UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(3):114-120 / www.urologiepropraxi.cz 118 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových Alternativní antimikrobiální látky Kotrimoxazol Antimikrobiální látky zahrnují trimetoprim samotný nebo v kombinaci se sulfonamidem. Kotrimoxazol (trimetoprem/sulfmetaxazol 160/800mg dvakrát denně po dobu tří dnů) nebo trimetoprim (200 mg dvakrát denně po dobu pěti dnů) by měly být zvažovány jako léky první volby pouze při znalosti lokální rezistence E. coli < 20 % (23, 24). Tř denni lé ba – kotrimoxazol 2× denně v intervalu 12 hodin – dle doporuceni EAU na tř denni lé bu, dle doporuceni Ceske mikrobiologicke spolecnosti radeji na 5 dni. Pouze při znalosti regionalni rezistence na kotrimoxazol menš nez 20 %, jej lze zvažovat jako možnost leku prvni volby. Kombinace sulfamethoxazolu a trimethoprimu pusobi baktericidne. Jednotlive latky, ktere v naslednych dvou krocich inhibuji bakterialni syntezu kyseliny listove, pusobi samostatne bakteriostaticky. K lé be lze použ t i samotny trimethoprim 2× 200mg (vhodnejš vsak pro petidenni lé bu, t. č. není v ČR dostupný), jeho ú innost je vsak ve srovnani s kombinaci se sulfamethoxazolem niž s. Samotne podavani trimethoprimu mů e mit pouze vyhodu v menšm mnozstvi udavanych vedlejšch ú inku, ktere jsou zpusobeny u kotrimoxazolu sulfonamidovou slozkou – sulfamethoxazolem (7). Aminopeniciliny v současné době již nejsou vhodné pro empirickou léčbu z důvodu celosvětově vysoké rezistence E. coli. Cystitida v těhotenství V těhotenství lze při léčbě IMDC zvážit i krátkodobou antimikrobiální léčbu. Obecně lze zvážit peniciliny, cefalosporiny, fosfomycin. Některá antimikrobiální léčiva nejsou v těhotenství vhodná. Nitrofurantoin je možné podat, ale není vhodný ve třetím trimestru gravidity pro riziko hemolýzy u novorozence. Cystitida u ledvinné nedostatečnosti U pacientů s renální insuficiencí musí být antimikrobiální látka volena s ohledem na stav akutní nebo chronické renální insuficience (ARI, CHRI). U některých látek dochází ke sníženému vylučováním ledvinami, některé přípravky jsou nefrotoxické a mohou zhoršovat ledvinnou nedostatečnost. Nicméně většina antimikrobiálních látek má široký terapeutický index. Pokud není rychlost glomerulární filtrace (GFR) < 20 ml/min., není nutná úprava dávky, s výjimkou nefrotoxických antimikrobiálních látek, např. aminoglykosidy. Kombinace diuretik (např. furosemidu) a cefalosporinu je nefrotoxická. Nitrofurantoin je kontraindikován u pacientů s odhadovanou glomerulární filtrací (eGFR) nižší než 30 ml/min/1,73 m2. Kumulace léku vede ke zvýšení nežádoucích účinků i ke snížené obnově močových cest s rizikem selhání léčby. Recidivující cystitida Jako opakované IMC označuje recidivy nekomplikovaných a/nebo komplikovaných IMC s frekvencí nejméně tří epizod za poslední rok nebo dvou za posledních šest měsíců. Recidivující IDMC jsou častější u žen. U více než 53 % žen věku nad 55 let a 36 % mladších žen je detekován návrat do jednoho roku (5). Nejvice cystitidou trpi ženy sexualne aktivni (6, 7). Nejrizikovejš skupinou jsou tehotne ženy, kdy je riziko rozvoje IMC dvakát vyšší ve srovnání s ostatní populací žen v reprodukčním věku. Těhotná žena, která infekci již prodelala, má 30% pravdepodobnost, že se bude onemocneni opakovat. Neléčená IDMC muže ve 20–40 % př padu vest k ascendentnímu šíření do horních cest močových, což je pro tehotnou ženu i plod velmi rizikové (8). Standardni 7–10denni terapie cystitidy je urcena pro pacientky s opakovanymi IMC a se soubě nymi komorbiditami (diabetes, kortikoterapie, onkologicka onemocneni). Prolongovana lé ba, zejmena subinhibicnimi davkami antibiotik (1 tbl nitrofurantoinu na noc), ma velmi dobry efekt pri chronickych zanetech s intermitentnimi exacerbacemi. Principem postkoitalni profylaxe je důkladně se po styku vymočit a podat subinhibicni davku antibiotika, ktera potlač exponencialni rust mikroorganismů. Nezbytný je dostatecny pitny rezim. Je-li puvodcem Staphylococcus saprophyticus, je doporucovano 7denni podavani bez ohledu na typ zvoleneho antibiotika. Optimalni lé ba by mela vychazet z bakteriologickeho nalezu a antibiogramu. V př pade empirické léčby pripadaji v uvahu akutní cystitidy, tedy nitrofurantoin pivmecillinam či fosfomycin. Fluorochinolony maji sve misto v empiricke lé be pouze v tech přpadech, v nichz nelze z nejakeho duvodu (vysoka hladina rezistence k ostatnim antibiotikum, alergie, př padne jine vedlejš ú inky) použ t jinou lékovou skupinu. V ž dnem př pade by nemely byt lekem prvni volby (10, 26, 27). Peroralni cefalosporiny 1. a 2. generace (napr. cefalexin a cefuroxim) jsou urcitou alternativou kotrimoxazolu s tim rozdilem, ze neinhibuji kmeny enterokoku. Cefalosporiny 2. generace maji v oblasti gramnegativnich bakterii sirš spektrum ú innosti a vyš s stabilitu k ú inku bě nych typu ß-laktamaz. Akutni cystitida u muž u S postupujícím věkem narůstá prevalence IMC u mužů především v souvislosti s rozvojem subvezikální obstrukce. Cystitida u mužů bez postižení prostaty je vzácná a měla by být klasifikována jako komplikovaná infekce. U mužů s příznaky IMC je nutná léčba antimikrobiálními látkami proTab. 1. Doporučené režimy antimikrobiální léčby u nekomplikované cystitidy (30) Látka Denní dávka Dny Ženy Fosfomycin trometamol 3 g 1× denně 1 den Nitrofurantoin makrokrystalický 50–100 mg 4× denně 5 dnů Pivmecillinam hydrochlorid 400 mg 2× denně 3–5 dnů Alternativa Cefalosporiny 500 mg 2× denně 3 dny Alternativní preparáty Při lokální rezistenci E. coli < 20 % Trimethoprim 200 mg 2× denně 5 dnů Ne v 1. trimestru gravidity Trimethoprim-sulfamethoxazol 160/800 mg 2× denně 3 dny Ne v 1. trimestru gravidity Mu i Trimethoprim-sulfamethoxazol 160/800 mg 2× denně 7 dnů Omezeno na mu e, alternativa mohou být chinolony při prokázané citlivosti
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=