Urologie pro praxi – 3/2024

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových Inkontinence moči u seniorů Z POMEZÍ UROLOGIE Hybridní zobrazovací metody v diagnostice karcinomu prostaty Onkourologické aspekty lékařské péče o transgender populaci DOBRÁ RADA Z PRAXE Akutní stavy v urologii z pohledu klinického mikrobiologa VE ZKRATCE Léčba akutní bolesti LÉKOVÉ INTERAKCE Lékové interakce v urologii u pacientů s hypertenzí SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA Dyspareunie SDĚLENÍ Z PRAXE Radikální odstranění vzácného retroperitoneálního sarkomu u mladého muže Endometrióza urotraktu Metastáza světlobuněčného renálního karcinomu do prostaty www.solen.cz | www.urologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1768 | Ročník 25 | 2024 Urologie pro praxi 2024 Časopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urologů a Českou společností pro sexuální medicínu

Kombinace bakteriálních lyzátů, které jsou vyrobeny z nejčastějších původců zánětů močových cest. l účinná pomoc při zánětech močových cest způsobených bakteriemi l zlepšuje stav močových cest l vhodný při snížené imunitě l doporučován pro pacientky a pacienty s opakovanými infekcemi močových cest způsobených bakteriemi Prevence a léčba nekomplikovaných infekcí dolních močových cest - NE ATB přístup INFUSION doplněk stravy Čistá optimalizovaná forma butyrátu v enterosolventní úpravě! Doplněk stravy Butyrate Infusion je určený pro doplnění butyrátu. Butyrát představuje elementární krátkořetězovou mastnou kyselinu (SCFA). Je produkován zejména bakteriemi fermentujícími vlákninu ve střevě a jeho množství může být sníženo při nerovnovážné střevní mikroflóře. Enterosolventní úprava chrání butyrát před nízkým pH v žaludku a zajišťuje jeho dopravení do střeva. l Butyrát hraje zásadní úlohu ve výživě epiteliálních buněk střeva, udržování pH střevního obsahu a v neposlední řadě může také také ovlivňovat regulaci, proliferaci, diferenciaci a apoptózu střevních buněk. l Butyrát reguluje buněčné procesy spojené s odbouráváním volných radikálů. l Butyrát zřejmě hraje svoji úlohu i ve zmírňování příznaků atopického ekzému. l Butyrát ovlivňuje také transkripci genů pro některé cytokiny, včetně genů pro komponenty signálních drah zapojených do procesu zánětu. Tyto vlastnosti předurčují butyrát pro využití v léčbě zánětlivého onemocnění střeva. l Vědci vytvořili hypotézu, že butyrát má ochranou funkci před vývojem autoprotilátek proti β buňkám Langerhansových ostrůvků pankreatu a tím pádem i před rozvinutím diabetu I. l Butyrát podporuje těsná spojení střevního epitelu a tím pomáhá zajišťovat bariérovou funkci střeva v obraně před patogeny. l Butyrát má dlouhodobý přínos při ischemickém poškození a zřejmě proto najde uplatnění v léčbě cévní mozkové příhody. l Butyrát byl vyhodnocen jako potenciální přístup v léčbě cystické fibrózy. BUTYRATE Doplňky stravy z naší nabídky dostanete v lékárnách nebo na eshop.faveaplus.cz. V případě zájemu o vzorek některého z produktů, volejte na telefon: +420 778 733 358, případně pište na asistentka@faveaplus.cz

www.urologiepropraxi.cz UROLOGIE PRO PRAXI 103 SLOVO ÚVODEM Proč mizí z medicíny laskavost? Proč mizí z medicíny laskavost? Od chvíle, kdy lékař přesedlal z pozice autority na pozici slouhy, nastaly mezi zdravotníky a jejich už ne pacienty, ale klienty, docela jiné vztahy. Klienti se bez zábran hrnou za nedostatkovými službami (a ten, kdo pamatuje fronty na „uzouše“ za socialismu, to ocení) a přetížení lékaři první linie se snaží ze všech sil distribuovat nemocné specialistům, kteří jich mají beztak dost. Byl čas, kdy se platilo „julínkovné“ – poplatek za návštěvu stanovený ministrem zdravotnictví – a pokles návštěvnosti s každou blbostí byl patrný. Dnes má však každý nárok nejen na ošetření, ale na ošetření podle svých představ, což dává neomaleně najevo. Pokud není uspokojen, stěžuje si, nebo se jde zaregistrovat jinam, což znamená nejen ztrátu kapitační platby, ale také administrativu, která zdržuje. Specialisté si – na rozdíl od první linie – mohou zařadit nemocné (často jen lidi s obtížemi, které by bylo lepší vyřešit doma) do fronty, která není krátká. Ti, kteří to urgentně potřebují, čekají, pokud se dožijí. Jedna moje známá s těžkými komplikacemi po náhradě kyčelního kloubu se dostala po téměř měsíčním čekání k odborníkovi, jenž jí naordinoval řadu procedur, z nichž první dostane za dva měsíce. Není divu, že v takto ucpaném systému není nikdo nadšen; pacienti prskají a doktoři se brání vyhoření způsobem, který vede k tomu, že vyhoří rychleji, než si myslí: depersonalizací, která je míněna zprvu jen jako nárazník, ale záhy se mění ve vyhasnutí, cynismus a někdy až v agresivitu. Kdysi se vyprávěl ošklivý vtip: „U kolébky českého zdravotnictví se sešly tři sudičky. Ta první mu dala do vínku, aby bylo kvalitní, ta druhá, aby bylo pro všechny, a ta třetí, aby bylo zadarmo. Pak přikvačila čtvrtá, kterou nepozvali, a ta čarovala: ANO, bude to tak, ale budou platit jen dvě požehnání. A od té doby, když je zdravotnictví zadarmo a pro všechny, nemůže být kvalitní. Když má být kvalitní, nemůže být už zároveň zadarmo a pro všechny a když má být pro všechny – což je kýžená varianta – musí něco stát, nebo nebude kvalitní.” Z dob socialismu nám přežil mýtus, že lid má právo na zdraví. Lid na zdraví právo má, stejně jako na chleba, ale musí si to zaplatit. Stomatologové už to nelítostně vyřešili: jednou ročně preventivní prohlídku s ošetřením. Chceš nový chrup? Plať! Tržní cenu. Ještě nikoho nenapadlo, že dostane své oblíbené hranolky zadarmo, ale každý ví, že na svou rýmičku si může zajít za doktorem, a když ten mu nevyhoví, zostudit ho na internetu. Když mě blahé paměti dopálil jeden z předsedů Purkyňovy společnosti, vystoupil jsem z tohoto spolku, což mi nebránilo získat čestnou medaili ČLS JEP, kterou vedle čestného členství v České mikrobiomové společnosti ČLS JEP považuji za vrcholnou poctu, jíž se mi dostalo. Když mě dnes stejným způsobem irituje (znám pregnantnější vyjádření) stávající vedení ČLK, vystoupit nemohu a musím bezmocně přihlížet, jak pro nás nic nedělá a ještě ho za to platí. Politici jistě „julínkovné“ znovu nezavedou, ač by to dvě třetiny problematiky vyřešilo, protože věří, že budou zase zvoleni. Hehe! Naděje není sázka na to, že něco vyjde, ale víra, že to, co dělám, je správné a má smysl. Tak nějak to kdysi řekl Václav Havel, který měl vizi. Vizi občanské společnosti, a ne politických kšeftů. MUDr. Radkin Honzák, CSc. Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Aneta Děrešová Obchodní oddělení: Mgr. Martin Jíša, jisa@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, tel.: 734 567 855 Citační zkratka: Urol. praxi. Registrace MK ČR pod číslem E 10341 ISSN 1213-1768 (print) ISSN 1803-5299 (on-line) Časopis je indexován v: EBSCO, Bibliographia Medica Čechoslovaca a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Články prochází dvojitou recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné čtyř čísel časopisu včetně supplement na rok 2024. ČR: tištěná 1 100 Kč, elektronická 825 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335. SR: tištěná 32 €, elektronická 20 €. Objednávky na www.solen.sk ➜ predplatne@solen.sk nebo (00421) 252 632 409 . UROLOGIE PRO PRAXI ROČNÍK 25, 2024, ČÍSLO 3 TIRÁŽ Odborná šéfredaktorka: MUDr. Michaela Matoušková Odborní redaktoři: MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA, MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Odborná jazyková korektura: MUDr. Marcela Fontana, Ph.D., FEBU Redakční rada: prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., MUDr. Aleš Horák, MUDr. Jan Jandejsek, MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Ivan Kolombo, FEBU, Mgr. Pavla Kordulová, MUDr. Miroslav Krhovský, MUDr. Šárka Kudláčková, Ph.D., MUDr. Petr Macek, Ph.D., doc. MUDr. Jozef Marenčák, PhD., prof. MUDr. Dalibor Ondruš, DrSc., MUDr. René Skoumal, MUDr. Roman Sokol, Ph.D., MUDr. Roman Staněk, doc. MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., FEBU, prof. MUDr. Ján Švihra, PhD. Emeritní redakční rada: MUDr. Hynek Šafránek, MUDr. Pavel Verner

UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 104 OBSAH SLOVO ÚVODEM 103 MUDr. Radkin Honzák, CSc. Proč mizí z medicíny laskavost? PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 110 doc. MUDr. Michal Fedorko, Ph.D., FEBU Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu 113 MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Ferda J, Ferdová E. Hybridní zobrazovací metody v diagnostice karcinomu prostaty 114 MUDr. Aleš Čermák, Ph.D. Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových 121 MUDr. Miroslava Ryšánková Inkontinence moči u seniorů Z POMEZÍ UROLOGIE 130 prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., MUDr. Eva Ferdová Hybridní zobrazovací metody v diagnostice karcinomu prostaty 136 doc. MUDr. Radka Lohynská, Ph.D., MUDr. Zdeňka Pechačová, MUDr. Michaela Matoušková, MUDr. Marcela Fontana, Ph.D. Onkourologické aspekty lékařské péče o transgender populaci Nenechte si ujít aktuální informace o možnostech medicínského vzdělávání FACEBOOK https://www.facebook.com/ SolenMedicalEducation/ @SolenMedicalEducation LINKEDIN https://www.linkedin.com/ company/solen-medical-education/ #solenmedicaleducation ODEMČENÉ AKTUÁLNÍ ČLÁNKY PŘEHLED O VZDĚLÁVACÍCH AKCÍCH UPOZORNĚNÍ NA ZVÝHODNĚNÉ CENY SOUTĚŽE O VSTUPENKY NA KONGRESY INFORMACE O ON LINE KURZECH NOVINKY V E SHOPU … a mnoho dalšího

Zkrácená informace o přípravku Uperold® Složení: Kalcifediol 255 mikrogramů v 1 měkké tobolce. Indikace: Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. Dávkování: Jedna tobolka jednou měsíčně. U některých pacientů mohou být nutné vyšší dávky, maximálně 1 tobolka týdně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku, hyperkalcemie (sérový vápník > 2,6 mmol/l) nebo hyperkalciurie, kalciová litiáza, hypervitaminóza D. Upozornění: Je nutný odpovídající příjem vápníku v potravě. Pro kontrolu terapeutických účinků proto mají být kromě 25(OH)D monitorovány následující parametry: sérový vápník, fosfor a alkalická fosfatáza a také vápník a fosfor v moči za 24 hodin. U poruchy funkce ledvin, srdečního selhání, sarkoidózy, tuberkulózy nebo jiného granulomatózního onemocnění podávat s opatrností a monitorovat – viz plné znění Souhrnu údajů o přípravku (SPC). Kalcifediol může interferovat se stanovením cholesterolu a vést k falešnému zvýšení cholesterolu v séru. Neužívat během těhotenství a při kojení. Symptomy a léčba předávkování viz plné znění SPC. Interakce: Fenytoin, fenobarbital, primidon a další induktory enzymů; srdeční glykosidy; léky, které snižují absorpci kalcifediolu, jako je kolestyramin, kolestipol nebo orlistat; parafin a minerální olej; thiazidová diuretika; některá antibiotika, jako je penicilin, neomycin a chloramfenikol; látky vázající fosfáty, jako jsou soli hořčíku; verapamil, vitamin D; doplňky vápníku; kortikosteroidy. Viz plné znění SPC. Nežádoucí účinky: Neznámá frekvence: hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka, lokalizovaný edém / lokální otok a erytém); hyperkalcemie a hyperkalciurie. Balení: 5 měkkých tobolek. Držitel registrace: Berlin-Chemie AG, Berlín, Německo. Reg. číslo: 86/035/22-C. Datum poslední revize: 17. 10. 2023. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis, není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku, kde najdete úplný seznam nežádoucích účinků, kontraindikací a opatření pro použití. Reference: 1. Souhrn údajů o přípravku Uperold 255 mikrogramů měkké tobolky, poslední revize textu 17. 10. 2023. 2. Pérez-Castrillon JL, Duenas-Laita A, Brandi ML, et al. Calcifediol is superior to cholecalciferol in improving vitamin D status in postmenopausal women: a randomized trial. J Bone Miner Res. 2021;36(10):1967-1978. 3. PérezCastrillon JL, Usategui-Martin R, Pludowski P. Treatment of Vitamin D Deficiency with Calcifediol: Efficacy and Safety Profile and Predictability of Efficacy. Nutrients. 2022;14(9):1943. 4. Amrein K, Scherkl M, Hoffmann M, et al. Vitamin D deficiency 2.0: an update on the current status worldwide. Eur J Clin Nutr. 2020;74(11):1498-1513. Popis studie ref. č. 2 (Peréz et al., 2021): Design studie: Roční dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná multicentrická mezinárodní klinická studie fáze III-IV pro posouzení superiority. Cíl studie: Vyhodnotit účinnost a bezpečnost kalcifediolu 255 μg ve formě měkkých tobolek u postmenopauzálních žen s nedostatkem vitaminu D ve srovnání s cholekalciferolem. Pacienti: Pacientky (n = 303) s výchozí sérovou hladinou 25(OH)D < 50 nmol/l byly randomizovány v poměru 1:1:1 k užívání kalcifediolu 255 μg/ měsíc po dobu 12 měsíců (skupina A1), kalcifediolu 255 μg/měsíc po dobu 4 měsíců a placeba po dobu následujících 8 měsíců (skupina A2), nebo k užívání cholekalciferolu 25 000 IU/měsíc po dobu 12 měsíců (skupina B). Primární cílový parametr: Procentuální podíl pacientek se sérovými hladinami 25(OH) D > 75 nmol/l po 4 měsících. Výsledky: Ve 4. měsíci dosáhlo sérových hladin 25(OH)D > 75 nmol/l 35,0% postmenopauzálních žen léčených kalcifediolem a 8,2 % žen léčených cholekalciferolem (p < 0,0001). V žádné ze studovaných skupin nebyly hlášeny relevantní bezpečnostní problémy související s léčbou. Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A.Menarini Ceska republika s.r.o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle, tel.: 267 199 333, e-mail: office@berlin-chemie.cz CZ-UPE-04-2024-v02-press Materiál schválen: červenec 2024 Indikace přípravku Uperold®:1 • Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. • Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. • Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. JEDNA TOBOLKA JEDNOU MĚSÍČNĚ ŘEŠENÍ PRO MNOHO PACIENTŮ1,4 JEDNODUCHÉ DÁVKOVÁNÍ1 RYCHLEJŠÍ EFEKT2 ÚČINNÁ LÉČBA1,2 PREDIKOVATELNÉ VÝSLEDKY3 O KROK NAPŘED V LÉČBĚ I PREVENCI1 NEDOSTATKU VITAMINU D Novinka

UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 106 OBSAH DOBRÁ RADA Z PRAXE 139 MUDr. Václava Adámková, Ph.D., MUDr. Jan Závora Akutní stavy v urologii z pohledu klinického mikrobiologa 145 MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM KOMENTÁŘ K ČLÁNKU: Lohynska R, Pechačová Z, Matoušková M, Fontana M. Onkourologické aspekty lékařské péče o transgender populaci VE ZKRATCE 146 MUDr. Soňa Křivonosková, MUDr. Aneta Rozsypalová Léčba akutní bolesti LÉKOVÉ INTERAKCE 151 PharmDr. Helena Šťastná Koblihová, Mgr. Jana Gallusová, PharmDr. Dalibor Černý, Ph.D., PharmDr. Milada Halačová, Ph.D. Lékové interakce v urologii u pacientů s hypertenzí SEXUÁLNÍ A REPRODUKČNÍ MEDICÍNA 156 MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, MUDr. Petra Kučerová, MUDr. Kamila Žižková, Mgr. Aneta Hujová Dyspareunie PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Urodynamické vyšetření u pacientů před transplantací ledviny Nykturie Kombinovaná farmakoterapie symptomů dolních cest močových Současné možnosti léčby chronické prostatitidy/syndromu chronické pánevní bolesti u mužů Nitrofurantoin v léčbě a prevenci infekcí močových cest u dospělých a dospívajících Z POMEZÍ UROLOGIE Management nežádoucích účinků léčby karcinomu ledviny VE ZKRATCE Interakce léků používaných v léčbě infekcí močových cest s jinými léčivými přípravky a doplňky stravy DOBRÁ RADA Z PRAXE Předpis lázeňské léčby pro urology – související legislativa a praktický postup SDĚLENÍ Z PRAXE Vzácný případ vysokoprůtokového priapismus Vzácný nález primárního adenokarcinomu močového měchýře PRO SESTRY Postkvali kační vzdělávání sester v urologii www.solen.cz | www.urologiepropraxi.cz | ISSN 1213-1768 | Ročník 25 | 2024 Urologie pro praxi 20241 Časopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urologů a Českou společností pro sexuální medicínu CENA ČASOPISU Urologie pro praxi V časopise Urologie pro praxi probíhá soutěž o nejlepší sdělení rezidentů publikované v roce 2024. Práce rezidentů jsou do soutěže zahrnuty automaticky a vyhodnotí je redakční rada, která tajným hlasováním rozhodne o vítězné práci. Výhercům budou ceny předány na Výroční konferenci ČUS ČLS JEP v rámci jednání redakční rady Urologie pro praxi. Práce k publikaci zasílejte na bartakova@solen.cz nebo vkládejte do redakčního systému ACTAVIA na www.urologiepropraxi.cz

www.urivac.cz ® URIVAC 1. Hanuš M. et al. Imunostimulace polybakteriálním lyzátem (Urivac®) v prevenci recidivujících infekcí dolních močových cest. Česká urologie. 2015; 19(1):33-43. klinické zkušenosti v prevenci recidivujících infekcí močových cest1 směs lyzátů: Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Enterococcus faecalis, Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Propionibacterium acnes vyvinuto ve spolupráci s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci vyrobeno pod farmaceutickým dohledem a kontrolou pro dospělé a děti od 7 let jedno balení obsahuje dávku na 3 měsíce Výrobce: Bioveta, a. s. Medical Department Komenského 212, 683 23 Ivanovice na Hané Distributor v ČR: S&D Pharma CZ, spol. s r.o. Písnická 22, 142 00 Praha 4 www.sdpharma.cz doplněk stravy

UROLOGIE PRO PRAXI www.urologiepropraxi.cz 108 OBSAH Čtvrtstoletí zkušeností se vzděláváním lékařů www.solen.cz V našich časopisech jsme vydali 16 523 odborných článků Při on-line vzdělávání jsme zaregistrovali 31 960 lékařů Uspořádali jsme 1 140 kongresů a seminářů Počet zobrazení webových stránek našich časopisů je 959 120 za měsíc Nevěnujeme se jen práci. V Solenu se narodilo 45 dětí SDĚLENÍ Z PRAXE 160 MUDr. Petra Koňaříková, MUDr. Miroslav Louda, Ph.D., MBA, MUDr. Jiří Špaček, MUDr. Lukáš Krbal, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Radikální odstranění vzácného retroperitoneálního sarkomu u mladého muže 162 MUDr. Michal Buchta, MUDr. Oldřich Matys, MUDr. Martin Němec Endometrióza urotraktu 168 MUDr. Silvia Klebanová, MUDr. Martin Sutorý, CSc. Metastáza světlobuněčného renálního karcinomu do prostaty VZPOMÍNKA 170 doc. MUDr. Jan Báňa, CSc. Vzpomínka na doc. MUDr. Richarda Reifa, CSc.

Pro obnovu ochranné glykosaminoglykanové vrstvy močového měchýře. Zdravotnický prostředek III. třídy ialuril®Prefill 50 ml k intravezikální instilaci je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před použitím zdravotnického prostředku si pečlivě přečtěte návod k použití. ialuril®Prefill je indikován: pro znovuobnovení (GAG) urotelu močového měchýře častých a recidivujících potíží (např. cystitidy různé etiologie). Vyvážené spojení hyaluronátu sodného (1,6 % – 800 mg/50 ml), chondroitin sulfátu (2 % – 1 g/50 ml) a chloridu vápenatého v 50 ml předplněné stříkačce s IALUADAPTER®. Nejsou známy žádné kontraindikace.Při aplikaci může pacient pocítit lokální reakci (podráždění, pálení). Výrobce: IBSA Farmaceutici Italia Srl, Lodi, Itálie Literatura: ¹ Goddard JC, Janssen DAW. Intravesical hyaluronic acid and chondroitin sulfate for recurrent urinary tract infections: systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J. 2018 Jul; 29(7):933-942. IBSA PHARMA s.r.o., Senovážné nám. 1463/5, 110 00 Praha 1, www.ibsa-pharma.cz IBSA-IAL-012-2023/2 Synergická kombinace kyseliny hyaluronové (1,6 %), chondroitin sulfátu (2 %) a vápenatých iontů. K intravezikální instilaci indikovaný v případech chronických recidivujících zánětů močového měchýře různé etiologie (bakteriální infekce, chemická a postradiační cystitida). Klinické důkazy prokazují, že ialuril® Prefill ve srovnání s aplikací samotné kyseliny hyaluronové 2,5× redukuje výskyt infekcí močového traktu a prodlužuje dobu do výskytu další infekce o 130 dní.¹ Balení obsahuje IALUADAPTER® pro intravezikální instilaci bez nutnosti katetrizace.

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 / www.urologiepropraxi.cz 110 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu doc. MUDr. Michal Fedorko, Ph.D., FEBU Urologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Renální karcinom se ve zvýšené míře vyskytuje v rozvinutých zemích Evropy a Severní Ameriky, pro které je typický vysoký finanční příjem a tzv. západní životní styl. S ním souvisí výskyt metabolického syndromu a jeho komponent, které mají vliv nejen na kardiovaskulární onemocnění a cukrovku, ale rovněž na vznik maligních nádorů. U renálního karcinomu jsou typickými rizikovými faktory obezita a hypertenze. Přehledový článek popisuje vztah mezi známými metabolickými rizikovými faktory a karcinogenezí zhoubných nádorů ledvin, současně diskutuje i možné preventivní strategie, jak zlepšit metabolickou dysfunkci a snížit tak riziko vzniku (nejen) renálního karcinomu. Klíčová slova: diabetes, metabolický syndrom, obezita, renální karcinom, rizikové faktory. Metabolic risk factors or renal cell carcinoma Renal cell carcinoma is common in developed countries in Europe and North America. These regions are characterized by high income and the so-called „western“ lifestyle which is associated with the occurrence of metabolic syndrome and its components. These have an impact not only on cardiovascular disease and diabetes, but also on the development of malignant tumours. Obesity and hypertension are typical risk factors for renal cell carcinoma. This review describes the relationship between known metabolic risk factors and renal cancer carcinogenesis, while also discussing possible preventive strategies to improve metabolic dysfunction and thus reduce the risk of (not only) renal cell carcinoma. Key words: diabetes, metabolic syndrome, obesity, renal cell carcinoma, risk factors. Úvod Renální karcinom (neboli karcinom z renálních buněk, renal cell carcinoma – RCC) je nejčastějším zhoubným nádorem ledviny. Tvoří přibližně 3 % všech zhoubných nádorů. Celosvětově bylo v roce 2022 diagnostikováno 434 840 případů, standardizovaná incidence je 4,4 případu na 100 000 obyvatel. Jedná se o 10. nejčastější malignitu u mužů a 14. u žen (1). Incidence však vykazuje napříč kontinenty značnou variabilitu. Zatímco například na Šalamounových ostrovech nebo v Belize je pouze 0,12, resp. 0,26/100 000, v zemích s nejvyšší incidencí dosahuje až 14 případů na 100 000 (2). Tyto rozdíly jsou vysvětlovány hlavně vyšší prevalencí malých nádorů v oblastech s velmi častým využíváním zobrazovacích metod a incidentální detekcí jinak asymptomatických nádorů (3). Českými urology je často zdůrazňovaná jedna z nejvyšších incidencí RCC na světě právě v ČR. Dle nejaktuálnějších dat z roku 2022 je ČR na čtvrtém místě za Běloruskem, Uruguayí a Lotyšskem (viz Tab. 1). DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethics approval and consent to participate: The authors attest that their study is in compliance with human studies committees and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the Food and Drug Administration guidelines, including patient consent where appropriate. The authors also declare that their paper is in accordance with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018. Conflict of interest and financial disclosures: Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). Consent for publication: None. Author’s contributions: None. Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 https://doi.org/10.36290/uro.2024.055 Článek přijat redakcí: 12. 4. 2024 Článek přijat k tisku: 15. 5. 2024 doc. MUDr. Michal Fedorko, Ph.D., FEBU fedorko.michal@fnbrno.cz Tab. 1. Země s nejvyšší standardizovanou incidencí RCC, zdroj: Globocan 2022 (1) Země ASR (počet nových případů na 100 000 obyvatel) Bělorusko 14,1 Uruguay 14 Lotyšsko 13,7 Česko 13,3 USA 12,8 Rusko 11,8 Litva 11,6 Francie 11,4 Norsko 11,1 Slovensko 11,1 RCC – renální karcinom, ASR – Age-Standardized Rate

www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 / UROLOGIE PRO PRAXI 111 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu V roce 2022 přibylo v ČR 3 033 nových případů RCC (což je nejméně od roku 2011) a 907 pacientů s renálním karcinomem zemřelo (4). Trend stabilizované incidence a mírně klesající mortality koreluje s vývojem v jiných vyspělých zemích. Kumulativní riziko vzniku RCC u obyvatele ČR je 2,83 % (2). Příčina vysoké incidence RCC v ČR ve srovnání s jinými (zejména okolními evropskými) zeměmi nebyla zatím spolehlivě vysvětlena (5). Studie srovnávající molekulární charakteristiky světlobuněčného RCC v ČR a USA neprokázala významné rozdíly – genové profily se z velké části překrývají a nádory vykazují stejné abnormality, nejčastěji zvýšenou expresi cílových genů HIF (hypoxia-inducible factor) kaskády (6). Pokud nebereme v úvahu hereditární syndromy spojené s RCC, jsou za tři hlavní rizikové faktory vzniku RCC považovány kouření, obezita a hypertenze (7). Tyto tři faktory mohou být odpovědné až za 50 % všech RCC (8). Dvoj- až trojnásobně vyšší riziko vzniku RCC je dále u pacientů s chronickým renálním selháním ve stadiu tzv. ESRD (end-stage renal disease) na pravidelné dialyzační léčbě (9). O množství jiných faktorů (dieta, medikace, profesionální expozice potenciálním karcinogenům) se spíše spekuluje a data nejsou jednoznačná (10). I proto jsou dle doporučení Evropské urologické asociace nejúčinnějšími preventivními opatřeními zvýšení tělesné aktivity, zanechání kouření a redukce tělesné hmotnosti u obézních pacientů (7). Cílem tohoto sdělení je přehledná informace o tzv. metabolických rizikových faktorech pro vznik RCC. Metabolický syndrom a jeho vztah k malignitám Metabolický syndrom je soubor rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění a diabetu 2. typu, které představují zvýšený krevní tlak, dyslipidemie (elevace triglyceridů [TG] a snížená hladina HDL [high density lipoprotein] cholesterolu), zvýšená hodnota lačné glykemie a centrální obezita (11). Pokud jsou přítomny současně 3 z 5 uvedených faktorů, mluvíme o metabolickém syndromu (Tab. 2). Vztah mezi metabolickým syndromem a rakovinou je předmětem dlouholetého výzkumu a asociace byla prokázána u mnoha zhoubných nádorů, jako jsou kolorektální karcinom, karcinom endometria, prsu, jater, žlučníku, žaludku a rovněž u urologických malignit (12). Prevalence metabolického syndromu je u pacientů s RCC několikanásobně vyšší než u zdravé populace a pokud se počet přítomných faktorů zvýší ze 3 na 5, riziko vzniku RCC oproti normální populaci stoupá ze 4 až na 6násobek (13). Vzhledem k tomu, že jednotlivé komponenty metabolického syndromu jsou samy o sobě rizikovými faktory zhoubných nádorů (a to např. i u pacienta s normální hodnotou body mass indexu – BMI), mluvíme v případě výskytu některé ze součástí metabolického syndromu (aniž by bylo splněno kritérium 3 z 5) o tzv. metabolické dysfunkci (14). Definovat tuto dysfunkci lze pomocí biomarkerů viscerální tukové tkáně, inzulinové rezistence, zánětu či jaterní funkce, např. leptin, adiponektin a jejich poměr, ALP (alkalická fosfatáza), GGT (gama-glutamyltransferáza), ALT (alaninaminotransferáza), AST (aspartátaminotransferáza), inzulin, glykovaný hemoglobin (HbA1c), C-peptid, CRP (C-reaktivní protein), pankreatický polypeptid (PP), gastrický inhibiční polypeptid (GIP), bilirubin, celková bílkovina nebo albumin, různé studie však využívají pro stanovení tzv. fenotypu metabolického zdraví různá kritéria. Poměrně jednoduchým nástrojem pro vyhodnocení metabolického syndromu, a zejména agresivity nádoru u pacientů s RCC, je tzv. kardiometabolický index (CMI), který je součinem poměrů TG k HDL cholesterolu a obvodu pasu k tělesné výšce (TG/HDL × obvod pasu/výška). Byla prokázána korelace vyššího CMI s velikostí nádoru i s vyšším nukleárním gradingem (15). Ovlivnění dyslipidemie pomocí statinů redukuje in vitro nádorový růst, invazi, angiogenezi i plicní metastázy RCC, slibné výsledky ale novější práce nepotvrdily, užívání statinů jako chemoprevenci tedy doporučit nelze (16). Vliv obezity a inzulinové rezistence Obezita je rizikovým faktorem mnoha nádorů, kauzální asociaci lze na základě dostatečných důkazů prokázat minimálně u 13 malignit včetně RCC (17). Souvislost obezity a rizika RCC byla prokázána i při analýze pacientů ve známé screeningové studii PLCO – Prostate, Lung, Colorectal and Ovarian Cancer Screening Trial (18). Vznik RCC je obvykle následkem dlouhodobého příjmu stravy s vysokým obsahem tuků. Relativní riziko vzniku RCC se s 5 kg hmotnosti navíc zvyšuje u mužů o 25 % a u žen o 35 % (19). Biologické mechanismy, které jsou odpovědné za spojitost mezi obezitou a vznikem RCC, zahrnují: 1. hyperinzulinemii; inzulinovou rezistenci a abnormální signalizaci IGF-1 (insulin-like growth factor) a adipokinů, 2. hormonální poruchy spojené s biosyntézou a signalizací pohlavních hormonů (zvýšená hladina estrogenů), 3. subklinický zánět a oxidační stres, 4. n arušení střevní mikroflóry a vliv toxických metabolitů (2, 19). IGF signální dráha obsahuje dva základní růstové faktory, IGF-1 a IGF-2. Buňky RCC ve zvýšené míře exprimují receptor pro IGF-1. Zvýšené hladiny IGF-1 stimulují progresi buněčného cyklu a inhibují apoptózu (20). Navíc zvýšená hladina inzulinu a IGF-1 stimuluje jednu ze základních onkogenních drah PI3K/Akt/ mTOR (fosfatidylinositol-3-kináza/proteinkináza B/savčí cíl rapamycinu). Spolu s působením adipokinů a dalších cytokinů (leptin, IL-6 [interleukin 6] nebo TNF-α [tumor necrosis factor alpha]) přispívá k angioneogenezi a příznivé prostředí pro nádorový růst dále udržuje zánět mírného stupně, který je výsledkem inzulinové Tab. 2. Kritéria pro klinickou diagnózu metabolického syndromu. Upraveno podle Albertiho a kol. (11) Kritérium Hraniční hodnota Poznámka Abdominální obezita Odvod pasu u mužů > 94 cm, u žen > 80 cm Hodnoty pro různé populace se liší, uvedeny hodnoty pro evropskou populaci Zvýšená hladina triglyceridů nebo léčba hypertriglyceridemie ≥ 1,7 mmol/l (150 mg/dl) Nízká hladina HDL cholesterolu nebo léčba dyslipidemie < 1 mmol/l (40 mg/dl) u mužů, < 1,3 mmol/l (50 mg/dl) u žen Zvýšený krevní tlak nebo léčba hypertenze Systolický tlak ≥130mmHg a/nebo diastolický tlak ≥85mmHg Zvýšená hodnota lačné glykemie nebo léčba hyperglykemie ≥ 5,6 mmol/l (100 mg/dl) Většina pacientů s diabetem 2. typu má metabolický syndrom HDL – high-density lipoprotein

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 / www.urologiepropraxi.cz 112 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu rezistence (14). Diskutuje se i o vlivu obezity na střevní mikroflóru, kdy dieta s vysokým obsahem tuku vede ke změnám mikrobiomu se zvýšenou produkcí deoxycholové kyseliny, která urychluje degradaci p53 a navíc vede k tvorbě reaktivních kyslíkových metabolitů (21). V souvislosti s obezitou je nutno zmínit i tzv. „paradox obezity“. Zatímco je obezita jasně spojená se vznikem RCC, u pacientů s diagnostikovaným RCC má naopak z hlediska přežití vyšší BMI protektivní vliv, a to jak u lokalizovaného onemocnění, tak u pacientů s metastatickým RCC léčeným cílenou léčbou (22, 23). Nakolik spolehlivé vysvětlení tohoto jevu neexistuje, má tento paradox samozřejmě své odpůrce, přičemž hlavním argumentem je nespolehlivost BMI z hlediska posouzení celkového stavu pacienta a množství dalších ovlivňujících faktorů, např. kouření, spojené běžně s nižší tělesnou hmotností (24). Výsledky švédské studie zkoumající vliv bariatrické chirurgie jasně dokumentují, že obezita je modifikovatelným rizikovým faktorem, její léčba snižuje celkovou mortalitu a vede k poklesu incidence diabetu, infarktu myokardu, cévních mozkových příhod a rakoviny (25). Fyzická aktivita naopak snižuje hmotnost, krevní tlak, inzulinovou rezistenci a peroxidaci lipidů. Vysoká fyzická aktivita (definovaná v různých studiích různě od „fyzicky velmi aktivní“ po „> 5 hodin náročné fyzické aktivity týdně“) oproti nízké („fyzicky neaktivní“ po „< 5 hodin náročné fyzické aktivity týdně“) prokazatelně snižuje relativní riziko vzniku RCC až o 22 % (26). Pokud přepočítáme fyzickou aktivitu na tzv. metabolický ekvivalent (MET), chůze nebo běh odpovídající > 7,5 MET-hodinám/týden (minimální doporučená intenzita) snižuje riziko incidentálního RCC o 61 %, pokud je aktivita dvakrát vyšší, dokonce o 76 %. V případě běhu odpovídá jeden uběhnutý kilometr 1,02 MET-hodině, u chůze se vypočítává na základě odchozených hodin a vzdálenosti (27). Diabetes mellitus a RCC Diabetes mellitus 2. typu vzniká v prostředí inzulinové rezistence, kdy přebytek volných mastných kyselin a prozánětlivých cytokinů stimuluje produkci inzulinu a postupně vede k degradaci β-buněk pankreatu. Prozánětlivé cytokiny uvolňované adipocyty mohou indukovat poškození DNA a tedy působit karcinogenně (28). Navíc se při hyperinzulinemii spouští již zmíněná proliferační kaskáda IGF-1. V souvislosti s léčbou diabetu se v minulosti objevilo několik studií prokazujících lepší přežití pacientů s různými malignitami (včetně RCC) při užívání metforminu. Byť by se jednalo o zajímavý poznatek z hlediska chemoprevence, signifikantní asociaci mezi užíváním metforminu a přežitím pacientů s RCC se zatím prokázat nepodařilo (29). Hypertenze a RCC Pozitivní asociaci mezi hypertenzí a rizikem RCC potvrdilo množství prospektivních studií i metaanalýz. Anamnéza hypertenze zvyšuje riziko RCC o 67 %, přičemž zvýšení hodnoty krevního tlaku o každých 10 mmHg odpovídá zvýšení rizika o 10–22 % (30). Mechanismus působení hypertenze není jasný, předpokládá se chronická renální hypoxie (s nadměrnou produkcí HIF), peroxidace lipidů a tvorba volných kyslíkových radikálů, vliv ale nakonec může mít i častější vyšetřování pacientů s hypertenzí a s ním spojená detekce incidentálních nádorů (19). Vliv hypertenze v adolescentním věku na vznik tzv. „early onset“ RCC prokázán nebyl (31). Někteří autoři samotnou hypertenzi jako rizikový faktor RCC sice zpochybňují (za hlavní faktor považují obezitu, která vede k hypertenzi u pacientů s již zvýšeným rizikem RCC), máme ale poměrně přesvědčivé důkazy o kumulativním efektu obou těchto faktorů, což svědčí o nezávislém biologickém působení obezity a hypertenze (32). Ačkoliv se objevují i data o zvýšení rizika RCC při užívání antihypertenzní léčby, není úplně jasné, zda je primárním rizikovým faktorem samotná léčba, nebo závažnost a trvání hypertenze (33). Závěr Etiologie RCC je multifaktoriální a uplatňuje se v ní řada tzv. metabolických rizikových faktorů, jako jsou metabolický syndrom, cukrovka nebo obezita. Zatím neexistuje žádný způsob farmakologické prevence vzniku RCC, nejdůležitějšími preventivními opatřeními tedy nadále zůstávají nekuřáctví, dostatečná fyzická aktivita a redukce hmotnosti v případě nadváhy. Lze očekávat, že objasnění molekulárně genetických změn zvyšujících riziko vzniku RCC se v budoucnu projeví v identifikaci terapeutických cílů, které zlepší výsledky léčby právě u tzv. rizikových pacientů. LITERATURA 1. Ferlay J, Ervik M, Lam F, et al. Global Cancer Observatory: Cancer Today (version 1) [online]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer. 2024. [cit. 12-3-2024]. Dostupné z: https://gco.iarc.who.int/today. 2. Bukavina L, Bensalah K, Bray F, et al. Epidemiology of Renal Cell Carcinoma: 2022 Update. Eur Urol. 2022;82(5):529-542. 3. Turner RM, Morgan TM, Jacobs BL. Epidemiology of the Small Renal Mass and the Treatment Disconnect Phenomenon. Urol Clin North Am. 2017;44(2):147-154. 4. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, 2005. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802–8861. [cit. 12-3-2024]. Dostupné z: http://www.svod.cz. 5. Ondrušová M, Bujdák P. Epidemiológia zhubných nádorov obličky. In: Breza J a kol. Nádory obličiek. Bratislava: OG – Vydavateľstvo Poľana; 2008. p. 23-31. 6. Wozniak M, Le Calvez-Kelm F, Abedi-Ardekani B, et al. Integrative Genome-Wide Gene Expression Profiling of Clear Cell Renal Cell Carcinoma in Czech Republic and in the United States. Plos One. 2013;8(3):e57886. 7. Ljungberg B, Albiges L, Bedke J, et al. EAU Guidelines on Renal Cell Carcinoma. EAU Guidelines. Edn. presented at the EAU Annual Congress Milan 2023 ed. Arnhem, The Netherlands: EAU Guidelines Office; 2023. p. 1-100. 8. Benichou J, Chow WH, McLaughlin JK, et al. Population attributable risk of renal cell cancer in Minnesota. Am J Epidemiol. 1998;148(5):424-430. 9. Shebl FM, Warren JL, Eggers PW, et al. Cancer risk among elderly persons with end-stage renal disease: a population- -based case-control study. BMC Nephrol. 2012;13:65. 10. Tahbaz R, Schmid M, Merseburger AS. Prevention of kidney cancer incidence and recurrence: lifestyle, medication and nutrition. Curr Opin Urol. 2018;28(1):62-79. 11. Alberti KG, Eckel RH, Grundy SM, et al. Harmonizing the metabolic syndrome: a joint interim statement of the International Diabetes Federation Task Force on Epidemiology and Prevention; National Heart, Lung, and Blood Institute; American Heart Association; World Heart Federation; International Atherosclerosis Society; and International Association for the Study of Obesity. Circulation. 2009;120(16):1640-1645. 12. Belladelli F, Montorsi F, Martini A. Metabolic syndrome, obesity and cancer risk. Curr Opin Urol. 2022;32(6): 594-597. 13. Bulut S, Aktas BK, Erkmen AE, et al. Metabolic syndrome prevalence in renal cell cancer patients. Asian Pac J Cancer Prev. 2014;15(18):7925-7928. 14. Karra P, Winn M, Pauleck S, et al. Metabolic dysfunction and obesity-related cancer: Beyond obesity and metabolic syndrome. Obesity. 2022;30(7):1323-1334. 15. Dursun M, Besiroglu H, Otunctemur A, et al. Is Cardiometabolic Index a Predictive Marker for Renal Cell Cancer Aggressiveness? Prague Med Rep. 2019;120(1):10-17. 16. Horiguchi A, Sumitomo M, Asakuma J, et al. 3-hydroxy- -3-methylglutaryl-coenzyme a reductase inhibitor, fluvastatin, as a novel agent for prophylaxis of renal cancer metastasis. Clin Cancer Res. 2004;10(24):8648-8655.

www.urologiepropraxi.cz / Urol. praxi. 2024;25(3):110-113 / UROLOGIE PRO PRAXI 113 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Metabolické rizikové faktory renálního karcinomu 17. Lauby-Secretan B, Scoccianti C, Loomis D, et al. Body Fatness and Cancer - Viewpoint of the IARC Working Group. N Engl J Med. 2016;375(8):794-798. 18. Liao LM, Hofmann JN, Cho E, et al. Circulating levels of obesity-related markers and risk of renal cell carcinoma in the PLCO cancer screening trial. Cancer Causes Control. 2017;28(7):801-807. 19. Capitanio U, Bensalah K, Bex A, et al. Epidemiology of Renal Cell Carcinoma. Eur Urol. 2019;75(1):74-84. 20. Solarek W, Koper M, Lewicki S, et al. Insulin and insulin-like growth factors act as renal cell cancer intratumoral regulators. J Cell Commun Signal. 2019;13(3):381-394. 21. Yoshimoto S, Loo TM, Atarashi K, et al. Obesity-induced gut microbial metabolite promotes liver cancer through senescence secretome. Nature. 2013;499(7456):97-101. 22. Kim LH, Doan P, He Y, et al. A Systematic Review and Meta-Analysis of the Significance of Body Mass Index on Kidney Cancer Outcomes. J Urol. 2021;205(2):346-355. 23. Albiges L, Hakimi AA, Xie W, et al. Body Mass Index and Metastatic Renal Cell Carcinoma: Clinical and Biological Correlations. J Clin Oncol. 2016;34(30):3655-63. 24. Venkatesh N, Martini A, McQuade JL, et al. Obesity and renal cell carcinoma: Biological mechanisms and perspectives. Semin Cancer Biol. 2023;94:21-33. 25. Sjöström L. Review of the key results from the Swedish Obese Subjects (SOS) trial – a prospective controlled intervention study of bariatric surgery. J Intern Med. 2013;273(3):219-234. 26. Behrens G, Leitzmann MF. The association between physical activity and renal cancer: systematic review and meta- -analysis. Br J Cancer. 2013;108(4):798-811. 27. Williams PT. Reduced risk of incident kidney cancer from walking and running. Med Sci Sports Exerc. 2014;46(2):312-317. 28. Rysz J, Franczyk B, Ławiński J, et al. The Role of Metabolic Factors in Renal Cancers. Int J Mol Sci. 2020;21(19):7246. 29. Nayan M, Punjani N, Juurlink DN, et al. Metformin Use and Kidney Cancer Survival Outcomes: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Clin Oncol. 2019;42(3):275-284. 30. Hidayat K, Du X, Zou SY, et al. Blood pressure and kidney cancer risk: meta-analysis of prospective studies. J Hypertens. 2017;35(7):1333-1344. 31. Leiba A, Kark JD, Afek A, et al. Hypertension in adolescence is not an independent risk factor for renal cancer: a cohort study of 918,965 males. J Am Soc Hypertens. 2013;7(4):283-288. 32. Chow WH, Gridley G, Fraumeni JF, et al. Obesity, hypertension, and the risk of kidney cancer in men. N Engl J Med. 2000;343(18):1305-1311. 33. Xie Y, Xu P, Wang M, et al. Antihypertensive medications are associated with the risk of kidney and bladder cancer: a systematic review and meta-analysis. Aging. 2020;12(2):1545-1562. KOMENTÁŘ K ČLÁNKU Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(3):113 Ferda J, Ferdová E. Hybridní zobrazovací metody v diagnostice karcinomu prostaty Urol. praxi. 2024;25(3):130-135 Diagnostika karcinomu prostaty je založena na mikroskopickém průkazu nádoru z tkáně odebrané při biopsii nebo operaci. Další informace stran prvotní diagnostiky, hodnocení výsledků léčby a dalšího sledování ale přináší zobrazovací metody. Žádná z nich nedokáže dokonale zhodnotit stav pacienta a navíc má každá určitá omezení. Proto v posledních letech dochází díky technologickému vývoji k zavádění hybridních metod kombinujících morfologické a funkční zobrazení, jenž přináší další upřesňující informace, které nelze získat jiným způsobem. Komentovaný článek uvádí současné možnosti a charakteristiky jednotlivých vyšetření a jejich kombinací. Kromě technických údajů jsou v článku uvedeny i praktické indikace a omezení důležitá pro klinickou praxi. Problémem zůstává, že většinu poznatků o léčbě a sledování pacientů s karcinomem prostaty (a to všetně skríningu) máme z dob, kdy se používaly klasické zobrazovací metody, a není úplně jasné, jak mohou nálezy z modernějších vyšetření ovlivňovat onkologické výsledky. Týká se to stejnou měrou lokální i celkové léčby. V současnosti probíhají klinické studie, které by měly přispět k objasnění těchto nejasností a věřím, že dále přispějí ke zlepšení prognózy pacientů s tímto onemocněním, jež je najčastějším zhoubným nádorem u mužů v České republice. MUDr. Kamil Belej, Ph.D., FEBU, MBA Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice U Vojenské nemocnice 1 200, 169 02 Praha 6

UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi. 2024;25(3):114-120 / www.urologiepropraxi.cz 114 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových MUDr. Aleš Čermák, Ph.D. Chirurgické oddělení, Vojenská nemocnice Brno Infekce mocovych cest (IMC) jsou vedle infekci hornich cest dychacich druhe nejcastejš infekcni onemocneni v populaci. IMC patří mezi jeden z nejčastějších problémů, řešených v ambulanci praktického lékaře, urologa i gynekologa ve spolupráci s mikrobiologem. Nejčastější formou je cystitida. Léčba samotné infekce není obvykle náročná a je důvodem k nasazení antimikrobiálních přípravků. Velmi důležitá je znalost předpokládaných vyvolávajících agens a nasazení vhodné léčby. Při rozhodování o způsobu léčby je nutné racionální vyhodnocení všech výsledků. Základní rozvaha musí také obsahovat aspekty problematiky nadužívání leckdy neindikované antibiotické terapie. Klíčová slova: infekce močových cest, nekomplikované uroinfekce, komplikované uroinfekce, antimikrobiální terapie. Current treatment options for lower urinary tract infections Urinary tract infections (UTIs) and upper respiratory tract infections are two of the most common infectious diseases in the population. UTIs are among the most common issues addressed by the general practitioner, urologist and gynaecologist in collaboration with a microbiologist. Cystitis is the most frequent type. Treatment of the infection itself is usually not challenging and warrants the use of antimicrobial drugs. Of major importance is the knowledge of suspected causative agents and commencement of appropriate treatment. When deciding on the method of treatment, a rational evaluation of all the results is required. The basic consideration should also include aspects of the issue of overuse of – often non-indicated – antibiotic treatment. Key words: urinary tract infections, uncomplicated urinary tract infections, complicated urinary tract infections, antimicrobial treatment. Úvod IMC je definovana př tomnosti patogenniho mikroorganismu, nejcasteji bakterii, v moci nebo tkani urogenitalnich cest spolu s odpovidajicim klinickym obrazem. Původci IMC jsou nejčastěji bakterie, u male č sti jsou to patogeny z rad mikromycet, viru nebo parazitu. Nejcastejšmi infekcnimi agens jsou Enterobacteriacae zahrnující gramnegativní, fakultativně anaerobní tyčinky. Az v 75 % byva u komunitnich infekci vyvolavatelem Escherichia coli. V neposlední řadě se na infekcich podileji pseudomonady, streptokoky či mikrokoky. Rozvoj infekce byva v 95 % ascendentni cestou, u zen nejcasteji z anogenitalni oblasti (1). Mocovy system je za normálních okolností odolny vů i kolonizaci bakteriemi a je schopny je rychle eliminovat. Existuje několik mechanismů, které mají inhibicni az baktericidni efekt – specifické vlastnosti moči (vysoka osmolarita, nizke pH moci, koncentrace urey, soli a organickych kyselin), kolonizace zevniho usti uretry fyziologickou mikroflorou (napr. koagulaza-negativni stafylokoky, enterokoky, difteroidy, enterobakterie), pH vaginy a hladina estrogenu (chrani pred osidlenim a invazi patogennich kmenu), ú inna hladina DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethics approval and consent to participate: The authors attest that their study is in compliance with human studies committees and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the Food and Drug Administration guidelines, including patient consent where appropriate. The authors also declare that their paper is in accordance with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018. Conflict of interest and financial disclosures: None. Consent for publication: None. Author’s contributions: None. Cit. zkr: Urol. praxi. 2024;25(3):114-120 https://doi.org/10.36290/uro.2024.054 Článek přijat redakcí: 3. 9. 2024 Článek přijat k tisku: 30. 9. 2024 MUDr. Aleš Čermák, Ph.D. alescermak60@gmail.com

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=