UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2025;26(2):91-95 / www.urologiepropraxi.cz 92 SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI Předčasná ejakulace xuální duševní poruchou a není způsobena užíváním drog nebo léků nebo jinou organickou poruchou. Světová zdravotnická organizace – World Health Organization (WHO) WHO definuje PE podle dokumentu ICD-10 Classification of Mental and Behavioural Disorders (8) jako neschopnost oddálit ejakulaci natolik, aby bylo dosaženo potěšení z pohlavního styku. Projevuje se výskytem ejakulace před začátkem pohlavního styku nebo velmi brzy po něm (před začátkem pohlavního styku nebo do 15 sekund po něm), nebo k ejakulaci dochází při absenci dostatečné erekce, která by umožnila pohlavní styk a není důsledkem dlouhodobé absence sexuální aktivity. Evropská urologická asociace – European Association of Urology (EAU) (9) EAU uvádí, že předčasná ejakulace je široký pojem, který zahrnuje několik pojmů patřících do společné kategorie PE. Nejnovější definice pochází z Mezinárodní klasifikace nemocí 11. revize, kde byla PE přejmenována na časnou ejakulaci: „Časná ejakulace u mužů je charakterizována ejakulací, ke které dochází před nebo během velmi krátké doby po zahájení vaginální penetrace nebo jiné relevantní sexuální stimulace s žádnou nebo jen malou vnímanou kontrolou nad ejakulací. Vzorec časné ejakulace se vyskytoval epizodicky nebo trvale po dobu alespoň několika měsíců a je spojen s klinicky významnými úzkostmi. Americká urologická asociace – American Urological Association (AUA) (4) AUA definuje PE jako ejakulaci, která nastane dříve, než je žádoucí (buď před průnikem, nebo krátce po něm) a je spojená s distresem jednoho nebo obou partnerů. Pro diagnostiku PE je důležitý pojem „intravaginální doba latence ejakulace“ – intravaginal ejaculatory latency time (IELT). Tento čas je definován jako doba mezi začátkem vaginální penetrace a začátkem intravaginální ejakulace. Medián IELT je podle studie Waldingera a kol. přibližně 5 minut (rozmezí 0,55–44,1 minuty) (10). Ejakulace ante portas je definována jako ejakulace, ke které dojde ještě před vaginální penetrací. Tato forma se považuje za nejzávažnější formu předčasné ejakulace a vyskytuje se přibližně u 5–20 % mužů, kteří trpí celoživotní předčasnou ejakulací (1). Rozlišujeme tyto typy PE: Celoživotní předčasná ejakulace, která je přítomná od počátku pohlavní dospělosti a k PE dojde téměř při všech intravaginálních stycích. Získaná předčasná ejakulace, kdy u pacienta v anamnéze potvrdíme normální ejakulační funkci před objevením se příznaků PE. Je často spojena se sekundárními příčinami, jako např. s chronickou prostatitidou nebo některým typem endokrinní dysfunkce. Obvykle ustoupí, když se vyléčí základní, primární choroba. Dále se pak v literatuře můžeme setkat s podtypy PE, které sice nesplňují kritéria definice celoživotní PE podle Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu ISSM, ale také mohou způsobit pacientovi potíže, kvůli kterým pak vyhledá odbornou pomoc (11). Variabilní předčasná ejakulace. Ta je charakterizovaná předčasnými ejakulacemi, které se objevují nekonzistentně, nepravidelně a jsou spojené se subjektivním pocitem snížené kontroly ejakulace. Tento typ PE je považován za normální odchylku sexuální výkonnosti. Subjektivní předčasná ejakulace charakterizovaná subjektivním vnímáním konzistentní nebo nekonzistentní rychlé ejakulace během pohlavního styku. IELT je normální nebo dokonce prodloužená (k ejakulaci dochází po 5 minutách). Pacient má sníženou nebo chybějící schopnost zadržet ejakulaci v okamžiku hrozící ejakulace a často je spojená se subjektivním zaujetím představou PE nebo nedostatečnou kontrolou ejakulace, která není způsobena jinou duševní poruchou. Incidence/prevalence Údaje o prevalenci PE se mohou lišit v závislosti na tom, jakou definici onemocnění použijeme, na vzorku zkoumané populace a všeobecné neochotě mužů vyhledat odbornou pomoc (1, 2, 4). U mužů, kteří sami vyhledali odbornou pomoc, se prevalence celoživotní PE odhaduje na 36–63 % a získané PE 16–28 % (1). Podle studie Shaeera je prevalence PE ve Spojených státech a Velké Británii 5–30 %, pokud PE definujeme na základě kritérií Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch, čtvrté vydání (DSM-IV). A 1–4 % na základě kritérií IELT < 1 minuty měřené stopkami (12). Dle studie Lindaua a kol. 21–30 % sexuálně aktivních starších mužů ve Spojených státech uvádí, že trpí PE (13). Dle studie McMahona je prevalence PE mezi muži v asijsko-pacifickém regionu 3–33 % (14). Jako rizikové faktory výskytu PE bývají uváděny: dědičnost (15), špatný celkový zdravotní stav, chronická prostatitida nebo syndrom chronické pánevní bolesti, erektilní dysfunkce, frenulum breve, nedostatek fyzické aktivity, obezita, diabetes mellitus, hypertyreóza (16), emoční problémy a stres, traumatické sexuální zážitky a jiné sexuální dysfunkce, včetně hypoaktivní sexuální touhy (17). Etiologie Přesná příčina celoživotní i získané PE není známa. Mezi faktory, které k ní přispívají, mohou patřit jak somatické poruchy, tak i neurologické, psychické i genetické složky. Možné příčiny PE uvádíme v tabulce 1. Patogeneze Ejakulace je krátkodobý fyziologický děj, po němž následuje refrakterní fáze, a je řízena prostřednictvím autonomního nervového systému. Probíhá ve dvou fázích: emise – ta zahrnuje sekreci spermií smísených se semennou tekutinou z varlat, Tab. 1. Nejčastější příčiny anejakulace a retrográdní ejakulace (upraveno dle EAU Guidelines) Somatické a neurobiologické poruchy: frenulum breve (18) syndrom chronické pánevní bolesti varikokéla hypersenzitivita žaludu penisu (19) erektilní dysfunkce a jiné sexuální komorbidity sexuální zneužívání v minulosti postoje k sexu osvojené v dětství poor body image deprese úzkost z výkonu alexithymie (neschopnost popsat emoce) vztahové problémy s partnerem (např. úzkost, nedostatek citové intimity) Genetické příčiny: polymorfismus genu 5-HTLPR spojený se zkrácením IELT (20)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=