PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře Význam síťkových implantátů při rekonstrukcích pánevního dna u žen Onkologické aspekty urolitiázy SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI Vitamin D a jeho vliv na sexuální a reprodukční zdraví Poruchy ejakulace u urologických onemocnění DOBRÁ RADA Role červené řepy před indikací opakovaných rebiopsií prostaty VE ZKRATCE Diferenciální diagnostika hematurie Z POMEZÍ UROLOGIE Role genetických testů při rozhodování o léčbě nádorů ledvin Metabolický syndrom a onemocnění močového traktu SDĚLENÍ Z PRAXE Nešťastný experiment s montážní pěnou www.solen.cz | www.urologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1768 | Ročník 26 | 2025 Urologie pro praxi 20251 Časopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urologů a Českou společností pro sexuální medicínu
Pro obnovu ochranné glykosaminoglykanové vrstvy močového měchýře. Zdravotnický prostředek III. třídy ialuril®Prefill 50 ml k intravezikální instilaci je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před použitím zdravotnického prostředku si pečlivě přečtěte návod k použití. ialuril®Prefill je indikován: pro znovuobnovení (GAG) urotelu močového měchýře častých a recidivujících potíží (např. cystitidy různé etiologie). Vyvážené spojení hyaluronátu sodného (1,6 % – 800 mg/50 ml), chondroitin sulfátu (2 % – 1 g/50 ml) a chloridu vápenatého v 50 ml předplněné stříkačce s IALUADAPTER®. Nejsou známy žádné kontraindikace.Při aplikaci může pacient pocítit lokální reakci (podráždění, pálení). Výrobce: IBSA Farmaceutici Italia Srl, Lodi, Itálie Literatura: ¹ Goddard JC, Janssen DAW. Intravesical hyaluronic acid and chondroitin sulfate for recurrent urinary tract infections: systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J. 2018 Jul; 29(7):933-942. IBSA PHARMA s.r.o., Senovážné nám. 1463/5, 110 00 Praha 1, www.ibsa-pharma.cz IBSA-IAL-012-2023/2 Synergická kombinace kyseliny hyaluronové (1,6 %), chondroitin sulfátu (2 %) a vápenatých iontů. K intravezikální instilaci indikovaný v případech chronických recidivujících zánětů močového měchýře různé etiologie (bakteriální infekce, chemická a postradiační cystitida). Klinické důkazy prokazují, že ialuril® Prefill ve srovnání s aplikací samotné kyseliny hyaluronové 2,5× redukuje výskyt infekcí močového traktu a prodlužuje dobu do výskytu další infekce o 130 dní.¹ Balení obsahuje IALUADAPTER® pro intravezikální instilaci bez nutnosti katetrizace.
www.urologiepropraxi.cz UROLOGIE PRO PRAXI 3 SLOVO ÚVODEM Predhovor Predhovor Poskytovanie informácií písaných slovom má mimoriadny význam. Ten, kto informáciu číta, môže sa k nej opakovane vracať, uvažovať nad jej závermi aj ju porovnávať s vlastnými poznatkami a skúsenosťami. V odbornej medicínskej literatúre možno informáciu považovať za určité vademecum pre tie diagnostické a liečebné postupy, ktoré čitateľ alebo poslucháč sám ešte nepoužíva. Takúto možnosť dáva vypočutá prednáška len v obmedzenej miere. Pre toho, kto informáciu píše, vzniká na jednej strane povinnosť presnej informácie z odborného i jazykového hľadiska, povinnosť použiť úspornú, ale výstižnú dikciu, bez zbytočnej rétoriky, na druhej strane zas povinnosť podrobným opísaním postupov alebo aj kazuistických príkladov urobiť príspevok zrozumiteľnejším aj pre menej skúseného. Rovnako tieto možnosti sú väčšie ako pri hovorenom slove, pri prednáške. V roku 1995 založil výbor Slovenskej urologickej spoločnosti (SUS) časopis s názvom Urológia, ktorý mal spĺňať obidve poslania: informovať aj dať príležitosť na osvojenie si základov pre správne formulovanie vlastných myšlienok. Do časopisu mali prispievať jednak skúsení a erudovaní členovia SUS, ale tiež tí mladí, ktorí sa chystali na náročnejšie publikačné ciele. Čítať ho mal každý urológ, resp. adept urológie, ktorých mal časopis spájať. Medzi urológmi bolo a je dosť medzinárodne skúsených autorov, ktorí svojimi príspevkami prispievajú k vzdelávaniu urologickej mládeže, ale aj dosť mladých schopných lekárov, ktorí sa už dopracovali k určitým vlastným výsledkom. To uviedol v úvodníku k prvému číslu tohto časopisu spoluzakladateľ modernej slovenskej, resp. československej urológie prof. MUDr. Vladimír Zvara, DrSc. Prvý urologický časopis vydávaný na území nielen Slovenska, ale aj Českej republiky – Urológia – mal pri svojom vzniku v roku 1995 5-člennú redakčnú radu: Jozef Stojkovič (1933 – 2022), Ján Kliment, Ladislav Valanský, Dušan Martinčok a Jozef Marenčák. Časopis vydávala NsP Skalica a sponzorovala firma Olympus. Vychádzal dvakrát ročne, ale boli aj roky, keď sa podarilo zozbierať a následne uverejniť viac kvalitných príspevkov, takže bolo možné vydať aj štyri čísla ročne. Súčasťou boli tiež abstrakty z výročných konferencií SUS. Od roku 1999 bol predsedom redakčnej rady doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD., a vedúcim vedeckým redaktorom prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc. V časopise sa publikovali prehľadové i pôvodné práce, klinické štúdie, informácie o dianí v SUS, zápisnice zo zasadnutí výboru SUS, správy zo zahraničných kongresov a konferencií, abstrakty z výročných konferencií SUS, zo zimných urologických sympózií, recenzie nových kníh s urologickou problematikou, ako aj zdravice k významným jubileám, resp. nekrológy popredným domácim a zahraničným urológom. Časopis po 17 rokoch existencie zanikol v roku 2011. V roku 2005 vznikol nový lekársky časopis Klinická urológia, ktorého zakladateľom a predsedom redakčnej rady je doteraz prof. MUDr. Ján Kliment, CSc. Vo vzťahu k SUS prebral od roku 2011 tento časopis všetky úlohy, ktoré dovtedy plnil časopis Urológia. Počas doterajších 20 rokov existencie časopisu vyšlo 49 čísel, väčšinou tri čísla ročne, pričom vždy jedno číslo bolo venované abstraktom z výročných konferencií SUS. Časopis v rokoch 2005 – 2014 vydávalo vydavateľstvo Samedi, spol. s r.o., od roku 2015 ho vydáva vydavateľstvo A-medi management, spol. s r.o. Aj čelní predstavitelia českej urologickej obce usúdili, že rýchly rozvoj urológie vyžaduje od urológov sústavné štúdium, aby mohli pacientom poskytovať starostlivosť na úrovni súčasných vedeckých poznatkov. Ekonomické limity však nedovoľovali väčšine z nich sledovať medzinárodnú vedeckú literatúru. Výbor Českej urologickej spoločnosti (ČUS) sa preto za podpory firmy Medica Publishing Consulting, spol. s r.o., rozhodol v roku 1997 vydávať časopis Česká urologie. Prvým šéfredaktorom časopisu bol prof. MUDr. Jiří Scheinar, CSc., a zástupcom šéfredaktora doc. MUDr. František Záťura, CSc. V časopise, ktorý je oficiálnym periodikom ČUS, vydávaným spoločnosťou Solen, vyšlo doteraz v 28 ročníkoch okolo 105 čísel a okolo 15 suplementov, prevažne venovaných abstraktom z výročných konferencií ČUS. V súčasnosti je šéfredaktorom časopisu prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA. Od roku 2025 časopis vydáva Care Comm, s.r.o. V roku 2000 vznikol ďalší český odborný časopis Urologie pro praxi, ktorý doteraz vychádza vo vydavateľstve Solen, spol. s r.o., v spolupráci so Združením ambulantných urológov a Českou spoločnosťou pre sexuálnu medicínu. Pri zrode časopisu stáli predovšetkým prof. MUDr. Dalibor Pacík, Ph.D., a doc. MUDr. František Záťura, CSc. Doteraz vyšlo v 25 ročníkoch okolo 130 čísel a suplementov. Na čele súčasnej redakčnej rady časopisu je MUDr. Michaela Matoušková. Časopis sa doteraz zameriava na poskytovanie aktuálnych poznatkov z oblasti diagnostiky a liečby predovšetkým urologických ochorení, a to prehľadným a praktickým spôsobom. V rokoch 2003 – 2016 vychádzal v českých zemiach aj časopis Urologické listy, ktorý bol prevažne zameraný na publikovanie medzinárodných odporúčaní pre diagnostiku a liečbu urologických ochorení. V súčasnosti teda máme k dispozícii jedno slovenské a dve české odborné periodiká pre urologickú odbornú verejnosť. Cieľom redakčných rád týchto časopisov je naďalej ponúkať kvalitné články v slovenskom, resp. v českom jazyku, zamerané na pôvodnú vedeckú tvorbu našich kolegov, urológov, ale aj ďalších spolupracujúcich odborníkov z príbuzných odborov. Indexácia uvedených urologických časopisov v najprestížnejších databázach (Web of Science, Scopus, PubMed/Medline) nie je v súčasnosti stále reálna vzhľadom na prísne kritériá, ktoré žiadny z našich časopisov zatiaľ nespĺňa. Medzi hlavné kritériá pre prijatie časopisu aspoň do bibliometrickej citačnej databázy Scopus totiž patrí pravidelnosť vydávania (minimálne 2-krát ročne), časopis
UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 4 SLOVO ÚVODEM Predhovor musí byť k dispozícii on-line, webová stránka časopisu, názov článku a abstrakty musia byť uvedené aj v angličtine. Dôležitým kritériom je aj citovanie doterajších publikovaných článkov v našich urologických časopisoch v databáze Scopus. Zárukou kvality časopisu je medzinárodná redakčná rada a medzinárodné zloženie recenzentov a samozrejme dodržiavanie autorskej a citačnej etiky. Publikovanie v časopisoch zaradených do medzinárodných databáz by výrazne napomohlo našim budúcim adeptom pri získavaní titulu PhD., resp. v ďalšom akademickom raste. Doktorandské štádium a ďalší vedecký rast, najmä v akademickom prostredí, vyžaduje publikovať kvalitné vedecké práce, ktoré by mali šancu získať medzinárodný ohlas, čo je však možné, len ak publikujeme v prestížnych časopisoch s primeranými scientometrickými parametrami. Okrem impakt faktora časopisu (IF) a Hirschovho indexu (HI) sú to najmä kvartily (Q1 – 4), ktoré sú výsledkom citovanosti z Web of Science alebo z databázy Scopus. Celkovo 30-ročná história slovenských a českých urologických odborných periodík je dôvodom na bilancovanie. Dovoľujem si poďakovať všetkým trom predsedom redakčných rád za nesmierne úsilie udržiavať primeranú úroveň časopisov. Vyjadrujem však aj výzvu mladým adeptom špecializačného štúdia a doktorandského štúdia využiť tieto časopisy na publikovanie téz svojich dizertačných prác. Umožnilo by to zvýšenie počtu a najmä kvality príspevkov, čím by sa mohol rozšíriť počet ročne publikovaných čísel. Abstrakty z výročných, prípadne iných, monotematických konferencií, sympózií či seminárov by sa mohli publikovať aj naďalej formou samostatných suplementov. Kvalitu časopisov by mohli pozdvihnúť tiež príspevky zahraničných autorov, nakoľko aj to môže pomôcť českým a slovenskému urologickému časopisu aspoň sa priblížiť ku kritériám potrebným na zaradenie do medzinárodných databáz. prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc. I. onkologická klinika LFUK a OÚSA, Bratislava … nenechte si ujít aktuální informace o možnostech medicínského vzdělávání FACEBOOK https://www.facebook.com/ SolenMedicalEducation/ @SolenMedicalEducation LINKEDIN https://www.linkedin.com/ company/solen-medical-education/ #solenmedicaleducation X https://twitter.com/ MedicalSolen @MedicalSolen ODEMČENÉ AKTUÁLNÍ ČLÁNKY PŘEHLED O VZDĚLÁVACÍCH AKCÍCH UPOZORNĚNÍ NA ZVÝHODNĚNÉ CENY SOUTĚŽE O VSTUPENKY NA KONGRESY INFORMACE O ON LINE KURZECH NOVINKY V E SHOPU … a mnoho dalšího
www.urologiepropraxi.cz UROLOGIE PRO PRAXI 5 OBSAH SLOVO ÚVODEM 3 prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc. Predhovor PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 7 MUDr. Lenka Plincelnerová Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře 12 MUDr. Miroslav Krhovský Význam síťkových implantátů při rekonstrukcích pánevního dna u žen 17 doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD. Onkologické aspekty urolitiázy SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI 23 MUDr. Pavel Turčan, Ph.D., FECSM, MUDr. Peter Kepič, MUDr. Jozef Hambálek, MUDr. Pavla Entnerová Vitamin D a jeho vliv na sexuální a reprodukční zdraví 28 MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU Poruchy ejakulace u urologických onemocnění
UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 6 OBSAH DOBRÁ RADA 33 MUDr. Šárka Kudláčková, Ph.D. Role červené řepy před indikací opakovaných rebiopsií prostaty VE ZKRATCE 35 MUDr. Eva Myslivečková, prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN Diferenciální diagnostika hematurie Z POMEZÍ UROLOGIE 40 MUDr. Robert Novák, MUDr. Jana Katolická, Ph.D. Role genetických testů při rozhodování o léčbě nádorů ledvin 45 MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Novák R. Role genetických testů při rozhodování o léčbě nádorů ledvin 46 prof. MUDr. Miroslav Merta, CSc. Metabolický syndrom a onemocnění močového traktu 50 MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Merta M. Metabolický syndrom a onemocnění močového traktu SDĚLENÍ Z PRAXE 51 MUDr. Michaela Železníková, MUDr. Miroslav Krhovský Nešťastný experiment s montážní pěnou PRO SESTRY 54 Mgr. Markéta Koutná, Ph.D. Lokální léčba ran a lézí v genitoanální oblasti u žen s ohledem na účelnost krytí a komfort pacientky Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Aneta Děrešová Obchodní oddělení: Mgr. Zuzana Filová, filova@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, tel.: 607 632 481 Citační zkratka: Urol. praxi. Registrace MK ČR pod číslem E 10341 ISSN 1213-1768 (print) ISSN 1803-5299 (on-line) Časopis je indexován v: EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Články prochází dvojitou recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné čtyř čísel časopisu včetně supplement na rok 2025. ČR: tištěná 1 100 Kč, elektronická 660 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335. SR: tištěná 32 €, elektronická 20 €. Objednávky na www.solen.sk ➜ predplatne@solen.sk nebo (00421) 252 632 409 . UROLOGIE PRO PRAXI ROČNÍK 26, 2025, ČÍSLO 1 TIRÁŽ Odborná šéfredaktorka: MUDr. Michaela Matoušková Odborní redaktoři: MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA, MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Odborná jazyková korektura: MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU Redakční rada: prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., MUDr. Aleš Horák, MUDr. Jan Jandejsek, MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Ivan Kolombo, FEBU, Mgr. Pavla Kordulová, MUDr. Miroslav Krhovský, MUDr. Šárka Kudláčková, Ph.D., MUDr. Petr Macek, Ph.D., doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD., prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc., MUDr. René Skoumal, MUDr. Roman Sokol, Ph.D., MUDr. Roman Staněk, doc. MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Ján Švihra, PhD., MUDr. Natalia Wiesner Emeritní redakční rada: MUDr. Hynek Šafránek, MUDr. Pavel Verner
www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2025;26(1):7-11 / UROLOGIE PRO PRAXI 7 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře MUDr. Lenka Plincelnerová Uroservice Praha, s. r. o., Praha Syndrom hyperaktivního močového měchýře je velmi častým důvodem přivádějícím pacienta do ambulance urologa. Vzhledem k jeho vysoké prevalenci u pacientů obou pohlaví a napříč všemi věkovými skupinami je vhodná dobrá orientace v jednotlivých léčebných možnostech. V posledních letech je trendem léčbu pacientovi tzv. „ušít na míru“, tedy je preferován individualizovaný přístup. Ruku v ruce s tímto přístupem je vhodné následovat doporučené postupy Evropské urologické společnosti. Kromě konzervativních postupů týkajících se úpravy životního stylu, o nichž má pacient být vždy edukován, je základním stavebním kamenem léčby hyperaktivního močového měchýře farmakoterapie. V posledních letech se vedle tradičních antimuskarinik dostávají do popředí beta-3-mimetika. Klíčová slova: hyperaktivní močový měchýř, antimuskarinika, beta-3-mimetika. Comparision of antimuscarinics and beta-3-mimetics in overactive bladder pharmacotherapy Overactive bladder is a syndrome that leads many patients to visit a urological specialist. Due to its high prevalence in both males and females of any ages, urologist should be well informed about the diagnosis and its treatment. Nowadays, in addition to recommendations of European Association of Urology Guidelines, the treatment tends to be highly individualized. Beside conservative treatment, such as lifestyle changes, pharmacotherapy represents a crucial treatment option. Antimuscarinics are considered a traditional pharmacological choice. Nevertheless, beta-3-mimetics have been successfully used as a combination therapy or even an effective replacement to antimuscarinics in recent years. Key words: overactive bladder, anitmuscarinics, beta-3-mimetics. Úvod Hyperaktivní močový měchýř (overactive bladder, OAB) je syndrom, jenž je Mezinárodní společností pro inkontinenci (International Continence Society, ICS) definován jako urgence s/bez urgentní inkontinence, frekvence a často i nykturie (1). Frekvence (frekventní mikce) je definována počtem mikcí více než 8 za 24 hodin. Společně s ostatními symptomy (obstrukční a postmikční obtíže) se řadí do skupiny symptomů dolních močových cest (lower urinary tract symptoms, LUTS). Symptomy OAB, tak zvané iritační symptomy, jsou ovšem pacienty považovány za zvláště obtěžující. Za předpokladu, že je vyloučena vyvolávající příčina, hovoříme o tzv. idiopatickém OAB. V případě sekundárního OAB je možné identifikovat samotnou vyvolávající příčinu a jako takovou je potřeba ji eliminovat. Mezi příčiny sekundárního OAB patří infekce močových cest, benigní hyperplazie prostaty, cizí těleso – cystolitiáza, tumor močového DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethics approval and consent to participate: The authors attest that their study is in compliance with human studies committees and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the Food and Drug Administration guidelines, including patient consent where appropriate. The authors also declare that their paper is in accordance with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018. Conflict of interest and financial disclosures: None. Consent for publication: None. Author’s contributions: None. Cit. zkr: Urol. praxi. 2025;26(1):7-11 https://doi.org/10.36290/uro.2025.016 Článek přijat redakcí: 23. 1. 2025 Článek přijat k tisku: 20. 2. 2025 MUDr. Lenka Plincelnerová lenkaplincelnerova@seznam.cz
UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2025;26(1):7-11 / www.urologiepropraxi.cz 8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře měchýře, či neurogenní poruchy, eventuálně iatrogenní poškození – např. stav po radioterapii na oblast malé pánve. V případě neurogenní etiologie (neurogenní vezika) příčinu eliminovat nelze. Prevalence OAB se pohybuje kolem 17% u obou pohlaví nad 40 let věku a s věkem dále stoupá (2). U populace nad 70 let je postižení udáváno již kolem 20–30 % (3). Ženy bývají postiženy častěji, než muži. Vzhledem k tomu, že syndrom OAB je poměrně častým důvodem, který pacienta přivede do ambulance urologa, je vhodné porozumět dané problematice a orientovat se v léčebných možnostech. Při volbě vhodného léčiva je potřeba zohlednit možné kontraindikace, pacientovy komorbidity, případné lékové interakce a také – v neposlední řadě – posoudit spektrum možných nežádoucích účinků. Právě nežádoucí účinky se často jeví jako limitující pro dlouhodobou terapii. Volíme proto ideálně individualizované léčebné schéma pro každého pacienta, se snahou udržet jeho adherenci a perzistenci k léčbě. S tím souvisí i důkladná edukace pacienta a nastavení jeho reálných očekávání. Léčba hyperaktivního močového měchýře Terapeutickým cílem v léčbě OAB je snížit urgence a počet mikcí za 24 hodin, snížit epizody urgentní inkontinence a zvýšit mikční objem. Prvním krokem v terapii OAB je dle EAU guidelines (European Association of Urology Guidelines) úprava životosprávy a rehabilitace svalů pánevního dna. Do úpravy životosprávy zařazujeme redukci či udržení zdravé hmotnosti, omezení/zanechání kouření cigaret, pití alkoholu, kávy a konzumace kořeněných jídel. Dále je vhodné pacienta edukovat v péči o pravidelné vyprazdňování stolice, adekvátní příjem tekutin, eventuálně omezování příjmu tekutin v odpoledních a večerních hodinách. V konzervativních postupech se dále uplatňuje trénink močového měchýře, tak zvaný bladder drill, nebo-li močení v přesně stanovený čas. Po uplatnění uvedených kroků přichází na řadu samotná farmakoterapie. Antimuskarinika (AM) jsou látky s anticholinergním účinkem a jsou tradičně využívaná v léčbě OAB. V posledních letech se čím dál více uplatňují beta-3-mimetika, vzhledem k jejich nižšímu výskytu nežádoucích účinků a tím i vyšší adherenci a perzistenci pacienta k léčbě. Antimuskarinika Antimuskarinika, nebo též anticholinergika, jsou antagonisté muskarinových receptorů (M receptorů). Muskarinové receptory jsou uloženy ve svalovině močového měchýře (detruzor) a také v urotelu. Jejich aktivace vede ke kontrakci detruzoru. Obsazení M receptorů antimuskariniky vede k inhibici funkce detruzoru, útlumu vnímání náplně měchýře a zlepšení iritačních příznaků. Tím dochází ke zmírnění symptomů OAB, aniž by došlo k ovlivnění samotné mikce. Antimuskarinika nabízejí širokou škálu preparátů, jež se liší svým bezpečnostním profilem, vazebnou specificitou k jednotlivým M receptorům a tím i spektrem svých nežádoucích účinků. Právě nežádoucí účinky představují nezřídka limit v podávání antimuskarinik. Dosud bylo izolováno pět subtypů M receptorů (M1-M5) v různých tělesných tkáních a od jejich lokalizace se odvíjí škála nežádoucích účinků, která je přehledně shrnuta v tabulce 1. Antimuskarinika rozlišujeme na neselektivní (oxybutinin, propiverin, trospium) a selektivní (uroselektivní) – solifenacin, darifenacin, fesoterodin, tolterodin. Uroselektivní antimuskarinika primárně obsazují M3 receptory, které jsou obsažené dominantně v močovém měchýři (v urotelu a detruzoru). Při výběru vhodného antimuskarinika by měl být rovněž zohledněn způsob metabolizování daného preparátu, s ohledem na možné lékové interakce. Vzhledem k tomu, že se většina antimuskarinik metabolizuje v játrech a následně je vyloučena močí, je v případě renální insuficience nutné adekvátně redukovat dávku podávaného léčiva (4). Podle doporučení EAU guidelines jsou antimuskarinika dosud lékem první volby v terapii OAB. Kontraindikace k jejich podávání jsou shrnuty v tabulce 2. Neselektivní antimuskarinika Oxybutinin a propiverin jsou antimuskarinika vykazující nejnižší afinitu k jednotlivým subtypům M receptorů (M3) a spolu s trospiem jsou doporučovány jako první linie léčby (3). Vzhledem k tomu, že oxybutinin je malá lipofilní molekula, prostupuje snadno přes hematoencefalickou bariéru, a tím pádem může mít vliv na centrální nervový systém (CNS), centrální anticholinergní účinek. U starší generace by se oxybutinin neměl používat. Výhodou oxybutininu je naopak malý vliv na převodní systém srdeční. Propiverin je AM s dvojím mechanismem účinku – působí jednak blokádu M receptorů (anticholinergní účinek) a dále se uplatňuje jeho spasmolytický efekt, protože jako blokátor kalciových kanálů zabraňuje přísunu kalcia Tab. 1. Distribuce jednotlivých M receptorů v tkáních a přehled nežádoucích účinků Subtyp M receptoru Orgánový systém/tkáň Nežádoucí účinek M1 Mozková kůra, hipokampus Slinné žlázy Slzné žlázy Závrať, somnolence, poruchy paměti Xerostomie Xeroftalmie M2 Myokard Močový měchýř Tachyarytmie, prodloužení QT intervalu M3 Slinné žlázy GIT Močový měchýř Xerostomie Dyspepsie, obstipace, plynatost M4 Bazální ganglia Závrať, somnolence M5 Oči – musculus ciliaris Střední mozek, substantia nigra Porucha akomodace, rozmazané vidění, glaukomový záchvat Tab. 2. Léčebné linie dle doporučení EAU guidelines (12) Antimuskarinika Glaukom se zavřeným úhlem Tachykardie Ulcerózní kolitida, toxické megakolon Myastenia gravis Achalázie jícnu Obstrukce GIT Retence moči Gravidita, laktace Beta-3-mimetika Dekompenzovaná hypertenze (systolický TK ≥ 180 mmHg a/nebo diastolický TK ≥ 110 mmHg)
• Betmiga má prokázanou vysokou perzistenci* při léčbě OAB1,2 • Mirabegron je dobře tolerován s incidencí sucha v ústech na úrovni placeba3 • Účinnost a bezpečnost ověřená ve velkých klinických studiích4 *53,8 % stále užívalo mirabegron po 10-12 měsících Reference: 1. Freeman R, Foley S, Rosa Arias J, Vicente E, Grill R, Kachlirova Z, Stari A, Huang M, Choudhury N. Mirabegron improves quality-of-life, treatment satisfaction, and persistence in patients with overactive bladder: a multi-center, non-interventional, real-world, 12-month study Curr Med Res Opin. 2018; 34(5):785-793 Study No: 178-MA-1002. 2. Daisuke Kato, Hiromi Tabuchi, Satoshi Uno. Three-Year Safety, E¡cacy and Persistence Data Following the Daily Use of Mirabegron for Overactive Bladder in the Clinical Setting: a Japanese Post-Marketing Surveillance Study LUTS. 2018, Aug 6 [ePub ahead of print] Study No: BE0002. 3. Nitti VW, Khullar V, van Kerrebroeck P et al. Mirabegron for the treatment of overactive bladder: a prespecifi ed pooled e¡ cacy analysis and pooled safety analysis of three randomised, double-blind, placebo-controlled, phase III studies. Int J Clin Pract. 2013 Jul;67(7):619-32. 4. Zdroj: SPC Betmiga. ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Betmiga (mirabegronum). Složení: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje mirabegronum 25 mg nebo 50 mg. Indikace: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k symptomatické léčbě urgence, zvýšené frekvence močení a/nebo urgentní inkontinence, které se mohou vyskytnout u dospělých pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře (OAB). Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k léčbě neurogenní hyperaktivity detruzoru (NDO) u pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let. Dávkování a způsob podání: Hyperaktivní močový měchýř: Dospělí (včetně starších pacientů)50 mg jednou denně. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká celá, nesmí se kousat, dělit, drtit. Může být užívána s jídlem nebo nezávisle na jídle. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být podávány pacientům s hmotností 35 kg nebo více. Doporučená počáteční dávka přípravku Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je 25 mg jednou denně s jídlem. V případě potřeby lze po 4 až 8 týdnech dávku zvýšit na maximální dávku 50 mg jednou denně s jídlem. Během dlouhodobé léčby má u takovýchto pacientů být pravidelně přehodnoceno další pokračování léčby a případná úprava dávky, a to alespoň jednou ročně nebo častěji, pokud je to indikováno. Pacienti mají být poučeni, aby užili jakoukoli zmeškanou dávku léku, pokud od zmeškané dávky neuplynulo více než 12 hodin. Pokud uplynulo více než 12 hodin, lze zmeškanou dávku vynechat a další dávku užít v obvyklou dobu. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká se celá a nesmí se žvýkat, dělit nebo drtit. Má se užívat s jídlem. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku. Závažná nekontrolovaná hypertenze definovaná jako systolický krevní tlak ≥180 mm Hg a/nebo diastolický krevní tlak ≥110 mm Hg. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Porucha funkce ledvin: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů v konečném stadiu poruchy funkce ledvin (eGFR <15 ml/min/1,73 m2) nebo pacientů vyžadujících hemodialýzu, a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2) je k dispozici omezené množství údajů; na základě farmakokinetické studie (viz bod 5.2) se u této populace doporučuje dávka 25 mg jednou denně. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Porucha funkce jater: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh třída C), a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh B), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Hypertenze: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Mirabegron může zvýšit krevní tlak. Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován, zejména u pacientů s hypertenzí. U pacientů s hypertenzí 2. stupně (systolický krevní tlak ≥160 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥100 mmHg) je k dispozici omezené množství údajů. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Mirabegron může u pediatrických pacientů zvýšit krevní tlak. Zvýšení krevního tlaku může být větší u dětí (ve věku od 3 do méně než 12 let) než u dospívajících (ve věku od 12 do méně než 18 let). Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován. Pacienti s vrozeným nebo získaným prodloužením QT intervalu: Při používání přípravku Betmiga v terapeutických dávkách nebylo v klinických studiích prokázáno klinicky relevantní prodloužení QT intervalu. Nicméně, vzhledem k tomu, že pacienti se známou anamnézou prodloužení QT intervalu, nebo pacienti, kteří užívají léky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, nebyli do těchto studií zařazeni, není účinek mirabegronu u těchto pacientů znám. Při podávání mirabegronu těmto pacientům je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienti s obstrukcí výtoku z močového měchýře a pacienti užívající antimuskarinika k léčbě OAB: Během postmarketingového sledování pacientů, užívajících mirabegron, byla hlášena močová retence u pacientů se subvezikální obstrukcí dolních močových cest a u pacientů, kteří užívají antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. V kontrolované klinické studii bezpečnosti u pacientů s BOO léčených přípravkem Betmiga nebylo prokázáno zvýšení močové retence, nicméně, přípravek Betmiga má být podáván u pacientů s klinicky závažným BOO s opatrností. Přípravek Betmiga má být podáván s opatrností i u pacientů užívajících antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. Interakce: Klinicky relevantní lékové interakce mezi mirabegronem a léčivými přípravky, které inhibují, ovlivňují nebo jsou substrátem pro jeden z izoenzymů nebo přenašečů CYP se neočekávají, kromě inhibičního účinku mirabegronu na metabolismus substrátů CYP2D6. Betmiga je mírný a časově závislý inhibitor CYP2D6 a slabý inhibitor CYP3A. Při podávání mirabegronu s inhibitory CYP2D6 nebo u pacientů, kteří mají pomalý metabolismus CYP2D6 není nutná žádná úprava dávky mirabegronu. Je zapotřebí opatrnosti, pokud je mirabegron podáván současně s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jsou významně metabolizovány CYP2D6. U pacientů, kteří začínají užívat kombinaci přípravku Betmiga a digoxinu, by měla být zpočátku předepsána nejnižší dávka digoxinu. K získání požadovaného klinického účinku je třeba monitorovat sérové koncentrace digoxinu a použít je pro titraci dávky digoxinu. Látky, které působí jako induktory CYP3A nebo P-gp snižují plazmatickou koncentraci mirabegronu, není nutná žádná úprava dávky mirabegronu při podávání s terapeutickými dávkami rifampicinu nebo jiných CYP3A nebo P-gp induktorů. Při kombinaci přípravku se substráty citlivými k P-gp by měl být zvažován potenciál pro inhibici substrátu P-gp mirabegronem. Zvýšení expozice mirabegronu v důsledku lékových interakcí může být spojeno se zvýšením tepové frekvence. Fertilita, těhotenství a kojení: Nedoporučuje se podávat těhotným ženám a ženám, které mohou otěhotnět a nepoužívají antikoncepci. Během kojení by přípravek neměl být podáván. Vliv na fertilitu není stanoven. Nežádoucí účinky: Souhrn bezpečnostního profilu: Bezpečnost přípravku Betmiga byla hodnocena u 8433 dospělých pacientů s OAB, z nichž 5648 dostalo nejméně jednu dávku mirabegronu ve fázích 2/3 klinického programu, a 622 pacientů dostávalo přípravek Betmiga nejméně 1 rok (365 dní). Ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 dokončilo léčbu tímto léčivým přípravkem 88 % pacientů a 4 % pacientů přerušila léčbu v důsledku nežádoucích příhod. Většina nežádoucích účinků byla mírné až střední závažnosti. Nejčastější nežádoucí účinky hlášené u dospělých pacientů léčených přípravkem Betmiga 50 mg během tří 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze 3, jsou tachykardie a infekce močových cest. Četnost tachykardie byla 1,2 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Tachykardie vedla k přerušení léčby u 0,1 % pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Četnost infekcí močových cest byla 2,9 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Infekce močových cest nevedly k přerušení léčby u žádného z pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Závažné nežádoucí účinky zahrnovaly fibrilaci síní (0,2 %). Nežádoucí účinky pozorované v průběhu jednoroční (dlouhodobé) studie s aktivním komparátorem (muskarinovým antagonistou) byly podobného druhu a závažnosti jako ty, které byly pozorovány ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Tabulkový přehled nežádoucích účinků: Níže uvedená tabulka odráží nežádoucí účinky pozorované u mirabegronu ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Četnost nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace: časté: infekce močových cest; méně časté: vaginální infekce, cystitida. Psychiatrické poruchy: není známo: insomnie*, stav zmatenosti*. Poruchy nervového systému: časté: bolest hlavy*, závrať*. Poruchy oka: vzácné: edém očního víčka. Srdeční poruchy: časté: tachykardie; méně časté: palpitace, fibrilace síní. Cévní poruchy: velmi vzácné: hypertenzní krize. Gastrointestinální poruchy: časté: nevolnost*, zácpa*, průjem*; méně časté: dyspepsie, gastritida; vzácné: edém rtů. Poruchy jater a žlučových cest: méně časté: zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. Poruchy kůže a podkožní tkáně: méně časté: kopřivka, vyrážka, makulózní vyrážka, papulózní vyrážka, svědění; vzácné: leukocytoklastická vaskulitida, purpura, angioedém*. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: méně časté: otékání kloubů. Poruchy ledvin a močových cest: vzácné: močová retence*. Poruchy reprodukčního systému a prsu: méně časté: vulvovaginální pruritus. Vyšetření: méně časté: zvýšený krevní tlak, zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. (*Na základě zkušeností z postmarketingového sledování). Pediatrická populace: Bezpečnost mirabegronu ve formě tablet a perorální suspenze byla hodnocena u 86 pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let s NDO v 52týdenní, otevřené, podle výchozího stavu kontrolované multicentrické studii s titrací dávky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly infekce močových cest, zácpa a nevolnost. U pediatrických pacientů s NDO nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Celkově je bezpečnostní profil u dětí a dospívajících podobný jako u dospělých. Hlášení podezření na nežádoucí účinky: Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv; Šrobárova 48; 100 41 Praha 10; webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma Europe B.V. Sylviusweg 62, 2333 BE Leiden, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/12/809/001 – 006; EU/1/12/809/008 – 013; EU/1/12/809/015 – 018. Datum revize textu: 08/2024. Před předepsáním se seznamte s úplnou informací o léčivém přípravku. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Astellas Pharma s.r.o., Rohanské nábřeží 678/29, 186 00 Praha 8 – Karlín, www.astellas.com/cz 09/2024 | MAT-CZ-BET-2024-00013 β3 agonista k léčbě hyperaktivního močového měchýře4
UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2025;26(1):7-11 / www.urologiepropraxi.cz 10 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře do svalové buňky a její kontrakci. Propiverin je dostupný v neretardované i retardované formě a vykazuje nižší výskyt a závažnost nežádoucích účinků oproti oxybutininu a to při stejné efektivitě (5). Trospium představuje AM, které není metabolizováno přes cytochrom P450. Toho se s výhodou využívá zejména u pacientů s dalšími komorbiditami, protože se dá předpokládat nižší riziko lékových interakcí. Zároveň je zde využíváno faktu, že molekula trospia nepřestupuje přes hematoencefalickou bariéru a tudíž je vhodná k užívání geriatrickými pacienty s existujícím či hrozícím kognitivním deficitem (5). Neselektivní antimuskarinika jsou dle EAU guidelines doporučena k léčbě 1. linie. Jsou dostupná v neretardované i retardované formě. Vzhledem ke svojí nízké selektivitě k M3 receptorům mají široké spektrum nežádoucích účinků. Selektivní antimuskarinika V případě, že antimuskarinika 1. linie nevedou po několika týdnech ke zlepšení pacientových symptomů, nebo se objeví obtěžující nežádoucí účinky, jsou k dispozici antimuskarinika 2. linie. Tato antimuskarinika vykazují lepší afinitu k M3 receptorům a jsou vyráběna v retardované formě. Darifenacin je AM s dosud nejlepší afinitou k M3 receptorům. To se projevuje nízkým výskytem nežádoucích účinků (xerostomie, obstipace) a při stejné efektivitě jako oxybutinin nebyly u darifenacinu popisovány žádné nežádoucí účinky na CNS (6). Solifenacin, rovněž antimuskarinikum s vysokou afinitou k M3 receptorům detruzoru, vykazuje nižší vliv na slinné žlázy a tudíž nižší riziko xerostomie. Vykazuje až 100% účinnost v redukci epizod inkontinence, výrazně též redukuje epizody urgence, frekvence a dokonce nykturií (5). Solifenacin ve studiích srovnávajících jednotlivá antimuskarinika prokázal největší efektivitu ve snížení počtu mikcí za 24 hodin, a to při dávce 10 mg 1× denně (7). Solifenacin je jako ostatní uroselektivní antimuskarinika dostupný v retardované formě. Solifenacin se váže na plazmatické bílkoviny, má dlouhý biologický poločas, a proto je možné i jeho podávání obden. Je obecně lépe snášen, k přerušení léčby pro nežádoucí účinky došlo jen u 3 % pacientů (5). Fesoterodin je vedle trospia dalším antimuskarinikem, které není metabolizováno přes cytochrom P450. Toho je s výhodou využíváno u pacientů s rizikem lékových interakcí. Podává se 1× denně v dávce 4 mg, případně 8 mg. Tolterodin již v České republice není dostupný. Beta-3-mimetika Beta-3-mimetika jsou léčiva působící – na rozdíl od antimuskarinik – na sympatickou část nervového systému. Mechanismus účinku spočívá ve stimulaci beta-3-adrenoreceptorů. Ty jsou zastoupeny v hladké svalovině detruzoru a jejich stimulace vede k relaxaci detruzoru. Tím dosahujeme zvýšení kapacity měchýře, zároveň však lék nemá vliv na tlak při vyprazdňování měchýře a nezvyšuje případné postmikční reziduum (8). Vzhledem k odlišnému mechanismu účinku (vliv na sympatické nervové zásobení měchýře) se u podávání beta-3-mimetik nesetkáváme se spektrem nežádoucích účinků jako u antimuskarinik. Zástupci beta-3-mimetik jsou mirabegron a vibegron. Mirabegron Jedná se o jediného zástupce beta- -3-mimetik dostupného na českém trhu. Mirabegron je schválen k léčbě OAB/urgentní inkontinence v Evropě od roku 2013 (3). Jedná se o vysoce selektivního agonistu beta-3-receptorů. Užívání léčiva v dávce 50 mg 1× denně vede ke zlepšení symptomů OAB, konkrétně snížení epizod inkontinence o více než 50 % a snížení počtu mikcí za 24 hodin (9). Nejčastějšími nežádoucími účinky je zvýšení krevního tlaku, tachykardie a dále infekce močových cest a nazofaryngitida (9). Mirabegron byl porovnáván s antimuskariniky v multicentrické studii na více než 150 000 pacientech za účelem vyhodnocení možného vlivu na rozvoj závažných kardiovaskulárních nežádoucích účinků, včetně akutního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí kardiovaskulární etiologie. Ve studii nebyl prokázán vyšší vliv kardiovaskulárního rizika mirabegronu v porovnání s antimuskariniky (10). Mirabegron může zvyšovat krevní tlak (0,4–0,6 mmHg) a zvyšovat tepovou frekvenci (o 1 tep za minutu) oproti placebu. U mirabegronu nebyl prokázán vliv na prodloužení QT intervalu na EKG při dávce 50 mg denně, nicméně pacienti s nekontrolovanou hypertenzí či srdeční arytmií nebyli zařazeni v klinických studiích. Je doporučováno dbát zvýšené opatrnosti u pacientů užívajících betablokátory a provádět pravidelné kontroly krevního tlaku při zahájení podávání mirabegronu a dále pravidelně při klinických kontrolách (3, 5). Mirabegron prokázal srovnatelnou účinnost jako antimuskarinika a to s minimem nežádoucích účinků. Xerostomie jako celkově nejvíce obtěžující nežádoucí účinek při podávání antimuskarinik se vyskytovala v případě podávání mirabegronu srovnatelně často jako u placeba a až 3–5× méně často než například u tolterodinu podávaného v dávce 4 mg jednou denně (9). Kontraindikací k podávání mirabegronu (Tab. 2.) je nekontrolovaná hypertenze, u hodnot systolického tlaku ≥ 180 mmHg a/nebo diastolického tlaku ≥ 110 mmHg. Dobrá snášenlivost mirabegronu vede k lepší adherenci a perzistenci pacientů k léčbě – po 18 měsících užívání byla perzistence k léčbě celkem 61,7 % (11). Mirabegron je podáván v jedné denní dávce 50 mg, nezávisle na jídle. Jedná se o tabletu s prodlouženým uvolňováním a jeho plazmatické hladiny se ustalují zhruba sedmý den užívání. U pacientů s renální insuficiencí není dostatek dat, v případě středně závažné insuficience je možno na základě farmakokinetické studie podávat mirabegron v redukované denní dávce 25 mg. Tablety v této gramáži však v současné době nejsou na trhu k dispozici. Celkově lze říci, že uplatnění mirabegronu v posledních letech díky jeho vlastnostem, efektivitě a bezpečnostnímu profilu narůstá. Aktuálním krokem pozitivním směrem jsou nové podmínky úhrad od pojišťoven, uzákoněné od 1. ledna 2025. Dosud byly doplatky nad rámec ochranného limitu pojištěncům vraceny zpětně, včetně tzv. započitatelného doplatku u mirabegronu (preparát Betmiga). Nově pojištěnec nebude v lékárně za doplatky nad rámec svého ochranného limitu platit. Limity jsou zajímavé zejména pro vyšší věkové skupiny, kdy u populace nad 65 let maximální započitatelný doplatek činí 1 000 Kč, u populace nad 70 let věku pak 500 Kč.
www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2025;26(1):7-11 / UROLOGIE PRO PRAXI 11 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Srovnání antimuskarinik a beta-3-mimetik ve farmakoterapii hyperaktivního močového měchýře Farmakoterapie hyperaktivního močového měchýře – doporučení Při volbě vhodného preparátu v rámci farmakoterapie OAB je vhodné respektovat doporučení EAU guidelines a zároveň zohlednit individuální potřeby každého pacienta. Dle doporučení EAU guidelines z roku 2024 se v první linii léčby pacientům podávají tzv. neselektivní antimuskarinika, tj. trospium, oxybutinin a propiverin. Pokud nedojde po jejich podávání po několika týdnech k požadovanému efektu, případně se vyskytnou významné nežádoucí účinky, pokračujeme druhou linií léčby, tj. antimuskarinika selektivní (solifenacin, tolterodin, darifenacin, fesoterodin) a v dnešní době je možné v druhé linii léčby využít též beta-3-mimetika (12). Přehledně je základní doporučení uvedeno v tabulce 3. Dále je možno využít účinek antimuskarinik v kombinaci s beta-3-mimetiky: byly prokázány lepší výsledky terapeutického ovlivnění OAB při podávání solifenacinu 5 mg v kombinaci s mirabegronem 50mg oproti monoterapii s vyšší dávkou solifenacinu 10 mg (13). Doporučení pro využití beta-3-mimetik je uvedeno v tabulce 4. Závěr Při léčbě syndromu OAB máme v rámci farmakoterapie k dispozici poměrně širokou škálu léčiv. Vždy je třeba zvážit individuálně přínos i riziko pro daného pacienta a současně respektovat doporučení EAU guidelines. Antimuskarinika zůstávají tzv. zlatým standardem a první linií léčby, nicméně nebojme se v případě možných kontraindikací či nežádoucích účinků využít možnosti podání beta-3-mimetik, jejichž bezpečnostní profil a současně dobrá účinnost se jeví jako slibný směr do budoucna. V neposlední řadě je dobré využívat možnost kombinovat preparáty z obou lékových skupin, přičemž četné studie prokázaly účinnost léčby bez zvýšení nežádoucích účinků. LITERATURA 1. Drake MJ. Do we need a new definition of the overactive bladder syndrome? ICI-RS 2013. Neurourol Urodyn. 2014;33(5):622-624. doi: 10.1002/nau.22609. Epub 2014 May 16. PMID: 24838519. 2. Irwin DE, Milsom I, Hunskaar S, et al. Population-based survey of urinary incontinence, overactive bladder, and other lower urinary tract symptoms in five countries: results of the EPIC study. Eur Urol. 2006;50(6):1306-1314; discussion 1314-1345. doi: 10.1016/j.eururo.2006.09.019. Epub 2006 Oct 2. PMID: 17049716. 3. Topinková E. Farmakoterapie urgentní inkontinence a hyperaktivního měchýře u seniorů. Urol. praxi. 2017;18(4):148-153. 4. Burešová E, Vidlář A, Študent V. Anticholinergika v urologii a jejich nežádoucí účinky. Urol. praxi. 2013;14(1):13-14. 5. Zámečník L. Moderní farmakoterapie v urologii. Praha: Maxdorf, 2019: p. 187-211. 6. Chapple CR, Khullar V, Gabriel Z, et al. The effects of antimuscarinic treatments in overactive bladder: an update of a systematic review and meta-analysis. Eur Urol. 2008;54(3):543-562. doi: 10.1016/j.eururo.2008.06.047. Epub 2008 Jun 20. PMID: 18599186. 7. He W, Huang G, Cui W, et al. Comparative assessment of efficacy and safety of approved oral therapies for overactive bladder: a systematic review and network meta-analysis. Int Braz J Urol. 2023;49(5):535-563. doi: 10.1590/S16775538.IBJU.2023.0158. PMID: 37506033; PMCID: PMC10482468. 8. Otsuki H, Kosaka T, Nakamura K, et al. β3-Adrenoceptor agonist mirabegron is effective for overactive bladder that is unresponsive to antimuscarinic treatment or is related to benign prostatic hyperplasia in men. Int Urol Nephrol. 2013;45(1):53-60. doi: 10.1007/s11255-012-0343-5. Epub 2012 Dec 2. PMID: 23212147. 9. Chapple CR, Cardozo L, Nitti VW, et al. Mirabegron in overactive bladder: a review of efficacy, safety, and tolerability. Neurourol Urodyn. 2014;33(1):17-30. doi: 10.1002/nau.22505. Epub 2013 Oct 11. PMID: 24127366. 10. Hoffman V, Hallas J, Linder M, et al. Mirabegron PMR-PASS study group. Cardiovascular Risk in Users of Mirabegron Compared with Users of Antimuscarinic Treatments for Overactive Bladder: Findings from a Non-Interventional, Multinational, Cohort Study. Drug Saf. 2021;44(8):899-915. doi: 10.1007/ s40264-021-01095-7. Epub 2021 Jul 8. PMID: 34236595; PMCID: PMC8280006. 11. Martan A, Mašata J, Švabík K, et al. Léčebný efekt a perzistence na léčbě mirabegronem u pacientů s příznaky hyperaktivního močového měchýře v multicentrické klinické studii. Ceska Gynekol. 2017;82(6):424-429. 12. Nambiar AK, Arlandis S, Bø K. European Association of Urology Guidelines on the Diagnosis and Management of Female Non-neurogenic Lower Urinary Tract Symptoms. Part 1: Diagnostics, Overactive Bladder, Stress Urinary Incontinence, and Mixed Urinary Incontinence. Eur Urol. 2022;82(1):49-59. doi: 10.1016/j.eururo.2022.01.045. Epub 2022 Feb 23. PMID: 35216856. 13. Alcántara-Montero A. Combined treatment of solifenacin and mirabegron, an alternative in patients with overactive bladder (BESIDE study). Actas Urol Esp. 2016;40(9):593594. English, Spanish. doi: 10.1016/j.acuro.2016.03.005. Epub 2016 Apr 25. PMID: 27126125. Tab. 4. Distribuce jednotlivých M receptorů ve tkáních a přehled nežádoucích účinků Doporučení Stupeň doporučení Nabídněte léčbu beta-3-mimetiky jako alternativu antimuskarinik pacientům s OAB, u kterých selhaly konzervativní postupy. silný Nabídněte léčbu mirabegronem jako doplněk léčby pacientům, kteří jsou nedostatečně léčeni solifenacinem 5 mg 1× denně. slabý Tab. 3. Léčebné linie dle doporučení EAU guidelines (12) Linie léčby Jednotlivá generika 1. linie – neselektivní antimuskarinika Trospium Oxybutinin Propiverin 2a. linie – uroselektivní antimuskarinika Solifenacin Tolterodin Darifenacin Fesoterodin 2b. linie – beta-3-mimetika Mirabegron www.urologiepropraxi.cz Urologie pro praxi
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=