Přístup společnosti a medicíny k sexuálním dysfunkcím se za poslední léta výrazně změnil. Postupně se vyvíjely (a stále vyvíjí) diagnostické postupy ke zjistění etiologie sexuálních dysfunkcí, které umožňují jejich kauzální léčbu. Tato problematika souvisí hlavně s celkovým zdravotním stavem pacienta, jeho psychosexuálním, partnerským a sociálním prostředím. Současně se rozvíjí velmi intenzivně možnosti účinné léčby symptomatické, která má ve srovnání s léčbou kauzální podstatně rychlejší efekt, který je však časově limitován farmakokinetikou léku. Významně ovlivňuje psychogenní složku sexuálních dysfunkcí, která je v míře individuální přítomna u každého z pacientů. V článku jsou zmíněny aktuální medicínské, farmakologické a sociálně-psychologické relace diagnostiky a terapie sexuálních dysfunkcí, zejména dysfunkce erektilní.

PHARMACOLOGICAL TREATMENT OF ERECTILE DYSFUNCTION - DRAMATIC CHANGE IN ATTITUDE TO THE THERAPY

The attitude of a society and medicine towards sexual dysfunction has markedly changed during last years. Diagnostic methods for detection of the etiology of sexual dysfunctions were evolving (and still evolve), which enable their causal treatment. This problem is related mainly to the general health status of patient, its psychosexual, partner and social back­ground. Simultaneously, there are evolving very intensively possibilities of effective symptomatic therapy, which has in comparison to causal therapy significantly faster effect, which is limited by drug-s pharmacokinetics. It influences significantly a psychogenic component of sexual dysfunctions, which is present to individual degree in every patient. Present medical, pharmacological and socio-psychogenic aspects of diagnosis and therapy of sexual dysfunctions, mainly an erectile dysfunction, are mentioned in the article.

Open full article