Urolog. pro Praxi, 2004; 1: 17-19
Published: December 31, 2004 Show citation
Výzkum imunitního systému lidského organizmu vede nejen k jeho pochopení jako samozřejmé části fyziologie člověka, ale také odhaluje pochody, jejichž přirozený nebo patologický průběh chrání nebo vyvolává řadu chorobných stavů. Schopnost vyvolat, usměrnit nebo ukončit imunitní pochod může znamenat ovlivnění řady chorob, které dosud umíme léčit pouze omezeně. Nádorová onemocnění stále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Je zřejmé, že růst nádorů je od určitého množství buněk populační linie mimo kontrolu imunitního systému a dochází tak k růstu a progresi nádoru. Velikost buněčné populace a citlivost k jednotlivým (především komunikačním) složkám imunitního systému jsou pro prognózu nádorového onemocnění zcela zásadní. Dosavadní lokální (chirurgie, radioterapie) nebo systémová (chemoterapie, biologická terapie) léčba vede k úspěchu u některých malignit (např. zavedením cis - platiny a jejich derivátů jsou mužské germinální tumory léčitelné i ve vysokém klinickém stadiu), ale stále existuje řada malignit rezistentních k systémové chemoterapii (např. renální karcinom). Snad právě zde je pochopení imunologických pochodů základem k terapeutickému úspěchu.
Research of human-s organism immune system leads not only to its understanding as an obvious part of man-s physiology, but it also reveals processes, which, in their natural or pathological course, can protect or cause a number of pathological processes. Ability to cause, to modulate or to terminate an immune process can mean the influence on many diseases, which we can treat until now only limitedly. Tumorous diseases still belong among the most frequent cause of death in well-developed countries. It is obvious that tumour growth is out of control of immune system from a certain number of cells in population line so the growth and progression of tumour arise. Extent of cell population and sensitivity to individual (communication above all) parts of immune system are completely essential for the prognosis of tumorous disease. Contemporary local (surgery, radiotherapy) or systemic (chemotherapy, biological therapy) therapy has success in some malignancies (e. g. with an introduction of cis-platin and its derivatives are male germ-cell tumours curable also in high clinical stage), but there is still an amount of malignancies resistant to the systemic therapy (e. g. a renal carcinoma). May be right there is the understanding to immune processes a key to therapeutic success.
Download citation