (EAU = European Association of Urology). Nutno říci, že vzhledem k významu pro evropskou a de fakto i světovou urologii, se jednalo o mamutí akci. Původním místem pro konání kongresu byl určen turecký Istanbul, ovšem po atentátech na podzim roku 2003 došlo k rychlé změně a jeho organizace byla svěřena hlavnímu městu Rakouska, Vídni.

Prezidentem kongresu byl profesor Michael Marberger, MD, FRCS, který je současným přednostou Urologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity ve Vídni. Pořádání kongresu je velmi náročné a i přes velmi těsný časový harmonogram daný změnou místa pořádání dopadlo vše dobře a celá akce měla enormní úspěch. Jedním z faktů, který k tomu přispěl, bylo také -usmíření- EAU s Tureckou urologickou asociací, která změnu pořadatelství nesla jen velmi těžce. Istanbul byl obratem zvolen jako místo konání příštího kongresu v roce 2005 v termínu 16.-19. března a jeden z nejvýznamnějších tureckých urologů profesor S. Tellaloglu byl oceněn čestným členstvím EAU. Čestné členství bylo také uděleno profesorům R. Ackermannovi (SRN), M. Ghoneimovi (Egypt), L. Gorilovskému (Rusko).

Kongresu se zúčastnilo přes 6?100 delegátů urologů, přibližně 100 sester a na kongres bylo zasláno přes 2?000 abstraktů. Vyselektováno jich bylo pouze 860 a také 38 videopříspěvků. Novinkou v konání evropských kongresů byl společný meeting EAU a jihoamerické Confederacion Americana de Urologia, který se konal 24. března. Mezinárodní charakter a význam kongresu byl doplněn také přednáškami Urologické asociace Asie (Urological Association of Asia - UAA) na téma -Grading a staging pacientů s LUTS budícími dojem BHP- a také Americké urologické asociace (American Urological Association - AUA) na téma -Aktivní sledování a výběrově odložená intervence u karcinomu prostaty s dobrým rizikem-. V rámci celé akce proběhlo také 5. setkání Evropské asociace urologických sester (European Association of Urology Nurses).

Dvacátého pátého března se uskutečnilo generální shromáždění EAU. Tam přednesl odstupující generální sekretář profesor Frans M. J. Debruyne zprávu o činnosti EAU za dobu posledních tří let, proběhlo odsouhlasení nových i čestných členů EAU a chvílí ticha byla uctěna památka několika zesnulých zasloužilých evropských urologů. Rád bych zdůraznil, že při složení funkce byl profesor Debruyne vyprovázen mnohaminutovým aplausem vstoje, kterým všichni delegáti prakticky jednomyslně ocenili jeho práci za řadu let ve vedení. Novým generálním sekretářem EAU byl zvolen profesor Pierre Teillac ze Saint-Louis Hospital v Paříži. Pro jeho zvolení hlasovalo 88,76?% přítomných urologů, přičemž výsledek byl obratem trefně glosován profesorem Debruynem, že připomíná hlasování v některých východoevropských zemích. Zástupcem generálního sekretáře byl zvolen profesor Chris R. Chapple, který do té doby vedl organizaci European School of Urology (ESU). Profesor Chapple je konzultantem urologie a vedoucím výzkumu v Royal Hallamshire Hospital v Sheffieldu. Novým pokladníkem za odstupujícího profesora Ackermanna byl zvolen profesor Manfred Wirth, který je přednostou Urologické kliniky Univerzitního lékařského centra v Drážďanech.

V rámci kontinuálního vzdělávání evropských urologů bylo představeno několik novinek. Mezi nejvýznamnější patří integrace vzdělávání podporované EAU do rámce European Board of Urology (EBU). Obě organizace nyní fungují v Arnhemu v jedné budově. Oficiál­ně byl představen systém pan-evropského vzdělávání - European Urology Accredited Medical Education Program (EU-ACME). Tento program předběhl řadu jiných specializací, protože podle nedávného prohlášení evropského regulačního orgánu pro vzdělávání v Evropské unii, kterým je Union Europeén des Medicins Specialistes, bude kontinuální zdravotnické vzdělávání (Continuous Medical Education - CME) povinné pro všechny lékaře. Výhodou nově vzniklého programu je, že všichni aktivní členové EAU se automaticky a zcela zdarma stávají účastníky tohoto vzdělávacího programu. Nečlenové EAU mohou o registraci zažádat, přičemž roční poplatek je 150 Euro. EU-ACME byl oficiálně uveden do činnost 1. dubna 2004.

Organizace kongresu byla zvládnuta velmi dobře, i když kongresové centrum občas vyvolalo u některých účastníků rozpaky díky své rozlehlosti. Místo konání byl velký komplex označovaný jako -Austrian centre- na jednom z ostrovů Dunaje.

V rámci kongresu bylo nově představeno několik novinek na evropském trhu. Jako příklad lze uvést velmi perspektivní blokátor muskarinových receptorů solifenacin (Vesicare-, Yamanouchi) pro léčbu hyperaktivního močového měchýře. Uvedení na český trh je plánováno přibližně v horizontu dvou let.

Na kongresu bylo možné navštívit výstavu s názvem -Kamenná stezka-, která prezentovala historický přehled vývoje léčby urolitiázy. Výstavu zpracoval Historický výbor EAU pod vedením předsedy dr. Dirka Schultheisse.

Součástí kongresu byla řada sekcí, které byly pořádány jednotlivými společnostmi Evropské urologické společnosti. Jedna ze sekcí byla pořádána Evropskou společností pro infekce v urologii (European Society for Infections in Urology). Zde byly mimo jiné přestaveny první výsledky pan-evropské studie PEP - Pan-European Prevalence Study on Nosocomial Acquired Urinary Tract Infections (NAUTI). Tato studie je založena na existenci internetového dotazníku pro registraci nozokomiálních infekcí, jejich vyvolávajících patogenů a využívání antibiotik (podle jednotlivých typů a podle účelu využití). Studie běží zatím jeden rok a dovolil bych si uvést několik fakt, které byly prezentovány. Zatím se zapojilo 207 nemocnic různého typu a zadány byly informace získané od 3?350 nemocných hospitalizovaných na urologických pracovištích. Z tohoto počtu 58?% pacientů dostalo antibiotika z nějaké indikace, přičemž profylaktické podání tvořilo 50?% případů. Nejčastěji používaným typem antibiotik byly cefalosporiny (30?%), dále se umístila chinolonová antibiotika (21?%) a jako třetí aminoglykosidy (16?%).

Z mnoha onkologických přednášek, které tvořily velkou část programu, bych si dovolil vyzvednout tu pod záštitou Mezinárodní urologické společnosti (Societé Internationale d´Urologie). Velmi diskutované téma -Lymfadenektomie při cystektomii: je potřebná a v jakém rozsahu?- bylo naprosto excelentně pokryto právě profesorem Ghoneimem, který je v oblasti léčby nádorů močového měchýře legendou (vzpomeňme na jeho implantace močovodů). Ten zdůraznil zejména pečlivé provedení endopelvické lymfadenektomie, kterou je možné při makroskopickém postižení rozšířit až na úroveň bifurkace aorty.

Nově diskutovaným tématem je také ženská sexuální dysfunkce. Prezentace na toto téma byla přednesena ředitelkou Centra gynekologie a lékařské sexuologie z Milána v Itálii, dr. Alessandry Grazziotin.

V rámci tématu léčby stresové inkontinence u žen i u mužů byly přestaveny výsledky využití systému ACT- (Adjustable Continence Therapy - pro ženy) a ProACT- (identické, ovšem pro muže), který je založen na implantaci zařízení s inflantabilními balonky po stranách močové trubice, jejichž náplň lze regulovat. Ve světě bylo implantováno přibližně 300 těchto zařízení, zatím s velmi dobrými výsledky a významným zvýšením kvality života.

Železným pravidlem při konání řady posledních kongresů jsou souběžné kurzy Evropské školy urologie (ESU). Na letošním kongresu jich bylo uvedeno celkem 31. I když se jednalo o kurzy placené, jejich popularita a návštěvnost byla extrémně vysoká, která nejednou překročila 100 účastníků. Vyzdvihnout lze i to, že mezi lektory kurzů ESU patřili i čeští urologové, doc. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. na kurzu -Poranění- a doc. MUDr. Marko Babjuk, CSc. v rámci kurzu -Diagnostika a léčba povrchových nádorů močového měchýře- z Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze a doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc. v kurzu -Onemocnění penisu-.

Mezi firemně podporovanou část patřila možnost praktického tréninku s endoskopickými přístroji v rámci tzv. Hands-on-training. Zájem byl vysoký i díky tomu, že mezi lektory byly pilíře endoskopie a laparoskopie jako například profesor G. Janetschek z Linzu, se kterým měl autor článku možnost aktivně spolupracovat.

Protože je benigní hyperplazie prostaty (BHP) -denním chlebem- urologa, jedna z otevřených debat byla zaměřena na téma -Kombinovaná léčba jako standard v péči o pacienty s BHP-. Základem pro debatu byla dobře známá studie MTOPS (Medical Therapy Of Prostatic Symptoms). Při závěrečném hlasování byl pro i proti kombinaci přibližně stejný počet urologů. Výsledkem bylo konstatování, že i když kombinovaná léčba nemusí být nutně standardem, je důležité ji u vybraných pacientů zvážit.

I na závěr si dovolím jednu novinku. Tento urologický kongres byl prvním, ze kterého bylo prováděno živé vysílání většiny přednášek prostřednictvím internetu v reálném čase.

XIX. Kongres EAU je zahrnut do kontinuál­ního vzdělávání a delegáti z České republiky mohli za absolvování celého kongresu získat až 24 bodů.

Aktivní účast z České republiky byla spíše nižší, kromě lektorů kurzů ESU se jako moderátoři některých sekcí přestavili také prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., z Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze a doc. MUDr. Ladislav Jarolím, Csc., z Urologické kliniky FN a 2. LF Motol v Praze.