Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 59
-
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 64-67
Recidivující infekce močových cest (IMC) jsou velmi častým klinickým problémem, zejména u žen. Dlouhodobá antibiotická profylaxe i přes svou účinnost má svá omezení, a proto je možným řešením hledání alternativních způsobů prevence IMC. Naše doporučení pro prevenci opakovaných IMC je použití přírodních doplňků stravy, které obsahují brusinku, D-manózu či lichořeřišnici větší. Dále je účinné zlepšování mikrobiální mikroflóry pomocí probiotik a to perorálně, ale i vaginálně. Nejdůležitější roli však v prevenci těchto infekcí nadále hraje imunoterapie zastoupená především Uro-Vaxomem. Účinnost tohoto preparátu byla již potvrzena řadou studií a...
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 70-74
Změny močových cest během těhotenství činí pacientky náchylnějšími k infekcím močových cest. Jejich rizikem je možnost předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti dítěte. Aktivní vyhledávání těhotných s asymptomatickou bakteriurií a její následná léčba by měly být naprostým standardem, protože tak lze účinně snížit obě uvedená rizika. Hlavními skupinami antibiotik využitelnými pro léčbu močových infekcí v těhotenství nebo v období kojení jsou cefalosporiny 1. až 3. generace a případně penicilinová antibiotika. Kontraindikované jsou především tetracykliny, fluorochinolony a chloramfenikol. Léčba asymptomatické bakteriurie, případně akutní cystitidy...
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 75-77
Následující řádky by měly čtenáře uvést do problematiky a oživit natolik jeho povědomí týkající se mužského hypogonadizmu, aby byl schopen ve svých diagnostických rozvahách na tento problém nejen pomyslet, ale svou domněnku běžně dostupnými laboratorními metodami potvrdit. Na bedrech ostatních odborníků, jichž se problematika dotýká (endokrinolog, urolog, sexuolog, genetik), pak zůstane patřičně hluboká analýza problematiky nemocného spolu s návrhem léčebného postupu, včetně případného praktického uskutečnění.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 79-80
Článek pojednává o močové inkontinenci, jejím vlivu na kvalitu života postižených osob. Vysvětluje využití absorpčních prostředků. Autor nabízí kritéria k výběru a preskripci savých pomůcek včetně nabídky prostředků hygieny, dostupných na českém trhu.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 82-85
Současná diagnostika karcinomu prostaty je založená na vyšetření prostaty per rectum nebo hodnocení hladiny prostatického specifického antigenu v séru. Obě metody mají mnoho nedokonalostí i v případě, že se používají společně. Nízká senzitivita často vede k negativním nálezům biopsie prostaty a k potřebě jejího opakování. Jedinou možností, jak překonat tuto nepříznivou situaci, je objevování jiných metod detekce karcinomu prostaty. Jednou z novějších metod je detekce ribonukleové kyseliny, která se specificky exprimuje v buňkách karcinomu prostaty pod názvem prostate cancer gene 3 (PCA3). Na základě dostupných informací umožňuje tato metoda...
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 86-89
Feochromocytomy a funkční paragangliomy patří mezi katecholaminy produkující tumory, které se projevují nejčastěji bolestmi hlavy, pocením, palpitacemi a hypertenzí a mohou se komplikovat závažnými kardiovaskulárními příhodami. Biochemické vyšetření je nutné u všech pacientů s náhodně zjištěným tumorem nadledviny jako prevence nežádoucích příhod během operace u nediagnostikovaného feochromocytomu nebo funkčního paragangliomu. Medikamentózní příprava alfablokátory je zásadní pro úspěšnou operaci, která je dnes prováděna většinou pomocí minimálně invazivní chirurgie v takových centrech, která mají dostatečnou zkušenost s operacemi těchto tumorů.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 90-93
Článek připomíná základy léčby erektilní dysfunkce, shrnuje zkušenosti prvé dekády existence PDE5 inhibitorů, zabývá se i očekáváním pacientů a partnerek jako faktorem důležitým pro pojem spokojenosti. Rovněž nastiňuje model optimálního kombinovaného přístupu. Shrnuje fakta (1) již dříve publikovaná a doplňuje je o nové poznatky tak, aby podal co nejpřesnější nástin pro každodenní diagnostickoterapeutické využití.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 94-96
Úniky moči ve spánku po 5. roce života a denní úniky po 3.– 4. roce jsou dnes považovány za poruchu funkce dolních močových cest. Inkontinence moči u dítěte ve věku, kdy se již vrstevnící nepomočují, je závažný psychosociální a zdravotní problém, který zasluhuje správnou diagnostiku a léčbu. V článku je prezentován přehled současné terminologie a diagnostického přístupu u dětí s inkontinencí moči.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 97-100
Antibiotická profylaxe je důležitým preventivním opatřením ve snaze snížit infekční komplikace po urologických operacích. Provedli jsme prospektivní sledování hodnotící efektivitu, bezpečnost a cenu krátkodobé antibiotické profylaxe před plánovanými urologickými výkony. Cystoskopie, urodynamické vyšetření, litotrypse mimotělní rázovou vlnou (ESWL) a skrotální operace byly provedeny bez antibiotické profylaxe. Otevřené, endoskopické i laparoskopické operace byly provedeny po jednorázovém podání intravenózních cefalosporinů. Byla zaznamenána vysoká efektivita a bezpečnost této profylaxe. Provádění krátkodobé antibiotické profylaxe bylo ekonomicky...
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 101-103
Klinický obraz renální koliky a embolie renální tepny je podobný. Zásadní význam v diferenciální diagnostice má Doppler USG vyšetření a angio CT. Včasná diagnostika zabrání nevratnému poškození renálních funkcí.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 104-105
Autoři prezentují případ uroteliálního nádoru močového měchýře u 17leté dívky a věnují se charakteristikám nádorů močového měchýře u mladších pacientů.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 106-107
Sdělování pravdy o zdravotním stavu je mimořádně závažné téma, a to nejen vzhledem k dopadu na dosavadní život pacienta, ale také proto, že vytváří zcela individuální konkrétní komunikační situace. Komunikace s nemocným je ovlivněna změnami v oblasti sociální, tělesné a psychické. Sestra jako členka ošetřovatelského týmu musí mít základní informace o zdravotním stavu pacienta, aby nejen podpořila lékaře, ale také pomohla nemocnému zvládnout náročnou situaci.
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 108-109
Riziko vzniku nežádoucích účinků může být spojeno s podáním jakékoli farmakoterapie. Nežádoucí účinky se vyskytují u 1,7–6,7 % hospitalizovaných pacientů. Ty, které se vyskytují často, mohou být a jsou zkoumány v rámci předregistračních klinických hodnocení. Přesto některé z nežádoucích účinků zůstanou v době registrace nerozpoznány. Klíčovým zdrojem informací o nežádoucích účincích po uvedení léčivého přípravku do klinické praxe se tak stávají zdravotničtí pracovníci. S jejich přispěním je možné rozpoznat dosud nepopsaná rizika spojená s podáním léků. Jakékoli podezření na nežádoucí účinek léčivého přípravku se hlásí Státnímu ústavu...
Urolog. pro Praxi, 2010; 11(2): 110
-