Urolog. pro Praxi, 2002; 3: 116-118
Published: December 31, 2002 Show citation
Teorie růstových faktorů je jednou z uznávaných příčin vzniku benigní hyperplazie prostaty (BHP). Předpokládá se ovšem, že stejné růstové faktory mají velmi zásadní význam při jednotlivých typech prostatitid. Z mnoha je nejvíce studován vliv bazického fibroblastického růstového faktoru (b-FGF), epidermálního růstového faktoru (EGF) a v poslední době také neurálního růstového faktoru (NGF). Jejich účinkem dochází k buněčné proliferaci a v prostatě to nejspíše vede ke kaskádě dějů na jejichž konci stojí zjizvená, nepoddajná tkáň, rezistentní vůči penetraci antibiotik, účinku alfa-blokátorů, případně analgetik. Růstové faktory však neovlivňují tkáň samostatně, ale působí s nimi také ostatní cytokiny (interleukiny, prostaglandiny, leukotrieny apod.), které společně s růstovými faktory vedou k lokálním změnám v prostatě a v pánvi. Ty jsou pak zdrojem velmi obtěžujících subjektivní symptomů v rámci syndromu chronické pánevní bolesti. Extrakt kůry Pygeum africanum (slivoň africká) je známým blokátorem účinku růstových faktorů. V současnosti je hlavní indikací tohoto extraktu právě diagnóza BHP a jeho účinek je daný nejspíše právě blokádou růstových faktorů. Extrakt Pygea však má inhibiční účinky na řadu dalších prozánětlivých mediátorů. Tyto vlastnosti nás vedou k jejich užívání pro léčbu prostatitid, zejména formy chronické. Na Urologické klinice v Hradci Králové jsme provedli zhodnocení 6-8týdenního podávání kombinace extraktu Pygeum africanum, močového chemoterapeutika a nesteroidního antiflogistika/analgetika u mužů trpících symptomy chronické prostatitidy. Část výsledků je zde prezentována.
Download citation