www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(3):139-145 / UROLOGIE PRO PRAXI 145 DOBRÁ RADA Z PRAXE Akutní stavy v urologii z pohledu klinického mikrobiologa 9. Pogue JM, Kaye KS, Cohen DA, ET AL. Appropriate antimicrobial therapy in the era of multidrug-resistant human pathogens. Clin Microbiol Infect. 2015;21:302-312. 10. Bassetti M, De Waele JJ, Eggimann P, ET AL. Preventive and therapeutic strategies in critically ill patients with highly resistant bacteria. Intensive Care Med. 2015;41:776-795. 11. Lepe JA, Martínez-Martínez L. Resistance mechanisms in Gram-negative bacteria. Med Intensiva (Engl Ed). 2022; 46(7):392-402. 12. Ma J, Song X, Li M, ET AL. Global spread of carbapenem- -resistant Enterobacteriaceae: Epidemiological features, resistance mechanisms, detection and therapy. Microbiol Res. 2023;266:127249. 13. Moehring RW, Hazen KC, Hawkins MR, ET AL. Challenges in Preparation of Cumulative Antibiogram Reports for Community Hospitals. J Clin Microbiol. 2015;53(9):29772982. 14. Adámková V. Návrh standardu pro přípravu kumulativních antibiogramů. Klin Mikrobiol Inf Lék. 2021;27(3): 104-115. 15. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP). Cefalosporiny. Praktický lékař. 2016;96(1):32-50. 16. McAteer J, Lee JH, Cosgrove SE, ET AL. Defining the Optimal Duration of Therapy for Hospitalized Patients With Complicated Urinary Tract Infections and Associated Bacteremia. Clin Infect Dis. 2023;76(9):1604-1612. 17. Singer M, Deutschman CS, Seymour CW, et al. The Third International Consensus Definitions for Sepsis and Septic Shock (Sepsis-3). JAMA. 2016;315(8):801-810. 18. Qiu X, Lei YP, Zhou RX. SIRS, SOFA, qSOFA, and NEWS in the diagnosis of sepsis and prediction of adverse outcomes: a systematic review and meta-analysis. Expert Rev Anti Infect Ther. 2023;21(8):891-900. 19. Rello J, van Engelen TSR, Alp E, et al. Towards precision medicine in sepsis: a position paper from the European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases. Clin Microbiol Infect. 2018;24(12):1264-1272. 20. EAU Guidelines. Edn. presented at the EAU Annual Congress Amsterdam, the Netherlands 2022. Arnhem: EAU Guidelines Office, 2022. Dostupné na: http://uroweb.org/guidelines/compilations‑of‑all‑guidelines/. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(3):145 Lohynská R, Pechačová Z, Matoušková M, Fontana M. Onkourologické aspekty lékařské péče o transgender populaci Urol. praxi. 2024;25(3):136-138 Onkourologické aspekty lékařské péče o transgender populaci představují důležitou, avšak často přehlíženou oblast zdravotnictví. Transgender pacienti čelí specifickým zdravotním výzvám, které vyžadují citlivý a individualizovaný přístup ze strany všech lékařů, tedy i urologů. Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 7. 5.2024 z občanského zákoníku vyškrtl větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. Změna začne platit od 1. 7. 2025, do té doby bude platit stávající podoba zákona. Česká republika byla dosud jeden z pěti států Evropské unie, která podmiňuje změnu pohlaví sterilizací či kastrací. Dalšími jsou Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko. Maďarsko změnu pohlaví neumožňuje vůbec. Transgender pacienti mohou čelit zvýšenému riziku diskriminace a stigmatizace v rámci zdravotního systému, což může vést k omezenému přístupu k preventivní péči a včasné diagnostice. To podtrhuje potřebu vzdělávání zdravotnického personálu a vytváření prostředí, které podporuje důvěru a otevřenou komunikaci. Důležitou součástí onkourologické péče o transgender pacienty je také vhodná screeningová praxe. Pro transgender ženy je důležité zahrnout screening na rakovinu prsu a prostaty, zatímco pro transgender muže zůstává relevantní screening na rakovinu děložního čípku, vaječníků a prsu, pokud si tyto orgány ponechají. Personalizovaná péče, která bere v úvahu individuální zdravotní historii a potřeby, je klíčová. Nakonec je třeba zdůraznit význam mezioborové spolupráce mezi onkology, urology, endokrinology, psychology a dalšími odborníky. Tento týmový přístup může zajistit, že transgender pacienti obdrží komplexní a koordinovanou péči, která respektuje jejich identitu a specifické zdravotní potřeby. Onkourologická péče o transgender populaci tedy představuje složitou, ale nezbytnou oblast medicíny, která vyžaduje empatii, odborné znalosti a schopnost přizpůsobit se individuálním potřebám pacientů. MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM Sexuologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Výzkumné centrum Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Urologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Litoměřice, o. z.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=