www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 / UROLOGIE PRO PRAXI 113 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu 17. Lauby-Secretan B, Scoccianti C, Loomis D, et al. Body Fatness and Cancer - Viewpoint of the IARC Working Group. N Engl J Med. 2016;375(8):794-798. 18. Liao LM, Hofmann JN, Cho E, et al. Circulating levels of obesity-related markers and risk of renal cell carcinoma in the PLCO cancer screening trial. Cancer Causes Control. 2017;28(7):801-807. 19. Capitanio U, Bensalah K, Bex A, et al. Epidemiology of Renal Cell Carcinoma. Eur Urol. 2019;75(1):74-84. 20. Solarek W, Koper M, Lewicki S, et al. Insulin and insulin-like growth factors act as renal cell cancer intratumoral regulators. J Cell Commun Signal. 2019;13(3):381-394. 21. Yoshimoto S, Loo TM, Atarashi K, et al. Obesity-induced gut microbial metabolite promotes liver cancer through senescence secretome. Nature. 2013;499(7456):97-101. 22. Kim LH, Doan P, He Y, et al. A Systematic Review and Meta-Analysis of the Significance of Body Mass Index on Kidney Cancer Outcomes. J Urol. 2021;205(2):346-355. 23. Albiges L, Hakimi AA, Xie W, et al. Body Mass Index and Metastatic Renal Cell Carcinoma: Clinical and Biological Correlations. J Clin Oncol. 2016;34(30):3655-63. 24. Venkatesh N, Martini A, McQuade JL, et al. Obesity and renal cell carcinoma: Biological mechanisms and perspectives. Semin Cancer Biol. 2023;94:21-33. 25. Sjöström L. Review of the key results from the Swedish Obese Subjects (SOS) trial – a prospective controlled intervention study of bariatric surgery. J Intern Med. 2013;273(3):219-234. 26. Behrens G, Leitzmann MF. The association between physical activity and renal cancer: systematic review and meta- -analysis. Br J Cancer. 2013;108(4):798-811. 27. Williams PT. Reduced risk of incident kidney cancer from walking and running. Med Sci Sports Exerc. 2014;46(2):312-317. 28. Rysz J, Franczyk B, Ławiński J, et al. The Role of Metabolic Factors in Renal Cancers. Int J Mol Sci. 2020;21(19):7246. 29. Nayan M, Punjani N, Juurlink DN, et al. Metformin Use and Kidney Cancer Survival Outcomes: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Clin Oncol. 2019;42(3):275-284. 30. Hidayat K, Du X, Zou SY, et al. Blood pressure and kidney cancer risk: meta-analysis of prospective studies. J Hypertens. 2017;35(7):1333-1344. 31. Leiba A, Kark JD, Afek A, et al. Hypertension in adolescence is not an independent risk factor for renal cancer: a cohort study of 918,965 males. J Am Soc Hypertens. 2013;7(4):283-288. 32. Chow WH, Gridley G, Fraumeni JF, et al. Obesity, hypertension, and the risk of kidney cancer in men. N Engl J Med. 2000;343(18):1305-1311. 33. Xie Y, Xu P, Wang M, et al. Antihypertensive medications are associated with the risk of kidney and bladder cancer: a systematic review and meta-analysis. Aging. 2020;12(2):1545-1562. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(3):113 Ferda J, Ferdová E. Hybridní zobrazovací metody v diagnostice karcinomu prostaty Urol. praxi. 2024;25(3):130-135 Diagnostika karcinomu prostaty je založena na mikroskopickém průkazu nádoru z tkáně odebrané při biopsii nebo operaci. Další informace stran prvotní diagnostiky, hodnocení výsledků léčby a dalšího sledování ale přináší zobrazovací metody. Žádná z nich nedokáže dokonale zhodnotit stav pacienta a navíc má každá určitá omezení. Proto v posledních letech dochází díky technologickému vývoji k zavádění hybridních metod kombinujících morfologické a funkční zobrazení, jenž přináší další upřesňující informace, které nelze získat jiným způsobem. Komentovaný článek uvádí současné možnosti a charakteristiky jednotlivých vyšetření a jejich kombinací. Kromě technických údajů jsou v článku uvedeny i praktické indikace a omezení důležitá pro klinickou praxi. Problémem zůstává, že většinu poznatků o léčbě a sledování pacientů s karcinomem prostaty (a to všetně skríningu) máme z dob, kdy se používaly klasické zobrazovací metody, a není úplně jasné, jak mohou nálezy z modernějších vyšetření ovlivňovat onkologické výsledky. Týká se to stejnou měrou lokální i celkové léčby. V současnosti probíhají klinické studie, které by měly přispět k objasnění těchto nejasností a věřím, že dále přispějí ke zlepšení prognózy pacientů s tímto onemocněním, jež je najčastějším zhoubným nádorem u mužů v České republice. MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice U Vojenské nemocnice 1 200, 169 02 Praha 6
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=