UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(2):88-92 / www.urologiepropraxi.cz 92 DOBRÁ RADA Z PRAXE Psychiatrický pacient v ordinaci urologa sledku přinést časovou úsporu. Je dobré mít na mysli i již na začátku zmiňovanou stigmatizaci psychiatrie, kdy pacient, u kterého se domníváme, že jeho problém je spíše psychiatrický než urologický, může mít obavu z návštěvy psychiatrie, odmítá si psychiatrickou problematiku připustit. Naše podezření, že taková návštěva mu může být přínosem, je třeba sdělovat citlivě a vyváženě. Není např. na škodu se alespoň jednou dvěma větami doptat na životní situaci, vyjádřit pochopení. Např.: „Musí to být opravdu nepříjemné žít s takovýmito obtížemi, které člověku narušují běžný život, což může způsobit i depresi. Ta zase zhoršuje průběh jinak běžné choroby. Někdy je lépe podívat se na problém z více stran…“ atp. Takový přístup může být plodnější než opakování diagnostických a terapeutických postupů, o jejichž efektivitě sami nejsme přesvědčeni, nebo než lakonické doporučení „s tím jděte k psychiatrovi“. Taková rada málokdy vede k tomu, aby pacient takovou návštěvu uskutečnil. Naopak, nejčastěji je frustrovaný, cítí se nepochopený, devalvovaný. To jistě není výsledek, se kterým bychom mohli být v lékařské praxi spokojeni. Je přitom často možné vhodnou komunikací takovému vývoji předejít. LITERATURA 1. Kamaradova D, Latalova K, Prasko J, et al. Connection between self-stigma, adherence to treatment, and discontinuation of medication. Patient Prefer Adherence. 2016;10: 1289-1298. 2. Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, Ministerstvo zdravotnictvíČR, Dostupné z: https://www.mzcr.cz/ wp- content/uploads/wepub/18368/40091/02_Priloha%202_ Analytick%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st.pdf. 3. Peyronnet B, Mironska E, Chapple C, et al. Comprehensive Review of Overactive Bladder Pathophysiology: On the Way to Tailored Treatment. Eur Urol. 2019;75(6):988-1000. 4. Praško J. Úzkostné poruchy. Klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portal; 2005. 5. Lai HH, Rawal A, Shen B, et al. The Relationship Between Anxiety and Overactive Bladder or Urinary Incontinence Symptoms in the Clinical Population. Urology. 2016;98:50-57. 6. Thüroff JW, Abrams P, Andersson KE et al. EAU guidelines on urinary incontinence. Eur Urol. 2011;59(3):387-400. 7. Končelíková D. Močová retence jako vzácná komplikace užívání psychofarmak. Urol. praxi. 2021;22(4):192-194. 8. Veale D, Miles S, Read J, et al. Penile Dysmorphic Disorder: Development of a Screening Scale. Arch Sex Behav. 2015;44(8):2311-2321. 9. Trinchieri M, Perletti G, Magri V, et al. Urinary side effects of psychotropic drugs: A systematic review and metanalysis. Neurourol Urodyn. 2021;40(6):1333-1348. 10. Serretti A, Chiesa A. Treatment-emergent sexual dysfunction related to antidepressants: a meta-analysis. J Clin Psychopharmacol. 2009;29(3):259-266. 11. Schifano M, Boeri L, Pozzi E, et al. Medications mostly associated with priapism events: Assessment of the 2015–2020 Food and Drug Administration (FDA) pharmacovigilance database entries. Eur Urol. 2021;79:S651-S652. 12. Crump C, Stattin P, Brooks JD, et al. Long-term Risks of Depression and Suicide Among Men with Prostate Cancer: A National Cohort Study. Eur Urol. 2023;84(3):263-272. 13. Klaassen Z, Wallis CJD. Addressing Mental Health in Urology Patients: The Time is Now. Eur Urol Focus. 2020;6(6): 1137-1139. 14. Campbell NL, Maidment I, Fox C, et al. The 2012 update to the Anticholinergic Cognitive Burden Scale. J Am Geriatr Soc. 2013;61(Suppl.1):S142-S143. 15. Egberts A, van der Craats ST, van Wijk MD, et al. Anticholinergic drug exposure is associated with delirium and postdischarge institutionalization in acutely ill hospitalized older patients. Pharmacol Res Perspect. 2017;5(3):e00310. 16. Siebert AL, Lapping-Carr L, Morgans AK. Neuropsychiatric Impact of Androgen Deprivation Therapy in Patients with Prostate Cancer: Current Evidence and Recommendations for the Clinician. Eur Urol Focus. 2020;6(6):1170-1179. 17. Mahjoob DM, Janssen JMW, van Koeveringe GA, et al. Psychiatric disorders in patients with lower urinary tract symptoms: A systematic review including a subgroup meta-analysis on the association between LUTS and depressive symptoms. Continence. 2023;6(1):100589. 18. Engeler D, Messelink EJ, Almeida Pinto R, et al. EAU Guidelines. Chronic Pelvic Pain. EAU Guidelines Office, Arnhem, the Netherlands. Available from: http://uroweb.org/guidelines/compilations-of-all-guidelines/-MANAGEMENT-Uroweb (https://uroweb.org/guidelines/chronic-pelvic-pain/chapter/ management>). 19. Kamarádová D, Látalová K, Hejda M. Problémový pacient v ambulanci urologa. Urol. praxi. 2016;17(4):180-182. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(2):92 Poněšický J. Psychiatrický pacient v ordinaci urologa Urol. praxi. 2024;25(2):88-92 Lidský organismus je věc, o které v mnoha ohledech zdaleka nevíme všechno. Důvodem je komplexnost a vzájemná provázanost mnoha procesů probíhajících v našem těle, ze kterých často vidíme jen „výstup“, tzn. vnější projev, ale nevíme, jak vznikají a co vlastně znamenají. Vnějším projevem mohou být pocity nebo vjemy pacienta, nálezy klinických vyšetření, zobrazovacích metod, odběrů tkání (včetně krve) a jejich kombinace. Uvedený článek shrnuje současné názory a vědomosti o tom, jak duševní stav pacienta ovlivňuje urologické orgány a naopak, jak mohou urologické obtíže nebo lékařské nálezy souviset s jeho psychickým stavem. Z uvedeného vyplývá, že se psychická onemocnění mohou projevit potížemi z urologické oblasti, urologické poruchy mohou mít vliv na psychický stav pacienta a samozřejmě se mohou objevit v různých kombinacích. Správně je uvedeno i to, že léky používané na léčbu různých stavů mohou mít kromě žádoucího účinku i nepříznivý dopad na zdraví. Nemocného na ně proto musíme upozornit a aktivně se ptát na jejich výskyt. V neposlední řadě se s některými pacienty těžko domlouváme, a ještě hůře je chápeme, protože jim jejich psychický stav nedovoluje se správně vyjádřit nebo mění jejich pohled na urologickou poruchu, kterou chceme řešit. Proto je v i tomto případě potřeba spolupráce s psychology a psychiatry a koordinace řešení závažnějších a komplikovaných stavů tak, aby došlo k vyléčení nebo alespoň zmírnění jejich následků. MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice U Vojenské nemocnice 1 200, 169 02 Praha 6 kamil.belej@uvn.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=