Urologie pro praxi – 4/2024

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat Diabetes mellitus z pohľadu urológa Palitativní péče v urologii Z POMEZÍ UROLOGIE Urologická péče o spinálního pacienta pohledem rehabilitačního lékaře Urolog jako součást multidisciplinárního týmu Multidisciplinární přístup v diagnostice a terapii nádorů ledvin Ambulantní parenterální antibiotická léčba v urologii: indikace a perspektivy Problematika klinické aplikace tekuté biopsie v uroonkologii SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI Mužská infertilita a možnosti farmakologické léčby VE ZKRATCE Fimóza u dětí SDĚLENÍ Z PRAXE Endovaskulární superselektivní embolizace v terapii vysokoprůtokového priapismu posttraumatické etiologie Metastázy karcinómu obličky z renálnych buniek v prsníku Retroperitoneální leiomyosarkom www.solen.cz | www.urologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1768 | Ročník 25 | 2024 Urologie pro praxi 2024 Časopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urologů a Českou společností pro sexuální medicínu

Zkrácená informace o přípravku Pluvicto 1 000 MBq/ml injekční/infuzní roztok Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz SPC bod 4.8. Složení: Jeden ml roztoku obsahuje 1 000 MBq lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu ke dni a času kalibrace. Indikace: Přípravek Pluvicto v kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) je indikován k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Dávkování: Pacienti mají být identifikováni pro léčbu pomocí zobrazení PSMA. Doporučený léčebný režim přípravku Pluvicto je 7 400 MBq intravenózně každých 6 týdnů (± 1 týden) až do celkového počtu 6 dávek, pokud nedojde k progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě. U pacientů, kteří nejsou chirurgicky kastrováni, má během léčby pokračovat chemická kastrace analogem hormonu uvolňujícího gonadotropin (GnRH). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozornění/opatření: U každého pacienta musí být radiační expozice odůvodněna pravděpodobným přínosem. Podaná dávka radioaktivity má být v každém případě tak nízká, jak je rozumně dosažitelné, aby bylo možné zajistit požadovaný terapeutický efekt. Přípravek Pluvicto přispívá k celkové dlouhodobé kumulativní radiační expozici pacienta. Dlouhodobá kumulativní radiační expozice je spojena se zvýšeným rizikem vzniku nádorových onemocnění. Radiační expozice pacientů, zdravotnického personálu a kontaktů v domácnosti má být během léčby přípravkem Pluvicto a po ní minimalizována v souladu se správnou praxí radiační bezpečnosti dané instituce, s postupy péče o pacienty a pokyny pro pacienta ohledně následné radiační ochrany doma. Pacienti mají být vyzváni, aby zvýšili množství perorálních tekutin a zároveň co nejčastěji močili, aby se snížila radiace močového měchýře. Před propuštěním pacienta má radiolog nebo zdravotnický pracovník vysvětlit nezbytná radioprotektivní opatření, která má pacient dodržovat, aby se minimalizovala radiační zátěž ostatních. Před a během léčby přípravkem Pluvicto mají být provedeny hematologické laboratorní testy, které zahrnují hemoglobin, počet leukocytů, absolutní počet neutrofilů a počet trombocytů. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena a pacienti mají být klinicky léčeni dle vhodnosti na základě závažnosti myelosuprese. Laboratorní testy funkce ledvin, včetně sérového kreatininu a vypočtené Clcr, mají být provedeny před a během léčby přípravkem Pluvicto. Přípravek Pluvicto má být vysazen, dávka snížena nebo léčba trvale ukončena na základě závažnosti renální toxicity. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je třeba sledovat renální funkce a nežádoucí účinky. Léčba přípravkem Pluvicto se nedoporučuje u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin s výchozí hodnotou Clcr < 50 ml/min nebo s onemocněním ledvin v terminálním stádiu. Radiace lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu může mít potenciálně toxické účinky na mužské pohlavní žlázy a spermatogenezi. Pokud si pacient přeje mít po léčbě děti, doporučuje se genetická konzultace. Interakce: Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí. Těhotenství a kojení: Přípravek Pluvicto není indikován k použití u žen. Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech s použitím lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu k hodnocení jeho účinku na samičí reprodukci a embryofetální vývoj. Neexistují žádné údaje o přítomnosti lutecia-(177Lu) vipivotidu tetraxetanu v mateřském mléce. Vliv na řízení vozidel a obsluhu strojů: Přípravek Pluvicto může mít malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: Anemie, trombocytopenie, leukopenie, lymfopenie, sucho v ústech, nauzea, zácpa, zvracení, průjem, bolest břicha, infekce močových cest, únava, snížená chuť k jídlu, pokles tělesné hmotnosti. Časté: Pancytopenie, závrať, bolest hlavy, dysgeuzie, suché oko, vertigo, akutní poškození ledvin, periferní edém, pyrexie. Další nežádoucí účinky - viz úplná informace o přípravku. Podmínky uchovávání: Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před ionizujícím zářením (olověné stínění). Uchovávání radiofarmak musí být v souladu s národními předpisy pro radioaktivní látky. Dostupné lékové formy/velikosti balení: Každá injekční lahvička obsahuje objem roztoku, který se může pohybovat od 7,5 ml do 12,5 ml, což odpovídá radioaktivitě 7 400 MBq ± 10 % ke dni a času podání. Injekční lahvička je uzavřena v olověném kontejneru pro ochranné stínění. Poznámka: Dříve než lék předepíšete, přečtěte si pečlivě úplnou informaci o přípravku. Registrační číslo: EU/1/22/1703/001. Datum registrace: 9. 12. 2022. Datum poslední revize textu SPC: 9. 12. 2022. Držitel rozhodnutí o registraci: Novartis Europharm Limited, Vista Building, Elm Park, Merrion Road, Dublin 4, Irsko. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis, přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. CZ/FA-11294865/09/2024 Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, tel.: +420 225 775 111, info.cz@novartis.com, www.novartis.cz Úhrada léčivého přípravku Lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan z veřejného zdravotního pojištění: Individuálně připravované radiofarmakum lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan je hrazeno v kombinaci s androgen deprivační terapií s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Pacienti můžou být předléčeni inhibicí dráhy AR i v rámci terapie dosud nemetastatického karcinomu prostaty. Pro úhradu musí být splněny následující podmínky: A. Pacient má stav výkonnosti (ECOG) 0-2. B. Pacient podstoupil pozitronovou emisní tomografii (PET) s použitím gallium-(68Ga)-gozetotidu značeným PSMA k vyhodnocení exprese PSMA v lézích a má alespoň jednu PSMA pozitivní lézi s vychytáváním gallium-(68Ga)-gozetotidu větším než v normálních játrech. Zároveň nemá žádnou lézi větší než 1 cm (v případě lymfatické uzliny větší než 2,5 cm) s vychytáváním gallium-(68Ga)-gozetotidu menším než v normálních játrech. Léčba je hrazena do klinicky nebo radiologicky potvrzené progrese onemocnění nebo do nepřijatelné toxicity, maximálně v délce 6 cyklů léčby. POZNEJTE TENROZDÍL Toto není skutečný pacient. ÚHRADA OD 1. 11. 2024 ®

www.urologiepropraxi.cz UROLOGIE PRO PRAXI 175 SLOVO ÚVODEM Syndrom vyhoření: změna paradigmatu Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Aneta Děrešová Obchodní oddělení: Mgr. Martin Jíša, jisa@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, tel.: 734 567 855 Citační zkratka: Urol. praxi. Registrace MK ČR pod číslem E 10341 ISSN 1213-1768 (print) ISSN 1803-5299 (on-line) Časopis je indexován v: EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Články prochází dvojitou recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné čtyř čísel časopisu včetně supplement na rok 2025. ČR: tištěná 1 100 Kč, elektronická 660 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335. SR: tištěná 32 €, elektronická 20 €. Objednávky na www.solen.sk ➜ predplatne@solen.sk nebo (00421) 252 632 409 . UROLOGIE PRO PRAXI ROČNÍK 25, 2024, ČÍSLO 4 TIRÁŽ Odborná šéfredaktorka: MUDr. Michaela Matoušková Odborní redaktoři: MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA, MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Odborná jazyková korektura: MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU Redakční rada: prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., MUDr. Aleš Horák, MUDr. Jan Jandejsek, MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Ivan Kolombo, FEBU, Mgr. Pavla Kordulová, MUDr. Miroslav Krhovský, MUDr. Šárka Kudláčková, Ph.D., MUDr. Petr Macek, Ph.D., doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD., prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc., MUDr. René Skoumal, MUDr. Roman Sokol, Ph.D., MUDr. Roman Staněk, doc. MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D., MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Ján Švihra, PhD., MUDr. Natalia Wiesner Emeritní redakční rada: MUDr. Hynek Šafránek, MUDr. Pavel Verner Syndrom vyhoření: změna paradigmatu 1The Lancet. Physician burnout: a global crisis. Lancet. 2019 Jul 13;394(10193):93. doi: 10.1016/S0140-6736(19)31573-9. Epub 2019 Jul 11. PMID: 31305255. 2Reith TP. Burnout in United States Healthcare Professionals: A Narrative Review. Cureus. 2018 Dec 4;10(12):e3681. doi: 10.7759/cureus.3681. PMID: 30761233; PMCID: PMC6367114. 3Mühlfeit J, Costi M. Pozitivni leader. Praha: Management Press ve společnosti Albatros Media, a. s.; 2017. Časopis Lancet citoval nedávno průzkum, dle kterého neuvěřitelných 78 % lékařů v USA trpí syndromem vyhoření. V podobném průzkumu Britské lékařské asociace z roku 2019, téměř stejná čísla, je 80 % lékařů vystaveno vysokému nebo velmi vysokému riziku vyhoření (1), přičemž nejvíce ohroženi byli mladší lékaři ze všech skupin, následováni kolegy z řad praktických lékařů. A pozor, syndrom se vyskytuje zejména mezi těmi, kteří ve svém povolání vykazují velkou míru osobního nasazení a empatie, tedy mezi „oddanými a angažovanými“ (2). Samotný termín „burn‑out“ se objevil v polovině 70. let a je symptomaticky vypůjčen ze slangu uživatelů drog. V současnosti se netýká jen lékařů z bohatých zemích, nýbrž skrytě, avšak raketově je rostoucí i u lékařů z nízko nebo středněpříjmových zemí z důvodu rychle rostoucích a nezvladatelných požadavků na lékařskou péči. Definic syndromu je řada, všechny nějak kombinují ztrátu energie, vyčerpání, zvýšení mentálního odstupu od práce, pocit cynismu či negativismu vůči pacientům, podrážděnost vůči všem, ztráta schopnosti se radovat, problémy se spánkem, ztráta/nárůst chuti k jídlu, úzkost z nadměrných požadavků. Moje generace ještě byla vychována v tom, že lidé budou pracovat výrazně více, pokud je za to čeká finanční odměna. Tak to dodnes funguje v nemocnicích i na lékařských fakultách. Kdo v oblasti výzkumu tvrdě pracuje, má výsledky, následují publikace, a čím vyšší impakt faktor, tím vyšší finanční odměna. Jinými slovy, jde tady o peníze. Je pravda, že peníze patří mezi významná antidepresiva a že si za ně lze pořídit řadu příjemností. Systém finančních odměn je navíc snadný, měřitelný a lehce vyjádřitelný. A do určité míry funguje. Vrátíme se k tomu. Jeden z našich nejlepších manažerů, Jan Mühlfeit, uvádí, že práci mohu chápat jako zaměstnání. Člověk chodí do zaměstnání jen proto, aby vydělal peníze, kterými kryje svůj životní styl, víkendové aktivity nebo koníčky. Práce samotná nemá žádný vyšší smysl, cílem je dovolená. Člověk, který práci chápe jako kariéru, již chce uspět. Je schopen pracovat tvrdě, cílem je zde vyšší plat či kariérní postup. Motivace však může rychle poklesnout, pokud se kariérní postup zasekne či nepokračuje očekávaným tempem. Třetí možností je povolání. Pro tyto lidi je samotná práce cílem. Finanční odměna je příjemná a vnější odměny důležité, avšak pravá motivace vychází zevnitř. Jejich práce je projevem jich samotných a zdrojem spokojenosti (3). Dodávám, že samotný termín „povolání“, vokace, je asi jedním z posledních zbytků religiozity v našem slovníku. Mezi špičkovými manažery dnes dochází k tomu, co bych nazval změnou paradigmatu. Cílem všeho snažení – opět cituji Jana Mühlfeita – nejsou peníze, cílem je štěstí. Zjistilo se totiž, že to nefunguje tak, že po tvrdé práci přichází peníze, po nich úspěch a po úspěchu štěstí. Naopak. Kdo již předem miluje své povolání, kdo si je vybral nikoli jako zaměstnání, nýbrž jako poslání, které jej naplňuje, kdo je tedy jaksi šťastný již předem, pak ano, následuje tvrdá práce, peníze i úspěch. Poslední dvě hodnoty jsou příjemné, ale není to ten důvod, proč to děláme. Pokud se věnujeme práci, která pro nás má vyšší smysl a dělá nám radost, nestoupá jen naše motivace, ale také úroveň našich dovedností a silných stránek. Nic nového, totéž říká Aristoteles, když používá slovo megalopsychia, velkodušnost. Svou práci uděláme lépe, pokud jsme hrdi na to, co děláme, a hrdi na to, že to děláme dobře. Mezi své úkoly tedy zahrňme nejenom „udělat“, nýbrž a především „být“. Není to jen pokus o milou tečku na závěr, je to vrchol celé mystiky mnoha duchovních tradic. Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 176 OBSAH SLOVO ÚVODEM 175 Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D. Syndrom vyhoření: změna paradigmatu PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 180 MUDr. Pavel Navrátil, FEBU, MUDr. Minh Nguyet Tranová, MUDr. Jiří Špaček, FEBU, MUDr. Michal Balík, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Pacovský, Ph.D. Nové směry v léčbě nádorů varlat 185 doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD. Diabetes mellitus z pohľadu urológa 194 MUDr. Milan Král, Ph.D. Palitativní péče v urologii Z POMEZÍ UROLOGIE 198 MUDr. Hana Davidová Urologická péče o spinálního pacienta pohledem rehabilitačního lékaře Urolog jako součást multidisciplinárního týmu 204 MUDr. Martin Sutorý, CSc., prof. MUDr. Igor Čižmář, Ph.D. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Davidová H. Urologická péče o spinálního pacienta pohledem rehabilitačního lékaře. Urolog jako součást multidisciplinárního týmu 205 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D., MUDr. Jiří Špaček, MUDr. Petr Hoffmann, Ph.D., MUDr. Miroslav Podhola, Ph.D., MUDr. Peter Priester, MUDr. Alžbeta Hlodáková Multidisciplinární přístup v diagnostice a terapii nádorů ledvin 209 doc. MUDr. Otakar Čapoun, Ph.D., FEBU KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Kopecký J, Špaček J, Hoffmann P, Podhola M, Priester P, Hlodáková A. Multidisciplinární přístup v diagnostice a terapii nádorů ledvin

Pro obnovu ochranné glykosaminoglykanové vrstvy močového měchýře. Zdravotnický prostředek III. třídy ialuril®Prefill 50 ml k intravezikální instilaci je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před použitím zdravotnického prostředku si pečlivě přečtěte návod k použití. ialuril®Prefill je indikován: pro znovuobnovení (GAG) urotelu močového měchýře častých a recidivujících potíží (např. cystitidy různé etiologie). Vyvážené spojení hyaluronátu sodného (1,6 % – 800 mg/50 ml), chondroitin sulfátu (2 % – 1 g/50 ml) a chloridu vápenatého v 50 ml předplněné stříkačce s IALUADAPTER®. Nejsou známy žádné kontraindikace.Při aplikaci může pacient pocítit lokální reakci (podráždění, pálení). Výrobce: IBSA Farmaceutici Italia Srl, Lodi, Itálie Literatura: ¹ Goddard JC, Janssen DAW. Intravesical hyaluronic acid and chondroitin sulfate for recurrent urinary tract infections: systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J. 2018 Jul; 29(7):933-942. IBSA PHARMA s.r.o., Senovážné nám. 1463/5, 110 00 Praha 1, www.ibsa-pharma.cz IBSA-IAL-012-2023/2 Synergická kombinace kyseliny hyaluronové (1,6 %), chondroitin sulfátu (2 %) a vápenatých iontů. K intravezikální instilaci indikovaný v případech chronických recidivujících zánětů močového měchýře různé etiologie (bakteriální infekce, chemická a postradiační cystitida). Klinické důkazy prokazují, že ialuril® Prefill ve srovnání s aplikací samotné kyseliny hyaluronové 2,5× redukuje výskyt infekcí močového traktu a prodlužuje dobu do výskytu další infekce o 130 dní.¹ Balení obsahuje IALUADAPTER® pro intravezikální instilaci bez nutnosti katetrizace.

UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 178 OBSAH Z POMEZÍ UROLOGIE 210 MUDr. Marek Štefan, MBA Ambulantní parenterální antibiotická léčba v urologii: indikace a perspektivy 213 MUDr. Aneta Rozsypalová Problematika klinické aplikace tekuté biopsie v uroonkologii 217 MUDr. Šárka Kudláčková, Ph.D. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Rozsypalová A. Problematika klinické aplikace tekuté biopsie v uroonkologii SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI 218 MUDr. Dalibor Jozef Fedák Mužská infertilita a možnosti farmakologické léčby 221 MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Štefan M. Ambulantní parenterální antibiotická léčba v urologii: indikace a perspektivy VE ZKRATCE 222 doc. MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D. Fimóza u dětí SDĚLENÍ Z PRAXE 225 MUDr. Quynh Anh Demjanenko, MUDr. Jan Porod, MUDr. Samuel Heller, Ph.D., MUDr. Pavel Hanek, MUDr. Klára Havlová Endovaskulární superselektivní embolizace v terapii vysokoprůtokového priapismu posttraumatické etiologie 229 MUDr. Paulína Kubalcová, MUDr. Elena Loumová, MUDr. Michaela Uhrinová Vukušičová Metastázy karcinómu obličky z renálnych buniek v prsníku 233 MUDr. Hana Dittrichová, MUDr. Pavel Hanek, MUDr. Klára Havlová Retroperitoneální leiomyosarkom LAUDATIO 237 MUDr. Roman Staněk Laudatio k významnému životnímu jubileu primáře opavské urologie MUDr. Pavla Vágnera ZAZNĚLO NA KONGRESE 238 MUDr. Pavel Tolinger Pacienti s LUTS v centru zájmu aneb Co zaznělo na satelitním sympoziu farmaceutické společnosti Astellas Pharma s. r. o. v rámci 70. výroční konference ČUS v Brně a měli byste to vědět

UNIKÁTNÍ a PATENTOVANÉ JÁDRO MoliCare® MEN Nová generace inkontinenčních pomůcek pro muže ochrana všestranná pH podráždění pokožky předchází zápachu neutralizace Zdravotnické prostředky. Distribuční vrstva Zlepšuje distribuci a zadržování moči, působí jako bariéra pro sušší povrch. Vyvážené pH Díky citrátu neutralizuje moč a pomáhá předcházet podráždění pokožky. Kanálek Rychlejší absorpce moči pro okamžitý pocit sucha.

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 / www.urologiepropraxi.cz 180 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat Nové směry v léčbě nádorů varlat MUDr. Pavel Navrátil, FEBU1, 2, MUDr. Minh Nguyet Tranová1, MUDr. Jiří Špaček, FEBU1, 2, MUDr. Michal Balík, Ph.D.1, 2, doc. MUDr. Jaroslav Pacovský, Ph.D.1, 2 1Urologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Germinální nádory varlat představují významnou výzvu v oblasti onkologie, a to i přes svou relativně nízkou incidenci. Tento článek se zaměřuje na aktuální přístupy v jejich terapii, s důrazem na optimalizaci péče a minimalizaci rizika relapsu a toxicity léčby. Diskutovány jsou standardní postupy, jako je orchiektomie, chemoterapie, radioterapie a lymfadenektomie. Zvláštní pozornost je věnována roli nových biomarkerů, jako je miR-371a-3p, které zlepšují přesnost diagnózy a sledování léčby. Článek rovněž reflektuje současné trendy v deeskalaci terapie a výzkumu nových cílených léčebných přístupů, včetně aktuálně studovaných látek a kombinací léků. V léčbě těchto nádorů je potřeba personalizovaného přístupu, který by umožnil dosáhnout lepších výsledků a zároveň snížil vedlejší účinky léčby. Klíčová slova: nádory varlat, orchiektomie, chemoterapie, radioterapie. New approaches in the treatment of testicular cancer Testicular germ cell tumors represent a significant challenge in the field of oncology, despite their relatively low incidence. This article focuses on current approaches in their treatment, emphasizing the optimization of care and minimizing the risk of relapse and treatment toxicity. Standard procedures such as orchiectomy, chemotherapy, radiotherapy, and lymphadenectomy are discussed. Special attention is given to the role of new biomarkers, such as miR-371a-3p, which improve the accuracy of diagnosis and treatment monitoring. The article also reflects current trends in therapy de-escalation and research of new targeted therapeutic approaches, including currently studied substances and drug combinations. There is a need for a personalized approach in the treatment of these tumors allowing better outcomes while reducing side effects of the therapy. Key words: testicular cancer, orchiectomy, chemotherapy, radiotherapy. Úvod Nádory varlat představují přibližně 1 % všech maligních nádorů u dospělých a 5 % urologických tumorů s incidencí tří až deseti nových případů na 100 000 mužů ročně v západních zemích (1). V posledních desetiletích dochází k nárůstu incidence, zejména v industrializovaných zemích, a tento trend nadále pokračuje (2, 3). Při diagnostikování tvoří 90–95 % germinální nádory (germ cell tumours, GCT), v 1–2 % případů jsou nádory bilaterální (4). Germinální nádory se dělí do dvou základních kategorií na základě jejich vývoje: seminomy a non-seminomy (non- -seminomatous germ cell tumours, NSGCT). Non-seminomy zahrnují hlavní čtyři skupiny – embryonální karcinomy, tumory ze žloutkového váčku, choriokarcinomy a teratomy. U 5 % pacientů je primární lokalizace extragonadální (5). V České republice činí incidence nádorů varlat 10 případů na 100 000 obyvatel za rok, přičemž medián věku diagnózy je 38 let (IQR 31–47; NSGCT spíše ve třetí dekádě, seminoDECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethics approval and consent to participate: The authors attest that their study is in compliance with human studies committees and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the Food and Drug Administration guidelines, including patient consent where appropriate. The authors also declare that their paper is in accordance with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018. Conflict of interest and financial disclosures: None. Consent for publication: Tato práce vznikla v rámci programu COOPERATIO, vědní oblasti SURG. Author’s contributions: None. Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 https://doi.org/10.36290/uro.2024.068 Článek přijat redakcí: 9. 10. 2024 Článek přijat k tisku: 18. 10. 2024 MUDr. Pavel Navrátil, FEBU pavel.navratil2@fnhk.cz

www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 / UROLOGIE PRO PRAXI 181 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat my spíše ve čtvrté (6)). 80 % nově diagnostikovaných případů je zachyceno v klinickém stadiu I a II, což úzce souvisí s příznivou prognózou tohoto onemocnění. Celkové pětileté přežití činí 96,5 %, přičemž u pacientů diagnostikovaných ve stadiu I je pětileté přežití téměř 100 %. Navzdory rostoucí incidenci je mortalita spojená s nádory varlat velmi nízká a vykazuje klesající trend, aktuálně 0,7 případů na 100 000 obyvatel za rok. V České republice žije s tímto onemocněním přibližně 12 000 mužů, což odpovídá přibližně 230 případům na 100 000 mužů (7). Současné léčebné postupy zahrnují chirurgické, chemoterapeutické a radioterapeutické metody a jejich kombinace. Nicméně i přes vysokou míru vyléčení je nezbytné pokračovat ve vývoji nových terapeutických přístupů. Nedávné inovace v oblasti personalizované medicíny, imunoterapie a cílené léčby přinášejí nové možnosti pro pacienty, u nichž jsou standardní metody nedostatečné nebo jsou spojeny s významnými nežádoucími účinky. Diagnóza nádoru varlat představuje pro pacienty značnou psychickou a fyzickou zátěž. Tento článek se zaměřuje na přehled nejnovějších směrů v léčbě nádorů varlat, s důrazem na inovativní terapeutické postupy, které nabízejí naději na ještě vyšší míru přežití a zlepšení kvality života pacientů. Orchiektomie Radikální orchiektomie z tříselného přístupu je standardní léčbou pacientů s nádorem varlat. Skrotální přístup by měl být při podezření na GCT vyloučen, protože zvyšuje riziko lokální recidivy. Varle-šetřící operace může být zvážena u synchronních bilaterálních nádorů nebo u nádorů v solitárním varleti. V těchto případech by měly být odebrány alespoň dvě biopsie, aby byla vyloučena germinální neoplazie in situ (germ cell neoplasia in situ, GCNIS). Výkon je vhodnou možností pro pacienty s malými nebo indiferentními masami, negativními tumorovými markery a normálním kontralaterálním varletem, aby se předešlo overtreatmentu potenciálně benigních lézí a zachovala se funkce varlat. I malé léze (< 1 cm) však mohou obsahovat maligní buňky. Pacienti by měli být informováni o riziku lokální recidivy, které může dosáhnout až 26,9 %, pokud je přítomna malignita (8). Testikulární protéza by měla být nabídnuta všem pacientům podstupujícím jednostrannou nebo oboustrannou orchiektomii. Protéza může být vložena během operace nebo později, bez závažných následků, včetně infekcí (9). Rutinní biopsie kontralaterálního varlete se podle platných doporučených postupů plošně nedoporučuje, ale může být zvážena v případě podezření na kontralaterální nádor nebo při přítomnosti rizikových faktorů, jako je objem varlete menší než 12 ml a/nebo anamnéza kryptorchismu (10, 11). Terapie stadia I Přístup k léčbě nemoci ve stadiu I se za poslední desetiletí výrazně vyvinul. Nemoc ve stadiu I je charakterizována nádorem omezeným na varle, normálními hladinami sérových tumorových markerů po orchiektomii (poločas AFP je 5–7 dnů a ß-HCG 1–2 dny) a onkologicky negativním nálezem na CT. Pacienti s nemocí ve stadiu I mají velmi nízké riziko synchronního kontralaterálního nádoru nebo přítomnosti GCNIS. Akceptované strategie pro léčbu testikulárního karcinomu ve stadiu I zahrnují po radikální orchiektomii z třísla aktivní sledování nebo adjuvantní chemoterapii jedním cyklem karboplatiny s dávkováním podle plochy pod křivkou (area under curve, AUC) 7 pro seminom. U NSGCT se doporučuje aktivní sledování, adjuvantní chemoterapie jedním cyklem BEP (bleomycin, etoposid, cisplatina) nebo primární retroperitoneální lymfadenektomie (retroperitoneal lymph node dissection, RPLND) (4, 10). Germinální neoplazie in situ Většina post-pubertálních GCT pochází z GCNIS. Pokud je diagnostikována a kontralaterální varle je normální, možnosti léčby zahrnují orchiektomii nebo pečlivé sledování, protože pětileté riziko vzniku GCT je 50 % (12). U solitárního varlete by měla být zvážena lokální radioterapie v dávce 18–20 Gy ve frakcích po 2 Gy (13). Radioterapie solitárního varlete však způsobí neplodnost a zvýší dlouhodobé riziko insuficience Leydigových buněk. Plodní pacienti, kteří si přejí mít děti, mohou radioterapii odložit a být sledováni pravidelnými ultrazvukovými vyšetřeními varlat (11). Chemoterapie není spolehlivá pro terapii GCNIS (14). Seminomy U klinického stadia I většinu pacientů vyléčí samotná orchiektomie. U přibližně 10–20 % pacientů však dojde k relapsu nemoci (15, 16). Byly identifikovány různé nezávislé rizikové faktory pro odhad míry relapsu, přičemž nejkonzistentněji se uvádějí velikost nádoru a infiltrace rete testis. Souhrnná analýza čtyř studií sledování pacientů ukázala vyšší riziko relapsu u pacientů s nádory většími než 4 cm a infiltrací rete testis. Riziko relapsu během pěti let bylo 15,9 %, pokud byl přítomen jeden rizikový faktor, a 31,5 % v případě přítomnosti dvou rizikových faktorů (16). U nádorů bez rizikových faktorů byla pětiletá míra relapsu 4 %. Při pokusech o validaci těchto rizikových faktorů však výsledky zatím neposkytly dostatečné důkazy pro rutinní použití tohoto prediktivního modelu u seminomů ve stadiu I (17). Riziko relapsu lze snížit adjuvantní léčbou, avšak s riziky toxicity. Adjuvantní radioterapie v dávce 20 Gy na retroperitoneální lymfatické uzliny vede k míře relapsu mezi 0,5 % a 5 % (18–20). Použití adjuvantní radioterapie je však spojeno s významným rizikem rozvoje sekundárních nádorů. Velké populační studie ukázaly 2–6násobně vyšší riziko sekundárních nádorů po radioterapii během 10–16letého sledování (21, 22). Z důvodu tohoto vysokého rizika život ohrožující pozdní toxicity se adjuvantní radioterapie již nedoporučuje pro léčbu stadia I seminomu, s výjimkou specifických případů (10). Další možností je podání jednoho cyklu adjuvantní chemoterapie karboplatinou s dávkováním AUC7. Studie hodnotící účinnost adjuvantní karboplatiny ukázaly, že riziko relapsu po jednom cyklu je 2–9 %, v závislosti na přítomnosti rizikových faktorů (23). Dva cykly adjuvantní karboplatiny, které se dříve používaly v adjuvantním režimu, byly shledány nadbytečnými. Randomizovaná studie s 1 477 pacienty prokázala, že jeden cyklus karboplatiny je dostatečný (pětileté přežití bez relapsu bylo 94,7 % a 96 % pro jeden versus dva cykly) (23).

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 / www.urologiepropraxi.cz 182 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat Non-seminomy NSGCT mohou zahrnovat jeden histologický podtyp, nebo smíšený nádor s jakýmkoliv podtypem včetně seminomu. Mezi rizikové faktory zhoršující prognózu patří přítomnost převládajícího embryonálního karcinomu a přítomnost lymfovaskulární invaze (LVI) při patologickém hodnocení (24, 25). Velká metaanalýza ukázala přítomnost okultních metastáz u 47,5 % pacientů s pozitivní LVI a u 16,9 % pacientů s negativní LVI. Souhrnné míry okultních metastáz byly 33,2 % při přítomnosti embryonálního karcinomu a 16,2 % při jeho nepřítomnosti (26). Význam přítomnosti nebo převládání embryonálního karcinomu je diskutován, protože různé studie používají různá kritéria pro jeho definici. Orchiektomie samotná vyléčí NSGCT stadia I u 50–80 % pacientů. Mezi strategie léčby non-seminomu ve stadiu I patří aktivní sledování, jeden cyklus BEP (bleomycin, etoposid, cisplatina) nebo primární RPLND. Adjuvantní chemoterapie s jedním cyklem BEP sníží riziko relapsu na 0–6,5 % bez ohledu na přítomnost LVI (27). U pacientů, kteří podstoupí primární RPLND, dojde k relapsu v 8–18 % případů (28). RPLND může vést k anejakulaci, a proto by tyto operace měly být prováděny pouze ve specializovaných centrech (nervy-šetřící výkony) (29). Pokud po orchiektomii dojde k vzestupu tumorových markerů bez průkazu metastáz na zobrazovacích metodách (stadium I), měli by pacienti podstoupit systémovou chemoterapii (10). Terapie stadia IIA a IIB Seminomy Seminomy ve stadiu IIA a B zahrnují pacienty s metastázami do retroperitoneálních lymfatických uzlin. V posledních letech se přístup k léčbě seminomu ve stadiu II výrazně změnil. Dříve pacienti spíše podstupovali kurativní radioterapii na retroperitoneum a ipsilaterální pánevní lymfatické uzliny (eventuálně s následným boostem na zvětšené lymfatické uzliny, celkem 30–36 Gy) (30). Přibližně 10–30 % pacientů po radioterapii relabuje a vyžaduje záchrannou chemoterapii (31). Momentálně je standardní metodou volby chemoterapie s mírou relapsu 0–8 % u stadia IIA a 8–14 % u stadia IIB, přičemž celkové přežití je vynikající, dosahující 99 % (32). Standardní režim je BEP × 3 nebo EP × 4 (etoposid a cisplatina, pokud je bleomycin kontraindikován) (4). Neexistují randomizované studie porovnávající radioterapii a chemoterapii. Metaanalýza třinácti vysoce kvalitních studií porovnávajících účinnost a toxicitu radioterapie a chemoterapie ukázala, že obě možnosti jsou stejně účinné u pacientů ve stadiu IIA a B, ačkoli u stadia IIB byla pozorována mírná, avšak statisticky nevýznamná tendence k vyšší účinnosti chemoterapie (HR 2,17). Akutní toxicita byla téměř výhradně hlášena po chemoterapii, zatímco dlouhodobá toxicita byla častější po radioterapii, zejména zahrnující toxické účinky na střeva a sekundární malignity, které se obvykle vyskytovaly v ozářené oblasti (33). Existují i práce zkoumající primární RPLND s nebo bez adjuvantní chemoterapie jako alternativu k chemoterapii u mužů s nízkým objemem seminomu ve stadiu IIA a B. Rozdíly v chirurgické technice, míra využití adjuvantní chemoterapie, výběr pacientů a délka sledování však komplikují přímé srovnání těchto chirurgických sérií s chemoterapií (34, 35). Recentní studie se však pokouší spíše o deeskalaci podávané chemoterapie a radioterapie, s cílem zachovat tradičně vynikající onkologické výsledky a současně minimalizovat zátěž léčby a toxicitu (36). Non-seminomy U pacientů s normálními nebo normalizovanými tumorovými markery je doporučenou počáteční léčbou nervy-šetřící roboticky asistovaná RPLND prováděná zkušeným chirurgem ve specializovaném centru. Až u 20 % pacientů může dojít k přesunu do stadia I a není vyžadována žádná další léčba. Pacienti s post- -pubertálním teratomem se vyhnou zbytečné chemoterapii, protože samotná operace je kurativní. Pacienti s vyššími hodnotami tumorových markerů a radiologickým stadiem IIA a B při diagnóze nebo relapsu by měli být léčeni chemoterapií – BEP × 3 nebo EP × 4. Primární RPLND se nedoporučuje mimo specifické studie v referenčních centrech (4, 37). Terapie stadia IIC a III Léčba nádorů ve stadiu IIC a III závisí na rizikové skupině podle klasifikace International Germ Cell Cancer Collaborative Group (IGCCCG), která rozděluje pacienty do tří rizikových kategorií: skupina s dobrou prognózou, střední prognózou a špatnou prognózou. Toto rozdělení je klíčové pro výběr správného léčebného přístupu a závisí na hladině tumorových markerů, rozsahu metastáz a histologii nádoru. Seminomy U skupiny s dobrou prognózou dle IGCCCG by měl být použit režim na bázi cisplatiny. Chemoterapie založená na kombinaci s cisplatinou prokázala vyšší účinnost ve srovnání s režimy na bázi karboplatiny (38). Standardním režimem u seminomu s dobrou prognózou jsou tři 21denní cykly BEP. Alternativně lze zvážit čtyři cykly EP. Tento režim dosahuje podobných mír odpovědí, ale může být spojen s mírně vyšším rizikem relapsu. U pacientů se seminomem ve skupině se středním rizikem jsou standardním režimem čtyři cykly BEP. Pokud je bleomycin kontraindikován, měla by být podána kombinace etoposidu, cisplatiny a ifosfamidu (VIP). Žádná randomizovaná studie se specificky nezaměřuje na tuto vzácnou skupinu pacientů. Non-seminomy U pacientů s NSGCT ve skupině s dobrou prognózou je standardním režimem BEP×3 nebo alternativně EP × 4. U středně rizikových pacientů je standardním režimem BEP × 4, přičemž VIP má podobnou účinnost, ale vyšší myelotoxicitu, a měl by být používán u pacientů s kontraindikací bleomycinu. U pacientů s nepříznivou prognózou jsou standardním režimem čtyři cykly BEP, případně VIP s profylaxí faktoru stimulující granulocytární kolonie (G-CSF) (Tab. 1). Pokles tumorových markerů je jediným potvrzeným prediktorem odpovědi na cisplatinovou chemoterapii. U pacientů s nepříznivým poklesem tumorových markerů po prvním nebo druhém cyklu BEP může být léčba zesílena chemoterapií s vyšší dávkou. Některé skupiny pacientů, jako jsou ti s primárním mediastinálním NSGCT nebo mozkovými metastázami, mohou těžit z intenzifikované léčby. Pacienti s nepříznivou prognózou

www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 / UROLOGIE PRO PRAXI 183 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat by měli být léčeni ve specializovaných centrech a pokud možno v rámci klinických studií. U pacientů s rozsáhlými plicními metastázami existuje riziko krvácení a syndromu akutní dechové tísně (ARDS), což lze minimalizovat podáním úvodní cytoredukční chemoterapie před standardní léčbou (4). Budoucnost terapie GCT MikroRNA (miRNA) se jeví jako potenciální nové biomarkery pro GCT. Zvýšené hodnoty před operací byly zaznamenány u 80–90% pacientů jak se seminomy, tak s NSGCT, přičemž vyšší hladiny byly pozorovány u metastatického onemocnění ve srovnání s lokalizovaným. Některé studie naznačují, že miRNA, zejména miR-371a-3p, mají vyšší diagnostickou přesnost než konvenční markery GCT při diagnostice (Obr. 1), stagingu, sledování léčby a predikci přítomnosti reziduálního nebo recidivujícího nádoru. Navíc mohou rozlišit GCT a jiné nádory, jako jsou nádory stromálního nebo ne-germinálního původu (4). Překonání rezistence nádorů na cisplatinu představuje největší momentální výzvu v léčbě GCT. Probíhá například studie fáze II s MET inhibitorem cabozantinibem (39). Jiná látka, zaměřená proti CD30, brentuximab-vedotin, ukázala jednu kompletní odpověď a jednu částečnou odpověď u devíti pacientů (40). Další nadějná studie prokázala dvě kompletní odpovědi a tři částečné odpovědi u 14 pacientů s refrakterním onemocněním při kombinaci demetylujícího agens guadecitabinu a cisplatiny (41). Kromě výzkumu zaměřeného na translační medicínu probíhají snahy o optimalizaci léčby v konkrétních situacích. Studie SWENOTECA-ABC zkoumá BEP×1 jako adjuvantní léčbu pro seminomy ve stadiu I s rizikovými faktory (42). Studie SAKK 01/18 testuje použití jednorázového cyklu karboplatiny následovaného radioterapií cílenou na postižené uzliny u seminomů ve stadiu II jako náhradu za tři až čtyři cykly chemoterapie na bázi cisplatiny (43). Probíhající studie SEMITEP se snaží snížit intenzitu léčby u metastatických seminomů s dobrou prognózou na základě výsledků PET/CT po dvou cyklech chemoterapie (36). Také umělá inteligence se stále více uplatňuje v současné medicíně, podobně jako v jiných oblastech výzkumu a technologií. Nedávná retrospektivní radiomická studie využila strojové učení k vytvoření prediktivního modelu pro malé testikulární léze na základě T2 vážených MRI snímků (44). Tyto nové technologie a přístupy mohou pomoci zlepšit diagnostiku a personalizaci léčby GCT. Závěr Léčba GCT dosáhla v posledních letech významných pokroků, což přispělo ke zlepšení míry přežití a snížení rizika recidivy. Standardní přístupy, jako je orchiektomie, chemoterapie a radioterapie, nadále tvoří základ terapie, avšak klíčový je důraz na personalizovaný přístup a minimalizaci toxicity léčby. Nové výzkumy, včetně využití biomarkerů, deeskalace terapie a nových léčebných látek, přinášejí naději na ještě efektivnější a šetrnější léčbu. Budoucnost léčby GCT směřuje k lepší individualizaci péče, která zajistí optimální výsledky s co nejmenší zátěží pro pacienty. LITERATURA 1. Park JS, Kim J, Elghiaty A, et al. Recent global trends in testicular cancer incidence and mortality. Medicine (Baltimore). 2018;97(37):e12390. 2. Nigam M, Aschebrook-Kilfoy B, Shikanov S, et al. Increasing incidence of testicular cancer in the United States and Europe between 1992 and 2009. World J Urol. 2015;33(5):623-631. Tab. 1. Možné vedlejší účinky různých léčebných režimů pro germinální nádory varlat Léčebný režim Časté vedlejší účinky Vážné vedlejší účinky Poznámky BEP Nevolnost, únava, dočasná ztráta vlasů, snížená chuť k jídlu Plicní toxicita, nefrotoxicita, ototoxicita Bleomycin může způsobit plicní komplikace, sledování plicních funkcí je nezbytné EP Nevolnost, únava, dočasná ztráta vlasů Nefrotoxicita, ototoxicita Alternativa při kontraindikaci bleomycinu, nižší riziko plicních komplikací VIP Nevolnost, únava, dočasná ztráta vlasů Myelosuprese, nefrotoxicita, neurologické komplikace Vyžaduje profylaxi G-CSF k prevenci těžké myelosuprese Radioterapie Únava, kožní reakce, zažívací potíže Riziko sekundárních nádorů, střevní toxicita Vysoké riziko dlouhodobých komplikací v oblasti ozáření Retroperitoneální lymfadenektomie Bolest břicha, dočasná neplodnost Retrográdní ejakulace, poškození nervů Měla by být prováděna zkušenými chirurgy k minimalizaci rizik BEP – bleomycin, etoposid, cisplatina, EP – etoposid, cisplatina, G-CSF – faktor stimulující granulocytární kolonie, VIP – ifosamid, etoposid, cisplatina Obr. 1. Vybrané biomarkery v diagnostice nádorů varlat (upraveno podle (45)) AFP – alfa-fetoprotein, β-HCG – beta podjednotka lidského choriogonadotropinu, GCNIS – germinální neoplazie in situ, GCT – germinální nádory

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(4):180-184 / www.urologiepropraxi.cz 184 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové směry v léčbě nádorů varlat 3. Gurney JK, Florio AA, Znaor A, et al. International Trends in the Incidence of Testicular Cancer: Lessons from 35 Years and 41 Countries. Eur Urol. 2019;76(5):615-623. 4. Nicol D, Berney DM, Boormans JL, et al. EAU Guidelines on Testicular Cancer, presented at the EAU Annual Congress Paris 2024. 5. Huang J, Chan SC, Tin MS, et al. Worldwide Distribution, Risk Factors, and Temporal Trends of Testicular Cancer Incidence and Mortality: A Global Analysis. Eur Urol Oncol. 2022;5(5):566-576. 6. Oosterhuis JW, Looijenga LHJ. Testicular germ-cell tumours in a broader perspective. Nat Rev Cancer. 2005;5(3):210-222. 7. ÚZIS. Cancer incidence 2019–2021 in the Czech Republic. 8. Patel HD, Gupta M, Cheaib JG, et al. Testis-sparing surgery and scrotal violation for testicular masses suspicious for malignancy: A systematic review and meta-analysis. Urol Oncol. 2020;38(5):344-353. 9. Skoogh J, Steineck G, Cavallin-Ståhl E, et al. Feelings of loss and uneasiness or shame after removal of a testicle by orchidectomy: a population-based long-term follow-up of testicular cancer survivors. Int J Androl. 2011;34(2):183-192. 10. Gilligan T, Lin DW, Aggarwal R, et al. Testicular Cancer, Version 1.2024, NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. J Natl Compr Cancer Netw. 2024;17(12):1529-1554. 11. Dieckmann K-P, Kulejewski M, Pichlmeier U, et al. Diagnosis of contralateral testicular intraepithelial neoplasia (TIN) in patients with testicular germ cell cancer: systematic two-site biopsies are more sensitive than a single random biopsy. Eur Urol. 2007;51(1):175-183;discussion 183-185. 12. Hoei-Hansen CE, Rajpert-De Meyts E, Daugaard G, et al. Carcinoma in situ testis, the progenitor of testicular germ cell tumours: a clinical review. Ann Oncol Off J Eur Soc Med Oncol. 2005;16(6):863-868. 13. Dieckmann K-P, Wilken S, Loy V, et al. Treatment of testicular intraepithelial neoplasia (intratubular germ cell neoplasia unspecified) with local radiotherapy or with platinum-based chemotherapy: a survey of the German Testicular Cancer Study Group. Ann Oncol Off J Eur Soc Med Oncol. 2013;24(5):1332-1337. 14. Mortensen MS, Gundgaard MG, Daugaard G. Treatment options for carcinoma in situ testis. Int J Androl. 2011;34(4 Pt 2):e32-36. 15. Warde P, Specht L, Horwich A, et al. Prognostic Factors for Relapse in Stage I Seminoma Managed by Surveillance: A Pooled Analysis. J Clin Oncol. 2002;20(22):4448-4452. 16. Mortensen MS, Lauritsen J, Gundgaard MG, et al. A Nationwide Cohort Study of Stage I Seminoma Patients Followed on a Surveillance Program. Eur Urol. 2014;66(6):1172-1178. 17. Chovanec M, Cheng L. Advances in diagnosis and treatment of testicular cancer. BMJ. 2022; e070499. 18. Coleman JM, Coleman RE, Turner AR, et al. The management and clinical course of testicular seminoma: 15 years’ experience at a single institution. Clin Oncol (R Coll Radiol). 1998;10(4):237-241. 19. Santoni R, Barbera F, Bertoni F, et al. Stage I seminoma of the testis: a bi-institutional retrospective analysis of patients treated with radiation therapy only. BJU Int. 2003;92(1):47-52; discussion 52. 20. Jones WG, Fossa SD, Mead GM, et al. Randomized Trial of 30 Versus 20 Gy in the Adjuvant Treatment of Stage I Testicular Seminoma: A Report on Medical Research Council Trial TE18, European Organisation for the Research and Treatment of Cancer Trial 30942 (ISRCTN18525328). J Clin Oncol. 2005;23(6):1200-1208. 21. Travis LB, Ng AK, Allan JM, et al. Second Malignant Neoplasms and Cardiovascular Disease Following Radiotherapy. JNCI J Natl Cancer Inst. 2012;104(5):357-370. 22. Hellesnes R, Myklebust TÅ, Fosså SD, et al. Testicular Cancer in the Cisplatin Era: Causes of Death and Mortality Rates in a Population-Based Cohort. J Clin Oncol. 2021;39(32):3561-3573. 23. Oliver RTD, Mason MD, Mead GM, et al. Radiotherapy versus single-dose carboplatin in adjuvant treatment of stage I seminoma: a randomised trial. Lancet (London, England). 366(9482):293-300. 24. Albers P, Siener R, Kliesch S, et al. Risk Factors for Relapse in Clinical Stage I Nonseminomatous Testicular Germ Cell Tumors: Results of the German Testicular Cancer Study Group Trial. J Clin Oncol. 2003;21(8):1505-1512. 25. Sweeney CJ, Hermans BP, Heilman DK, et al. Results and Outcome of Retroperitoneal Lymph Node Dissection for Clinical Stage I Embryonal Carcinoma – Predominant Testis Cancer. J Clin Oncol. 2000;18(2):358-358. 26. Blok JM, Pluim I, Daugaard G, et al. Lymphovascular invasion and presence of embryonal carcinoma as risk factors for occult metastatic disease in clinical stage I nonseminomatous germ cell tumour: a systematic review and meta-analysis. BJU Int. 2020;125(3):355-368. 27. Tandstad T, Ståhl O, Håkansson U, et al. One course of adjuvant BEP in clinical stage I nonseminoma mature and expanded results from the SWENOTECA group. Ann Oncol. 2014;25(11):2167-2172. 28. Albers P, Siener R, Krege S, et al. Randomized Phase III Trial Comparing Retroperitoneal Lymph Node Dissection With One Course of Bleomycin and Etoposide Plus Cisplatin Chemotherapy in the Adjuvant Treatment of Clinical Stage I Nonseminomatous Testicular Germ Cell Tumors: AUO Trial AH 01/94. J Clin Oncol. 2008;26(18):2966-2972. 29. Beck SDW, Bey AL, Bihrle R, et al. Ejaculatory Status and Fertility Rates After Primary Retroperitoneal Lymph Node Dissection. J Urol. 2010;184(5):2078-2080. 30. Classen J, Schmidberger H, Meisner C, et al. Radiotherapy for Stages IIA/B Testicular Seminoma: Final Report of a Prospective Multicenter Clinical Trial. J Clin Oncol. 2003;21(6): 1101-1106. 31. Domont J, Massard C, Patrikidou A, et al. A risk-adapted strategy of radiotherapy or cisplatin-based chemotherapy in stage II seminoma. Urol Oncol Semin Orig Investig. 2013;31(5):697-705. 32. Heinzelbecker J, Schmidt S, Lackner J, et al. Therapy of clinical stage IIA and IIB seminoma: a systematic review. World J Urol. 2022;40(12):2829-2841. 33. Giannatempo P, Greco T, Mariani L, et al. Radiotherapy or chemotherapy for clinical stage IIA and IIB seminoma: a systematic review and meta-analysis of patient outcomes. Ann Oncol Off J Eur Soc Med Oncol. 2015;26(4):657-668. 34. Daneshmand S, Cary C, Masterson T, et al. Surgery in Early Metastatic Seminoma: A Phase II Trial of Retroperitoneal Lymph Node Dissection for Testicular Seminoma With Limited Retroperitoneal Lymphadenopathy. J Clin Oncol. 2023;41(16):3009-3018. 35. Hiester A, Che Y, Lusch A, et al. Phase 2 Single-arm Trial of Primary Retroperitoneal Lymph Node Dissection in Patients with Seminomatous Testicular Germ Cell Tumors with Clinical Stage IIA/B (PRIMETEST). Eur Urol. 2023;84(1):25-31. 36. Loriot Y, Texier M, Culine S, et al. The GETUG SEMITEP Trial: De-escalating Chemotherapy in Good-prognosis Seminoma Based on Fluorodeoxyglucose Positron Emission Tomography/Computed Tomography. Eur Urol. 2022;82(2):172-179. 37. Nicolai N, Nazzani S, Tesone A, et al. Retroperitoneal lymph-node dissection (RPLND) as upfront management in stage II germ-cell tumours: Evaluation of safety and efficacy. Tumori. 2023;109(4):379-386. 38. Bokemeyer C, Kollmannsberger C, Stenning S, et al. Metastatic seminoma treated with either single agent carboplatin or cisplatin-based combination chemotherapy: a pooled analysis of two randomised trials. Br J Cancer. 2004;91(4):683-687. 39. King J, Dropcho S, Beeler S, et al. A phase II trial evaluating the efficacy of cabozantinib in the treatment of patients with refractory germ-cell tumors (GCT). J Clin Oncol. 2022;40(6_ suppl):TPS428–TPS428. 40. Necchi A, Anichini A, Raggi D, et al. Brentuximab Vedotin in CD30-Expressing Germ Cell Tumors After Chemotherapy Failure. Clin Genitourin Cancer. 2016;14(4):261-264.e4. 41. Albany C, Fazal Z, Singh R, et al. A phase 1 study of combined guadecitabine and cisplatin in platinum refractory germ cell cancer. Cancer Med. 2021;10(1):156-163. 42. Tandstad T, Stahl O, Dahl O, et al. The ABC-study: A randomized phase III study comparing one course of adjuvant bleomycin, etoposide, and cisplatin (BEP) and one course of carboplatin AUC7 in clinical stage I seminomatous testicular cancer. J Clin Oncol. 2017;35(15_suppl): TPS4593–TPS4593. 43. Swiss Group for Clinical Cancer Research. Reduced Intensity Radio-chemotherapy for Stage IIA/B Seminoma. NCT03937843. 44. Feliciani G, Mellini L, Carnevale A, et al. The potential role of MR based radiomic biomarkers in the characterization of focal testicular lesions. Sci Rep. 2021;11(1):3456. 45. Lobo J, Zogchel LMJ van, Nuru MG, et al. Combining Hypermethylated RASSF1A Detection Using ddPCR with miR- -371a-3p Testing: An Improved Panel of Liquid Biopsy Biomarkers for Testicular Germ Cell Tumor Patients. Cancers (Basel). 2021;13(20):5228. www.urologiepropraxi.cz Urologie pro praxi

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=