www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(2):77-87 / UROLOGIE PRO PRAXI 81 Z POMEZÍ UROLOGIE Akutní a chronické selhání ledvin Tab. 3. Léčebné postupy u akutního poškození ledvin (1, 12, 13, 14, 15, 16, 17) Specifické postupy – vždy u známé příčiny Intoxikace léky, toxickými látkami, drogami Antidotum Etanol u metanolu a etylenglykolu Naloxon u opiátů a heroinu Flumazenil u benzodiazepinů N-acetylcystein u paracetamolu (také u Amanita phalloides) Silybinin (Legalon) – otrava Amanita phalloides Hemodialýza – high-fluxová Metanol, etanol, etylenglykol Léky – litium, salicyláty, karbamazepin, metformin (při těžké laktátové acidóze), teofylin, kyselina valproová, barbituráty, fenytoin Výměnná plazmaferéza Amanita phalloides, tyreoidální hormony (tyreotoxická krize nebo otrava) Hemoperfuze Již málo používaná metoda v terapii intoxikací a v některých státech není vůbec dostupná, v současnosti je v mnoha případech (intoxikace léky) nahrazena high-fluxovou hemodialýzou Sepse Širokospektrální empirická parenterální antimikrobiální terapie podle předpokládané infekce aplikovaná do 1 hodiny od diagnózy sepse Vždy vyloučení a sanace zánětlivého ložiska V případě rozvinutého MODS nebo septického šoku je ke zvážení použití mimotělní eliminační terapie s odstraněním cytokinů, endotoxinu a také plazmaferéza Podpůrná terapie – Hydrocortison i. v. (100–200 mg/den) v případě septického šoku, 20% albumin i. v., transfuze krevních derivátů Rhabdomyolýza V závislosti na funkci ledvin a zachované diuréze Při zachované funkci ledvin a dostatečné diuréze: volumová resuscitace s dostatečným přísunem tekutin parenterálně, alkalizace moči, podání 20% manitolu intravenózně k podpoře diurézy (lze také furosemid, pokud by hrozilo tekutinové přetížení) Při selhání ledvin a anurii: high-fluxová IHD, kontinuální veno-venozní hemodialýza, případně také výjimečně hemoadsorpce nebo plazmaferéza Kardiorenální syndrom Léčba je v závislosti na tíži renálního a kardiálního postižení Diuretika (kličková – furosemid), spironolakton (do CKD G4) ACEi, ARBs, betablokátory, SGLT2 inhibitory, vazodilatancia (nesiritid), finerenon (u diabetes mellitus 2. typu) Hemodialýza (IHD nebo CVVHD) u závažných stavů ischemického anebo kongestivního AKI Léčba primárního kardiálního postižení (infarkt myokardu, chlopenní vady, ischemická choroba srdeční) Léčba CKD Hepatorenální syndrom Terlipressin, 20% albumin, cefalosporin 3. generace Ve státech, kde není dostupný terlipressin se podává noradrenalin nebo midodrin Transjugulární portosystémový shunt Při těžkém AKI – hemodialýza preferenčně high-fluxová Transplantace jater Rychle progredující glomerulonefritida Podle základního onemocnění může být asociována s ANCA vaskulitidou, SLE, antiGBM nemocí Imunosupresivní terapie – kortikoidy, cyklofosfamid (příp. rituximab) Výměnná plazmaferéza, imunoadsorpce Obecné postupy – u všech pacientů Kontrolovaná tekutinová resuscitace Stěžejní je úvodní vyhodnocení stavu hydratace/volémie u pacienta Obvykle v dávce 30 ml/kg po dobu 2–6 hodin, poté se přísun tekutin upravuje s ohledem na stav pacienta, krevní tlak a diurézu Preferována je aplikace balancovaných krystaloidů Je vhodné se vyhnout podání koloidních náhradních roztoků (např. Voluven) s výjimkou těžkého krvácení V případě stavu hyperhydratace/hypervolemie je tekutinová resuscitace kontraindikována Diuretická terapie Kličková diuretika – furosemid Potenciálně je neúčinná ve 3. st. AKI Indikace – léčba tekutinového přetížení, podpora diurézy Vazopresorická terapie V případě šokového stavu je při AKI preferováno podání noradrenalinu (typicky se podává ředěný ve fyziologickém roztoku) v dávce podle klinické potřeby pacienta V případě septického šokového stavu je možné podání argipressinu (nebo terlipressinu) Kontrola glykemie U kriticky nemocných je vhodné udržování glykemie v rozmezí 7,7–11 mmol/l Obecně u kriticky nemocných není žádoucí příliš vysoký přísun glukózy, ani hypoglykemie Úprava iontogramu Pravidelné kontroly koncentrace iontů (Na+, K+, Cl-, Ca2+, P, Mg2+) v součinnosti s hodnocením ABR, osmolality plazmy, FENa+, FEurea, s úpravou jejich podávání – při aplikaci parenterální výživy, balancovaných krystaloidů Roztoky s vysokým obsahem chloridů (0,9 % NaCl) mohou zhoršit metabolickou acidózu u kriticky nemocných Pravidelná monitorace renálních funkcí a diurézy Kontrola koncentrace sérového kreatininu 1× za 24 hodin Kontrola diurézy s jejím hodnocením á 6–12 hodin
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=